Od těžkého průmyslu k vyspělým technologiím aneb Jak se mění burzy a co je čeká
Trhům dominují technologie. V americkém akciovém indexu S&P 500 přesáhly svojí vahou čtvrtinové zastoupení, dalších více než deset procent připadá na firmy z komunikačního odvětví. Nebylo tomu tak vždy, lidstvo se vyvíjí a s ním i existence významných sektorů, vysvětluje Jaroslav Vybíral, hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management.
Co zajímavého přinesla historie a co nás čeká?
Hodně dávno, v časech napoleonských, bychom na burze našli prakticky pouze banky a pojišťovny. Burza rovnala se finanční instituce. V polovině 19. století se objevila možnost masivní přepravy, což vyvolalo nadšení společenské i investorské. V Americe většinu tržní kapitalizace najednou tvořily firmy provozující železnice. V Evropě se dal objevovat kontinent a první turisté cestovali na víkendy z Paříže do Benátek. Plné dvě třetiny veřejně obchodovaných firem byly ze sektoru železnic a dominovaly trhu až do roku 1920.
Nic však nevydrží věčně, v roce 1957 jich bylo na burze již jen 15 a v roce 1971 odvětví definitivně přišlo o svoji unikátnost samostatného sektoru. Nyní je železnice skomírající a zastrčená podkategorie průmyslu a dopravy.
Ocel, telefonní drát a pneumatika jako technologický výstřelek
Na počátku 20. století panovalo přesvědčení, že vše podstatné již bylo vynalezeno a lidstvo čeká klidná a zářná budoucnost. Burza se dělila na pouhé čtyři sektory, a to finance, utility (síťová odvětví), průmysl a železnice. Zásadních objevů jsme se přitom měli teprve dočkat, což se odrazilo i v sektorové klasifikaci. Zatímco železnice již měly punc letitého a trochu nudného sektoru (na svém vrcholu byly krátce před tím, než Henry Ford rozjel výrobu svého lidového vozu a navždy změnil svět), utility skrývaly příslib technologických novinek. Reprezentovaly základní životní potřeby a inovace, příkladem byla pevná telefonní linka.
Tato revoluce v komunikaci vzbuzovala vzrušení investorů. I proto utility patřily k nejvýkonnějším sektorům před krachem na Wall Street v roce 1929. Bývaly tedy takovým IT sektorem meziválečného období. Po výprodeji se ukázalo, že spousta firem byla předlužená, což vedlo k masivním krachům. Do hry vstoupila vláda, která začala odvětví silně regulovat, a ten se pak již nikdy nepřiblížil někdejším výšinám.
Nastupující technologický vývoj se odrazil v sestavě nejhodnotnějších firem. Za časů první světové války byla s velkým odstupem nejhodnotnější firmou U.S. Steel a na druhém místě byla American Telephone and Telegraph (AT&T). V závěsu se držela Standard Oil. Inovační potenciál reprezentoval i výrobce pneumatik U.S. Rubber, jedna z 12 původních firem v indexu Dow. O slovo se hlásila International Harvester coby výrobce zemědělské techniky. Dnes se tomu možná smějeme, ale ocel a telefonní dráty byly moderními technologiemi své doby a reprezentovaly příslib nové ekonomiky. Oproti nim stáli představitelé staré ekonomiky jako Armour & Co a Swift & Co, tedy obyčejná jatka.
Od Searsu k Amazonu, od Kodaku k Applu
A vývoj běžel dále. V roce 1967 byla na špici IBM, na druhém místě stále AT&T, ale potom také Kodak, Polaroid (obě z odvětví filmu), Sears (obchodní domy) nebo General Electric. Sears byl Amazonem své doby, přinesl na trh revoluční nakupování pomocí nákupních katalogů, které napříč Amerikou rozvážela pošta. S výjimkou IBM šlo o firmy, kterým v lepším případě ujel vlak, v horším již vůbec neexistují. IBM zpětně vnímáme jako klasickou IT firmu, ale tehdy nic takového formálně neexistovalo. Informační technologie se vylouply ze sektoru průmyslových firem.
Zdánlivě věčná ropa
Napříč celým 20. stoletím se v čele pelotonu motaly ropné firmy. Nejprve Standard Oil, která byla již v roce 1911 rozhodnutím Nejvyššího soudu rozkrájena na 34 firem. Mezi její nástupce patří Chevron, ExxonMobil nebo BP.
Energetický sektor po většinu 20. století patřil mezi nejdůležitější odvětví. Faktem je, že celé století bylo postaveno na masivní a rostoucí spotřebě fosilních paliv. Současnost však vede k silnému propadu poptávky a producenti ropy procházejí nesmírně obtížným obdobím. Do toho masivně klesají výrobní náklady u alternativních zdrojů energie. Tuším, že ropa nebude tím hlavním motorem ekonomického vývoje 21. století.
Před finanční krizí se na čas ocitl na výsluní opět finanční sektor se zhruba čtvrtinovou váhou v indexu S&P 500, letos se ale podíl financí snížil pod 10 %. Mezi největší firmy v USA patří Apple, Microsoft, Amazon, Alphabet, Facebook, Berkshire Hathaway, Tesla, Visa, Johnson & Johnson nebo Walmart. Banky jsou až v závěsu.
Jedenáct sektorů: Který bude dvanáctý?
V současnosti běžně používaná klasifikace GICS (Global Industry Classification Standard) rozděluje sektory do 11 kategorií. Těžaři, materiály, průmysl, krátkodobé spotřební zboží, dlouhodobé spotřební zboží, zdravotnictví, finance, informační technologie, komunikační služby, síťová odvětví a nemovitosti. Metodologie GICS je platná teprve od roku 1999 a jsou podle ní řazeny všechny veřejně obchodované společnosti. Tehdy se sektor průmyslu rozpadl do osmi samostatných sektorů. Ty však nejsou statické a vyvíjejí se.
V roce 2016 se nemovitosti odtrhly od sektoru financí a utvořily vlastní kategorii. V září 2018 proběhla zajímavější operace a objevil se nový sektor komunikačních služeb. Původní a starý sektor telekomunikací totiž ztratil na relevanci (pevné telefonní linky již téměř nikoho nezajímaly) a zůstaly v něm jen tři firmy. Do této skupiny byly nově přiřazeny firmy jako Facebook, Google, Netflix nebo Walt Disney, a odvětví jako celek je tak opět mnohem více sexy. Na zásadní změnu je pak zralý sektor energetiky. Ten má sice sedm podkapitol, ale všechny jsou navázány na fosilní paliva.
Cyklický, či defenzivní?
K tomu je potřeba přidat to, že i vnitřní charakteristiky sektorů se mění. Staré kategorii cyklických odvětví odpovídají těžaři (většinově fosilní paliva), defenzivním pak krátkodobé spotřební zboží (je sem ale řazen například i Amazon). Visu a Mastercard někteří řadí do financí, jiní do technologií, přičemž obě firmy jedou na společenském trendu bezkontaktních plateb.
A další vrstvu vnímání pozměnila současná pandemie koronaviru. Velké technologické firmy se posunuly ze svého technologického pole působnosti na úroveň poskytovatelů nezbytných životních potřeb.
Budoucnost ve hvězdách
Není důvod si myslet, že burzy budou za několik let desítek let vypadat jako v současnosti. Vše ilustruje příklad železničního sektoru, který z kapitánského můstku sestoupil do hlubokého podpalubí.
Který další sektor se rozroste natolik, že se odpoutá od svých kolegů a definitivně se emancipuje? Mými tipy (jen některými s nadsázkou) by byly biotechnologie, nanotechnologie, streamovací služby, umělá inteligence, vesmírná ekonomika, 3D tisk, blockchain a zelená planeta (obnovitelné zdroje energie, vodíková ekonomika, ukládání CO2 pod zem, zpracování odpadu).
Zdroj: Hospodářské noviny
