Noční můra z Wall Street může vypadat třeba takhle
Pokud nejste v investování úplnými nováčky, museli jste již nesčetněkrát slyšet o pasivním investování. Chování a strategie investorů se neustále mění, dynamiku příklonu k pasivnímu investování ale překoná máloco.
Z analýzy poradenské firmy Deloitte vyplývá, že v loňském roce mířilo 72 % nově investovaného kapitálu právě do pasivních fondů. Graf z dílny Bank of America Merrill Lynch pak ukazuje, že od roku 2009 investoři do pasivních fondů nalili bezmála bilion dolarů, zatímco z aktivně spravovaných fondů téměř 600 miliard dolarů vybrali.
Výhodou pasivních investičních fondů, které jsou založeny na kopírování výkonnosti vybraných indexů, jsou zejména nízké poplatky. A na to investoři slyší. Nejčastěji trackovaným indexem je americký S&P 500.
Pro investiční profesionály je ovšem pasivní investování učiněnou katastrofou. Poplatky jsou totiž hlavním zdrojem příjmů portfoliomanažerů. Indexový fond Vanguard's S&P 500 aktuálně investorům účtuje poplatek 0,05 % z celkového objemu investice. Průměrný poplatek fondů přitom činí 0,64 %. V roce 2010 fondy účtovaly investorům v průměru 0,76 %.
Pasivní investování je tématem, které odborníky dělí na dvě skupiny. Jedni varují, že pokračování masivního přílivu peněz do indexových fondů povede ke ztrátě flexibility trhů a vzniku investorského socialismu. Druzí ale uklidňují, že naopak dojde k posílení efektivity trhů. Existuje ale i názor, že pasivní investování v zásadě neexistuje, jelikož již pouhý výběr pasivního fondu je projevem aktivního investování, protože investor se na základě jistého souboru kritérií rozhoduje, do jakého konkrétního fondu vloží své peníze.
Zdroj: Bank of America Merrill Lynch
