Když Fed zvýší sazby, budou mít problémy mladé trhy
Americký trh práce vykazuje známky rychlého zlepšování, což se projevuje například v klesající míře nezaměstnanosti. Revidované údaje o HDP za 3Q2014 ukázaly na mimořádně silný hospodářský růst o zhruba 5 % tažený slušnou domácí poptávkou (spotřebou i investicemi). Trh upírá oči na americkou centrální banku, od které letos očekává zahájení zvyšování základní úrokové sazby.
S tím, jak se zlepšuje dynamika růstu americké ekonomiky, je stále pravděpodobnější, že americká centrální banka brzy přistoupí k zahájení cyklu zvyšování úrokových sazeb. Klíčová sazba, která se aktuálně nachází na abnormálně nízké úrovni, by se tak měla postupně vracet na normální, neutrální úroveň, tedy někam mezi 3,5 % a 4,0 %. To je oblast, kde v dlouhém období vidí úrokovou sazbu samotní američtí centrální bankéři.
Nicméně se zdá, že trh podhodnocuje budoucí tempo zvyšování dolarových úrokových sazeb. Je pravdou, že geopolitická rizika, padající ceny ropy či zpomalení hospodářského růstu v EU nebo Číně jsou argumenty pro pomalejší tempo zvyšování úrokových sazeb. Co když se ale trh mýlí a Fed bude utahovat měnovou politiku agresivněji?
Jako první bychom viděli silnou odezvu na finančních trzích v podobě poklesu cen akcií i dluhopisů (respektive růstu výnosů druhých jmenovaných), a to nejen na amerických trzích.
Nedávno publikovaná výzkumná studie MMF s titulem Přelévání z měnové politiky Spojených států na rozvíjející se trhy: Tentokrát jinak? ukazuje, že:
- šoky v americké měnové politice ovlivňují kapitálové toky a ceny aktiv i v rozvíjejících se ekonomikách,
- efekt přelití je silnější v době používání nestandardních nástrojů měnové politiky, tedy v době využívání kvantitativního uvolňování,
- efekt přelití se směrem k rozvíjejícím se trhům je mnohem rozsáhlejší a silnější, pokud je měnová politika americké centrální banky překvapivá,
- rozvíjející se ekonomiky se silnějšími fundamenty, jako jsou například vyšší dynamika reálného růstu HDP, zdravější externí pozice (měřená saldem běžného účtu), nízká inflace a nízký podíl dluhu drženého zahraničními investory, jsou proti efektu přelití do značné míry chráněny.
Níže uvedený graf dokumentuje kumulativní příliv portfoliových investic zahraničních privátních investorů do nejvýznamnějších rozvíjejících se zemí (EMG10). Ukazuje, o kolik miliard USD zvýšili zahraniční investoři své pozice v akciích a dluhopisech v těchto zemích (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika, Turecko, Mexiko, Chile, Polsko a Indonésie) od počátku roku 2005.
Portfoliové toky do zemí EMG10 dramaticky zesílily od listopadu 2008, kdy Fed odstartoval politiku rozsáhlého nákupu aktiv. Graf jednoznačně ilustruje, jak masivně expozice investorů v těchto zemích od té doby narostla.
Celkově kumulativní příliv portfoliových investic do akcií a dluhopisů dosáhl zhruba 1,539 bilionu USD. To představuje téměř 8 % nominálního HDP zemí EMG10. Pokud by americká centrální banka trhy skutečně překvapila, znamenalo by stahování těchto investic problém nejen pro finanční trhy rozvíjejících se zemí, ale i pro jejich samotné ekonomiky.
Pokud centrální banka USA zvýší úroky, pozornost si zaslouží určitě Turecko. To totiž vykazuje slabá místa hned v několika oblastech.
- Nízká úroveň politické stability a blížící se parlamentní volby roku 2015,
- v mezinárodním měřítku stále vysoká míra inflace (kolem 9 %),
- rychle rostoucí ceny domů a přehřívající se trh nemovitostí,
- ztráta cenové konkurenceschopnosti v důsledku reálného zhodnocování efektivního směnného kurzu,
- stále relativně hluboký schodek běžného účtu,
- vysoký zahraniční dluh ve srovnání s příjmy, které generuje běžný účet (viz graf níže),
- vysoký podíl krátkodobého zahraničního dluhu,
- rostoucí podíl zahraniční dluhové pozice tureckého bankovního sektoru.
