Russell Napier: Centrální banky lék na nízkou inflaci nemají, jde o demografii. Akciová rally se blíží ke konci

Jednoznačně největším problémem rozvinutého světa je nyní podle Russella Napiera stárnoucí populace. "Příští rok již bude všem lidem z generace baby boomers minimálně 50 let, což znamená, že se kromě jiného výrazně proměňuje jejich chování na finančních trzích. S příchodem padesátky si lidé začnou uvědomovat, že se blíží důchod a že mají poslední možnost vylepšit svoji finanční situaci. To neznamená nic jiného, než že si přestávají půjčovat a snaží se splatit všechny své dluhy z dřívějška," říká Napier.

Právě stárnutí populace a změny v přístupu generace baby boomers k penězům Napier považuje za hlavní limitující faktor v oblasti růstu cen. "Jediným důvodem, proč v USA kvantitativní uvolňování nezafungovalo přesně tak, jak mělo, je to, že banky peníze Fedu nikomu nepůjčily. Já si však na rozdíl od ostatních nemyslím, že lidem půjčovat nechtěly. Podle mého názoru na trhu s úvěry jednoduše nebyla poptávka."

Podobné je to dle Napiera i v Japonsku, které se již od 90. let minulého století potýká s ničivou deflací. "Japonsko je v oblasti demografie zhruba o patnáct až dvacet let před Spojenými státy, takže to, co se dnes děje v USA, se v polovině 90. let odehrávalo v Japonsku," míní Napier. Pro USA nijak optimistická informace, mimochodem.

V případě, že se na scénu dostane deflace, přitom reálně hrozí vznik nových finančních krizí, protože klesající ceny podkopávají firemní cash flow, v důsledku čehož mohou některé společnosti zbankrotovat a vyvolat na trzích paniku.

QE není lék na všechno

Napier sice připouští, že programy kvantitativního uvolňování mohou ekonomice pomoci v přizpůsobení se novým trendům, zároveň ale zdůrazňuje, že není v jejich moci, aby slabou ekonomiku samy o sobě nastartovaly. "Nejlépe to vystihl Irving Fisher, který coby muž, který kvantitativní uvolňování vynalezl, říkal, že lze dodávání likvidity do ekonomiky nejlépe přirovnat k dolévání motorového oleje do auta, nikoli k sešlapování plynového pedálu." Ekonomika se zkrátka nezadře, v žádném případě ale nezrychlí.

V rozhovoru pro MoneyWeek Napier dále poznamenal, že kdyby americká centrální banka v reakci na finanční krizi z roku 2008 nepřišla s programem kvantitativního uvolňování, dopadlo by vše s největší pravděpodobností stejně jako v letech 1929 až 1932. "Pokud se na kvantitativní uvolňování podíváme z tohoto úhlu, musíme uznat, že zase tak neúspěšné nebylo. Postaralo se minimálně o to, že se alespoň některé sektory v USA přizpůsobily změnám v chování stárnoucích baby boomers."

Medvědi se probouzejí ze zimního spánku

Webbová neopomněla připomenout knihu Anatomy of the Bear, kterou Napier vydal v roce 2009 a v níž předpovídal, že se akciové trhy z prudkého propadu po krachu banky Lehman Brothers vzpamatují a zamíří prudce vzhůru, aby se poté znovu obrátily a odevzdaly se do rukou medvědů.

"Již v roce 2009 jsem akciovou rally skutečně očekával, jen jsem nevěřil, že by mohla trvat tak dlouho. Odhadoval jsem, že skončí zhruba v polovině roku 2011 a poté se na scéně objeví medvědi. Na akciových trzích rozvinutých ekonomik se to sice dosud nestalo, na komoditních trzích či trzích rozvíjejících se ekonomik ale ano. A v případě akciových trhů rozvinutých ekonomik si stále stojím za názorem, že medvědi brzy přijdou," uvedl dále Napier a za jeden z hlavních katalyzátorů blížícího se medvědího trendu označil posilující dolar.

Investorům Napier v současnosti doporučuje obezřetnost. Obchodníci by se podle něj hlavně neměli nechat strhnout pokračující akciovou rally, protože ta pomalu spěje ke svému konci. "V současnosti bych všem doporučil držet hotovost a zbytečně neriskovat. Pokud se mé předpovědi ukáží jako správné, pak je před námi opravdu dlouhé období velmi nízké inflace, ve kterém sice i hotovost ztratí část své hodnoty, ve srovnání s vývojem na akciových trzích to však bude ztráta prakticky zanedbatelná."

Zdroj: moneyweek.com