Petr Zajíc: Korekce je na spadnutí

Investiční web (IW): Jakou oblastí se nyní v Pioneer Investments konkrétně zabýváte?

Petr Zajíc (PZ): Mám na starosti akciová portfolia se zaměřením na rozvinuté trhy. To znamená, že spravuji několik portfolií - některá jsou zaměřena globálně, kde benchmarkem je index MSCI World, a pak mám portfolia, která jsou zaměřena na Evropu, kde je benchmarkem MSCI Europe – v podstatě celá rozvinutá Evropa. S ohledem na to, že jsem dělal deset let brokera, jsem se samozřejmě vždy snažil dívat i na české společnosti, ovšem pouze v porovnání s těmi z evropských, resp. globálních trhů. Ze současného srovnání však podle mého názoru příliš atraktivně nevycházejí.

Akcie českých společností ve srovnání s těmi z evropských, resp. globálních trhů podle mého názoru v současnosti příliš atraktivně nevycházejí.

Jaký máte v současné době výhled na akcie?

Když máte výnos z bezrizikových investic nula, tak samozřejmě i oceňovací modely a apetit investorů vypadají úplně jinak.

PZ: Můj obecný výhled na akcie v současné době je ten, že se v podstatě může stát cokoliv. Momentálně jsme v situaci, kdy je složité dávat nějaký střednědobý výhled. Kdybych to měl v současnosti hodnotit, tak pokud začnu z té pozitivní stránky – máme pořád nízké úrokové sazby, ty jsou nastaveny na historicky nízkých úrovních, což v podstatě stimuluje výnos rizikových aktiv. Když máte výnos z bezrizikových investic nula, tak samozřejmě i oceňovací modely a apetit investorů vypadají úplně jinak. Vedle toho tady máme určité podpůrné balíčky (šrotovné a podpůrné programy zejména v rozvinutém světě), vidíme zotavení ekonomiky a vidíme i zotavení hospodářských výsledků na úrovni jednotlivých firem, takže toto vše hovoří, v čele s nízkými úrokovými sazbami, pro pokračování současného růstu.

Asi nikdo neočekává, že se to vrátí tak rychle, jako to spadlo - především ekonomika. Proto se tedy dostáváme do situace, kdy přemýšlíme o tom, jestli přibližně 65% zhodnocení klíčových akciových trhů ode dna v březnu loňského roku odpovídá realitě.

IW: Takže velký optimismus?!

PZ: Doplnil bych ještě druhou stránku věci, kdy tady ovšem máme také několik nepříjemných věcí. Součástí optimismu na konci roku bylo, že se očekávalo relativně rychlé oživení na trhu práce. Vyšla dvě nebo tři čísla, která byla lepší, než se očekávalo, dokonce došlo k určitému snížení nezaměstnanosti, ovšem tento trend se v následujícím měsíci nepotvrdil. Podobná situace byla třeba na trhu s nemovitostmi, kde také docházelo k určitému oživení, ale tento trend byl přerušen. Obdobně i různé indikátory důvěry - nejdřív se vyvíjely příznivě, nyní se začaly opět mírně zhoršovat. I když se udržují na poměrně dobrých úrovních, je to spíše díky současné situaci, budoucí výhledy jsou opět trochu opatrnější. Asi nikdo neočekává, že se to vrátí tak rychle, jako to spadlo - především ekonomika. Proto se tedy dostáváme do situace, kdy přemýšlíme o tom, jestli přibližně 65% zhodnocení klíčových akciových trhů ode dna v březnu loňského roku odpovídá realitě.

Při velké hospodářské krizi akcie spadly asi o 80 %, ale hrubý domácí produkt ztratil třetinu. Teď akciové trhy spadly v porovnání s maximy před krizí asi o 60 %, což by mělo znamenat pokles hrubého domácího produktu přibližně o 20 až 25 %, ale k ničemu takovému nedošlo, protože pokles byl v rámci jednotek - 7, 8, 9 %.

IW: A odpovídá podle vašeho názoru roční (pozn. od 3/2009) více než 60procentní zhodnocení na akciových trzích realitě?

PZ: Když se podíváte do historie do Ameriky na Velkou hospodářskou krizi, tak akcie (měřeno indexem S&P 500) spadly asi o 80 až 84 %, ale hrubý domácí produkt ztratil třetinu. Teď akciové trhy spadly v porovnání s maximy před krizí asi o 60 %, což by ukazovalo pokles HDP přibližně o 20 až 25 %. Ale k ničemu takovému nedošlo. Ten pokles byl od počátku krize v rámci jednotek - 7, 8, 9 %. Trh byl loni v březnu nepochybně přeprodaný. Teď jen zůstává otázkou, zda ten trh není nyní zase nadhodnocený a zda už nemá v sobě zahrnuta všechna pozitivní očekávání. Navíc riziková může být druhá polovina letošního roku, kdy mohou končit různé podpůrné balíčky a mohou se začít zvedat sazby. Jak to může vypadat, naznačil začátek letošního roku, kdy Čína přistoupila k utažení měnové politiky - vlastně zakázala bankám půjčovat tolik peněz. Trh na to reagoval poklesem o nějakých 10 %. Teď se to v podstatě vrátilo na původní hodnoty, ale podle mě výhled zůstává takový, že se v příštích měsících fakticky může stát cokoliv. Já osobně jsem spíše trošku konzervativnější a očekával bych určitou korekci.

Riziková může být druhá polovina letošního roku, kdy mohou končit různé podpůrné balíčky a mohou se začít zvedat sazby. Osobně jsem spíše trošku konzervativnější a očekával bych určitou korekci.

IW: Kdy předpokládáte, že by FED mohl začít zvyšovat sazby?

PZ: Mluvilo se nejdřív o druhém čtvrtletí letošního roku. V ekonomice však nejsou žádné inflační tlaky, a tak se už mluví o konci letošního roku. Já čekám, že reálný bude tak konec třetího nebo začátek čtvrtého čtvrtletí. FED může sáhnout i k tomu, že bude chtít trh na začátku překvapit, obzvlášť když bude mít pocit, že se trh přehřívá a roste nějaká bublina. Asi i proto jsou současné výroky ne úplně jednoznačné - FEDu se nynější ekonomická situace hodnotí rozhodně těžko, protože ten soubor signálů, které přicházejí, je opravdu hodně roztříštěný.

FED může sáhnout i k tomu, že bude chtít trh na začátku překvapit, obzvlášť když bude mít pocit, že se trh přehřívá a roste nějaká bublina.

IW: Od úrokových sazeb to není daleko k měnovému trhu. Jaký je váš odhad na další vývoj eura?

PZ: To je věc, kterou v podstatě nikdo odhadnout neumí. Víceméně nenajdete žádného dlouhodobého investora na měnách. Kdokoliv má nějakou dlouhodobou expozici na měny, tak se zajišťuje. Ať už to jsou výrobci, nebo třeba my investoři, proti dlouhodobému měnovému riziku se zajišťujeme. Na měnách se vozí spekulanti. Je to velice likvidní trh a volatilita, která na něm je, dává možnost vydělat peníze. Navíc se měny opravdu vyvíjejí v cyklech, a i z tohoto důvodu si osobně myslím, že by současné posilování dolaru mohlo dále pokračovat, protože trend posilování eura se přerušil.

Z dlouhodobého pohledu spíše předpokládáme, že česká koruna by měla vůči euru posilovat v rámci pokračování určité "konvergenční story".

IW: Co čekáte od české koruny?

PZ: Pokud se podíváme do historie a přepočítáme kurz dolaru podle marky nebo podrobného koše měn tvořících nyní euro, tak prakticky běžný byl kurz 1,05 až 1,40 USD/EUR – takže nějak v těchto mezích by se tento měnový kurs měl dlouhodobě pohybovat. Ale jak říkám, spekulovat na to možná lze, ale dlouhodobě investovat – toho bych se obával. Proto v našich korunových fondech veškeré měnové pozice zajišťujeme.

Z dlouhodobého pohledu spíše předpokládáme, že česká koruna by měla vůči euru posilovat v rámci pokračování určité "konvergenční story". Navíc Česká republika vyšla z ekonomické krize relativně dobře oproti ostatním zemím, což by mohlo být pro korunu prospěšné. Zůstává však otázkou, k čemu dojde po volbách, kdy může dojít k nějakému výkyvu měny, pokud vyhraje sociální demokracie, zformuje vládu s komunisty a bude pokračovat v současné "rozdávačné" politice. IW: Jaký je váš výhled na komoditní trh?

Sektor materiálů může být lepší sázkou na ekonomické oživení než třeba finanční sektor.

PZ: Ono to hodně souvisí s globální ekonomickou situací, protože když se podíváte na trh komodit, v podstatě jej táhne nahoru poptávka z Číny. Pokud by došlo k nějakému ochlazení v Číně, negativně to ovlivní komoditní trh. To bylo vidět na začátku letošního roku, kdy Čína udělala opatření, která jsem již zmiňoval - komoditní tituly reagovaly hodně nervózně a propady byly poměrně vysoké.

Na druhou stranu mi připadá, že sektor materiálů může být lepší sázkou na ekonomické oživení než třeba finanční sektor. Proto mám ve svých fondech podvážené finanční tituly a nadvážené materiály. Ona je to možná taková divná kombinace, ale je to taková expozice vůči ekonomickému oživení. A situace ve finančním sektoru je stále dosti nepřehledná. Když se omezí programy půjčování peněz, v Evropě zůstává otázkou, jak se banky vypořádají s novou kapitálovou regulací Basel III a v Americe zůstává otázkou politický tlak na oddělení investičního a komerčního bankovnictví. Proto ve finančním sektoru je stále ještě dost nejasností, a proto sázka na ekonomické oživení přes komodity a přes materiály se mi zdá možná lepší.

IW: Vývoj komodit také ovlivňuje vývoj směnných kurzů.

Někdy před 2 až 3 lety se staly komodity alternativními nástroji pro investování, a najednou spousta fondů převedla část svých peněz právě do komodit.

PZ: Přesně tak. Podle mě část toho růstu na komoditách v roce 2007 a 2008 byla způsobena právě slabým dolarem. Někdy dochází k situaci, kdy nevíte, jestli "byla dřív slepice nebo vejce" – tedy zda ceny komodit stoupají díky tomu, že je po nich poptávka, nebo díky slabému dolaru. Také si s nimi mohou hrát spekulanti. To mimochodem byly faktory, které podle mého názoru hrály stejnou roli při zmiňovaném prudkém růstu cen komodit. Ti spekulanti stále zůstávají a je často problém v hloubce trhu, protože někdy před 2 až 3 lety se staly komodity alternativními nástroji pro investování, a najednou spousta fondů převedla část svých peněz z akcií do jiné třídy aktiv - komodit. Když ovsem "vytáhly" 5 % z akciového trhu, tak pro ten to bylo nic, ale když tento objem reinvestovaly do komoditního trhu, tak to mohla být třetina, možná i polovina objemu, a tam už kapacita hraje také svoji roli.