Pohled investora: Co bych v roce 2009 býval udělal jinak, kdyby to šlo?

Jedním z ponaučení z období poslední velké finanční krize je to, že by investoři neměli spekulovat na pokles po propadu cen akcií o 50 %, ale také to, že když už někdo riskuje, měl by si být vědom toho, co se může stát, a investovat jen tolik, aby nepřišel o všechno.

Řídit se příklady z minulosti samozřejmě není nejlepší nápad, protože žádné dva medvědí trendy nejsou stejné. Někdy je to jasný sešup, jindy ale trh hraje s investory hru, ve které dlouho není jasné, co se bude dít. Stejné to bylo v roce 1929.

• Od září do listopadu 1929 akcie ztratily 33 %.
• Akcie pak do března 1930 posílily o 21 %.
• Do konce roku 1930 se ceny propadly o dalších 36 %.
• Po 18% nárůstu v lednu a únoru 1931 do května téhož roku akcie oslabily o 26 %.
• V té době již akcie odepsaly z maxima 55 % a měly před sebou další propady.
• Po krátkém nárůstu o 14 % v červnu 1931 cenné papíry do června 1932 propadly o 68 %. Celkově tak ztratily zhruba 85 % hodnoty.

I přes pokles o více než 50 % měl trh před sebou ještě další výrazný propad, ale v červenci a září 1932 pak vydělal přes 90 %. A podobný scénář klidně mohl nastat i v roce 2009.

• Z vrcholu v roku 2007 ztratily akcie do března 2008 19 %.
• Poté od března do května index S&P 500 posílil o 12 %.
• Od května do července akcie klesly o dalších 15 %.
• Poté v srpnu proběhla krátká 7% rally, po níž následoval výrazný pokles, kdy do října akcie oslabily o 35 %.
• Pak došlo k dvoutýdennímu oddechovému času, kdy akcie posílily o téměř 20 %.
• Následoval pokles o 20 % v listopadu 2008, čímž se celková ztráta dostala na více než 48 %.
• Začátkem ledna pak akcie přidaly 13 %.
• Pak ale došlo k dalšímu poklesu o 26 % na dno, kterého americký akciový trh dosáhl 9. března 2009.

V grafu je vše jasně vidět. Zajímavostí jsou některé předpovědi, které uváděly vhodné nákupní příležitosti u indexu S&P 500 na hodnotách 600, 500 nebo 300 bodů, na ty ale nedošlo.

Ve srovnání s uvedenými dvěma medvědími trendy se zdají být jakékoli predikce nemožné. Investoři se ale i tak mají v případě dalšího poklesu čeho chytit:

1. Nesnažit se trefit dno na trhu. Pokusit se předpovídat dění na trhu na základě předchozích krizí a propadů na trhu je nebezpečná hra, která většinou neskončí vítězstvím. Pokaždé, když chcete investovat poblíž dna, je potřeba počítat s tím, že načasování nemusí být ideální, a podle toho (ne)riskovat.

2. Mít k dispozici dostatek likvidních rezerv, ale nepřehánět to. Je hezké mít k dispozici hodně hotovosti, když trhy padají. Horší je, když se jí pak investor nedokáže zbavit, hledá důvody, proč neinvestovat, a je tak mimo trh příliš dlouho. Závislost na hotovosti může investora dovést ke zjištění, že propásl to nejlepší.

3. Diverzifikovat napříč třídami aktiv i v čase. Diverzifikace je jednoduchý způsob, jak se vyhnout přemýšlení o tom, zda být "v akciích" naplno, nebo vůbec. Dalším způsobem, jak se uklidnit, je rozložení investic na menší části. Historie sice ukazuje, že investování jednorázově je z opravdu dlouhodobého hlediska možná nejlepší, ale ne každý na to má nervy. Pravidelné investice jsou nejlepším způsobem, jak si zajistit klidnější spánek.

4. Mít plán B. Ať jsou vaše plány jakékoli, je potřeba mít záložní plán. Je tedy dobré si rozmyslet, co budete dělat, když věci nepůjdou podle vašich představ.

Přestože jsou nyní americké akcie na vrcholu, uvedené rady platí v podstatě vždy. Vždy je dobré si předem ujasnit, jaký je váš investiční horizont, rizikový profil, proč vlastně investujete a kdy budete investované peníze potřebovat.

Zdroj: A Wealth of Common Sense