Fed podle očekávání snížil základní sazbu o čtvrt procentního bodu, akcie v USA po rozhodnutí začaly výrazně ztrácet

Měnový výbor centrální banky USA podle očekávání snížil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 2,00-2,25 %. Je to první snížení úroků od prosince 2008, kdy světová ekonomika čelila nejhorší krizi od 30. let 20. století. Banka uvedla, že ji k rozhodnutí přiměly obavy o vývoj globální ekonomiky a mírná inflace v USA. Naznačila rovněž, že je připravena náklady na úvěry dále snížit, pokud to bude nutné, napsala agentura Reuters.
Od základní úrokové sazby Fedu se odvíjejí úvěrové náklady podniků i spotřebitelů. To znamená, že s poklesem sazeb vklady v bankách bývají méně úročeny, zatímco dlužníkům se zlevňují půjčky.
Fed uvedl, že bude dále sledovat, jak příchozí informace ovlivní ekonomiku, a učiní vše pro to, aby udržel rekordně dlouhou expanzi americké ekonomiky. Dodal, že trh práce považuje nadále za silný a výdaje domácností ožily. Výdaje firem jsou však slabé. Starosti mu dělá také inflace. Snížení sazeb by tak mělo pomoci vrátit inflaci k 2% cíli stanovenému bankou jako strop cenové stability.
Fed - základní úroková sazba (v %)
Fed v prosinci 2015 po téměř deseti letech obnovil zvyšování úroků. Od té doby sazby stouply devětkrát, z toho jen za loňský rok čtyřikrát. Původně se očekávalo, že zvyšování úroků bude pokračovat, na začátku tohoto roku ale Fed cyklus zvyšování úrokových sazeb zastavil kvůli obavám ze zpomalení hospodářského růstu v USA i v zahraničí.
Fed také k 1. srpnu, tedy o dva měsíce dříve, než původně plánoval, zastavuje prodeje cenných papírů ze své bilance. Rozhodnutí podporuje jeho snahu o plošné uvolnění měnové politiky.
Analytici snížení úroků o čtvrt procentního bodu všeobecně očekávali. Pouze dva z deseti členů měnového výboru byli proti snížení úroků a chtěli je nechat na současné úrovni. Oba mají pochybnosti, zda je nutné snižovat úroky vzhledem k současné expanzi ekonomiky USA, míře nezaměstnanosti, která je blízko 50letého minima, a masivním výdajům domácností. Naopak prezident Donald Trump požadoval výraznější snížení úroků. Již několikrát káral Powella, že toho nedělá dost, aby pomohl jeho vládě s podporou růstu americké ekonomiky.
Akciový trh v první reakci na rozhodnutí začal oslabovat (index Dow jako nůž máslem projel hladinou 27 000, S&P 500 hladce prorazil úroveň 3 000, později část ztrát napravily). Část investorů sázela na ještě agresivnější podporu ekonomiky ze strany centrální banky. Vůči euru posílil americký dolar. Například podle Morgan Stanley je snížení sazeb jen o čtvrt procentního bodu chyba v nastavení měnové politiky.
Na tiskové konferenci po zasedání šéf Fedu Jerome Powell mimo jiné zmínil, že posun sazeb níže je "přizpůsobením podmínek v rámci růstové fáze cyklu". Tím dal jasně najevo, že nepředpokládá, že by měla expanze americké ekonomiky v dohledné době skončit. Naopak uvedl, že centrální banka nezahajuje cyklus snižování sazeb. Také zdůraznil, že Fed nikdy nebude nastavovat měnovou politiku na základě politické objednávky nebo proto, aby prokazoval svoji nezávislost.
Powell neuvedl, kolikrát by Fed mohl náklady na úvěry ještě snížit. Další pokles podle něj bude záviset na statistických údajích a rizicích, které ohrozí výhled Fedu. Zdůraznil, že dlouhodobá série snižování úroků by naznačovala oslabení ekonomiky. Současný krok Fedu má pouze udržet ekonomický růst.
Jak přesně se změnilo prohlášení centrální banky po červencovém zasedání měnového výboru oproti prohlášení po tom červnovém?
Červnová prognóza: Inflace letos dosáhne jen 1,5 %, růst HDP bude činit 2,1 %
Podle červnové ekonomické prognózy letos inflace bude činit pouze 1,5 %, zatímco ještě v březnu ji bankéři odhadovali na 1,8 %. Příští rok by inflace měla stoupnout na 1,9 % (březnová prognóza: 2,0 %) a v roce 2021 by měla činit 2,0 % (proti březnové prognóze beze změny). Růst americké ekonomiky letos podle červnové prognózy dosáhne 2,1 %, příští rok 2,0 % a v roce 2021 zpomalí na 1,8 %. Míra nezaměstnanosti by měla letos činit 3,6 %, příští rok 3,7 % a v roce 2021 by měla stoupnout na 3,8 %.
Fed - makroekonomická prognóza (červen 2019)
Sedm ze 17 bankéřů se v červnu domnívalo, že by bylo vhodné do konce roku snížit základní úrok o půl procentního bodu. Osmý pak považoval za vhodné snížit úrok jen o čtvrt bodu. To na širší změnu mediánu výhledu sazeb nestačilo, byl to však velký posun v dosavadním postoji, protože to naznačilo, že mnoho bankéřů změnilo názor na vývoj úroků. Pouze jeden centrální bankéř považoval v červnu za pravděpodobné, že základní úrok bude letos zvýšen.
Fed - dot plot (červen 2019)
V květnu měnový výbor Fedu oznámil, že z 2,40 % na 2,35 % snížil úrok, který platí banky za nadměrné rezervy. Učinil tak, aby zajistil, že hlavní jednodenní sazba zůstane v stávajícím cílovém pásmu.
V pravidelné situační zprávě o stavu ekonomiky zvané Béžová kniha Fed v polovině července uvedl, že americká ekonomika pokračovala v minulých týdnech v mírném růstu. Spotřebitelé podle dokumentu nadále utrácejí a celkový výhled je obecně pozitivní, přestože stále existuje hrozba narušení růstu kvůli americké obchodní politice.
Růst cen v červnu zpomalil na 1,6 %, růst HDP v druhém čtvrtletí zpomalil na 2,1 %
Tempo růstu ekonomiky USA v druhém čtvrtletí kleslo na 2,1 % z 3,1 % v předchozím kvartálu. Zpomalení bylo nicméně slabší, než odhadovali analytici, kteří v průměru počítali s růstem jenom kolem 1,8 %.
Za celý loňský rok ekonomika vzrostla o 2,9 %, celoroční růst tak zrychlil z předloňských 2,2 %, byl nejprudší za poslední tři roky a dostal se k 3% úrovni, kterou si stanovila za cíl administrativa Donalda Trumpa.
Index spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu podle očekávání meziročně vzrostl o 1,6 % po zvýšení o 1,8 % v květnu. Meziměsíční inflace byla na úrovni 0,1 %, trh čekal 0,2 %. Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, vzrostla o 0,3 %. To bylo nejvíce za téměř rok a půl a více, než čekali analytici. Podle nich ale statistika neměla nic změnit na tom, že Fed v červenci sníží sazby.
Zdroj: ČTK, Fed