Nižší sazby a recese nikde jsou recept na pozitivní náladu na burze. Karty pro rok 2025 se ale budou rozdávat v amerických prezidentských volbách

Americký akciový trh podle indexu S&P 500 Equal Weight (ve kterém má každá zahrnutá firma stejný podíl) začal podávat lepší výkon než klasický index S&P 500 (vážený podle tržní kapitalizace zahrnutých společností). Ukazuje se, že na trhu jsou (zajímavější) příležitosti i mimo segment největších firem. Nižší úrokové sazby a měkké (nebo žádné) přistání ekonomiky by znamenaly, že se může dařit širokému spektru titulů. Mezi nejsilnější sektory patřily v poslední době nemovitosti a veřejné služby, protože právě od těch investoři očekávají v prostředí klesajících sazeb solidní výkonnost.

V rámci našich tematických akciových košů vnímáme obdobné trendy. I letos je nejúspěšnější téma obrany, následují nové biotechnologie a megakorporace. Propadá se naopak téma takzvané zelené transformace, které je i pro příští rok spíše pochybnou sázkou. Nižší sazby sice mohou "zeleným" akciím prospět, ale je potřeba si uvědomit, co hrozí, pokud by americké prezidentské volby vyhrál Donald Trump. Zelená transformace totiž patří (spolu s obranou) mezi témata nejcitlivější na výsledek voleb v USA.

Náš náhled na akcie napříč regiony a sektory na základě očekávaných dlouhodobých výnosů se příliš nemění. Nejsilnější je nadále americký akciový trh, ale ten evropský je díky podstatně nižším valuacím atraktivnější.

Ve třetím čtvrtletí došlo k nárůstu očekávaných výnosů v energetickém odvětví, které navzdory slabému výhledu růstu působí velice atraktivně. Také sektory jako zdravotnictví, finance a komunikační služby na nás působí dobře. Veřejné služby a reality mají navzdory solidnímu comebacku stále nejslabší fundamenty a jsou to jediné sektory, ve kterých firmy celkově získávají od akcionářů nový kapitál.

Co si (ne)vzít z předchozích cyklů snižování sazeb Fedu?

Fed v září snížil základní sazbu o 50 bazických bodů. Předtím se intenzivně debatovalo o tom, zda začít se snižováním úroků opatrně, protože inflační tlaky dosud zcela nevymizely a ekonomika si vede dobře, nebo do něj jít po hlavě, aby centrální banka předešla tomu, že vysoké sazby se zpožděním negativně dolehnou na americkou ekonomiku.

Pro investory je podstatné, nakolik změny sazeb ovlivňují hospodaření firem a náladu na trhu. Srovnávání cyklů snižování sazeb je komplikovaná disciplína, protože lze jednotlivá období řadit podle počtu jednotlivých poklesů sazeb, celkového trvání cyklu, míry jednotlivých poklesů a tak dále. Vybrali jsme dvacet cyklů od roku 1957 a zaměřili se na vývoj akciového indexu S&P 500 ve 24 měsících po zahájení uvolňování měnové politiky.

Co jsme zjistili? Jakmile začne Fed snižovat sazby, vede si americký akciový trh obecně (medián) nadprůměrně dobře. Pouze ve třech případech byl index po dvou letech níže, přičemž jeden z těchto cyklů začal v listopadu 2000 a další v červenci 2007. Tyto případy mohou ovlivnit hodnocení toho, jak snižování sazeb na trh působí. Dlouhodobí investoři by podle mého názoru každopádně neměli snižování sazeb vnímat negativně, ale spíše jako příležitost zjistit, zda mají správně sestavená portfolia (zda generují výnosy i v prostředí nižších úroků).

Americké volby jako karta roku 2025

Navzdory prudkému zvýšení sazeb Fedu americká ekonomika v uplynulých dvou letech nezpomalila tak výrazně, jak se mnozí obávali. Byla totiž podpořena fiskálními impulzy od vlády Joea Bidena. V roce do července 2023 se fiskální deficit USA prohloubil o 4,7 % HDP. Americká politika – bez ohledu na to, kdo v listopadu vyhraje prezidentské volby – je zkrátka hodně populistická. Pokračování neudržitelných fiskálních stimulů mohou v nejbližších letech zabránit asi pouze patové scénáře, kdy strana (staro)nové hlavy státu nebude zároveň ovládat obě komory Kongresu. V případě kompletního vítězství jedné ze stran budou masivní fiskální výdaje pokračovat s Harrisovou i Trumpem v čele země.

Pokud se prezidentem stane Donald Trump (ať už republikáni vyhrají "na celé čáře", nebo volby do Kongresu dopadnou patem), očekáváme silný pozitivní dopad na evropský vojenský průmysl. S republikánskou vládou totiž přijde omezení pomoci Ukrajině, a tak bude Evropská unie nucena navýšit výdaje na obranu. Nezávisle na tom, zda republikáni ovládnou obě komory Kongresu, ale bude Trumpova administrativa prosazovat také vyšší cla, takže může dojít ke zhoršení nálady v americkém technologickém sektoru, který je závislý na dodavatelských řetězcích v Asii. S Trumpem v čele USA bychom čekali obecně slabší sentiment na rozvíjejících se trzích kvůli riziku zavádění cel a souvisejícímu posílení amerického dolaru.

Případné vítězství Kamaly Harrisové by pravděpodobně bylo provázeno patem v Kongresu, protože demokraté zároveň nejspíše nebudou mít většinu v Senátu. To by mohlo mít nepříznivé dopady na hospodářský růst v roce 2025, protože by byly omezeny fiskální výdaje. Demokratické vítězství by potenciálně podpořilo akcie firem spojených se "zelenou transformací", vítězství Harrisové by ale také mohlo prospět rozvíjejícím se trhům a technologickým titulům. Už proto, že by se odvětví vyhnulo hrozbě nových "Trumpových" cel.