Co musíte ráno vědět (1. září)
Co v úterý hýbalo akciovými trhy v Evropě a v zámoří, jak se daří evropským centrálním bankám naplňovat inflační cíle a které firmy vynakládají v EU nejvíce na lobbing? I to musíte ráno vědět.
1. Americké akcie v úterý mírně klesly, indexy se ale drží blízko rekordních maxim
Americké akcie v úterý mírně oslabily, zůstaly však v blízkosti rekordních maxim. Za celý měsíc přidaly tři hlavní benchmarky od jednoho do čtyř procent a S&P 500 zaznamenal sedmý měsíční nárůst za sebou. Index Dow v úterý ztratil 0,11 % na 35 360,73 bodu, širší S&P 500 klesl o 0,13 % na 4 522,68 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 0,04 % na 15 259,24 bodu. Index volatility VIX stoupl o 1,79 % na 16,48 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o asi dva bazické body na 1,307 %.
Jak vidí (finanční) svět stoupenci aktivně řízených fondů
2. Strach z inflace sice v úterý poslal evropské akcie do minusu, ale sedmý růstový měsíc v řadě jim nevzal
Srpnový růst inflace v eurozóně překvapil analytiky a znatelně zhoršil náladu investorů. Růst cen v zemích platících eurem dosáhl tří procent, což je nejen vysoko nad cílem Evropské centrální banky, ale i odhadem 2,7 %, se kterým počítaly trhy. S ještě dramatičtějším nárůstem cen přišlo Polsko, kde je již inflace pětiprocentní. Od tamní centrální banky se očekává následování maďarského a českého příkladu zvyšování úrokových měr. Index STOXX Europe 600 však přesto zapsal srpen coby sedmý růstový měsíc v řadě.
Cena zlata se zastavila pod silnou rezistencí. Rozhodnou o dalším vývoji cykly, nebo technické faktory?
3. České akcie se v úterý díky Erste a ČEZ udržely na zelené nule, a překonaly tak zbytek Evropy
Index PX pražské burzy si v úterý připsal 0,1 % na 1 284,15 bodu, a dopadl tak lépe než většina ostatních evropských benchmarků. Lví podíl na tom měly akcie Erste Group Bank, které posílily o necelého půl procenta, Philip Morris ČR, jež přidaly 0,26 %, a také ČEZ, které uzavřely na zelené nule.
Co naservírují politici na podzim občanům a podnikatelům aneb Koronavirové strašení ani zdaleka nekončí
4. Očekávané události
Středa bude ve světě dnem finálních srpnových indexů nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru. Austrálie navíc přidá zprávu o HDP, Německo údaje o maloobchodních tržbách, eurozóna data z trhu práce a Spojené státy údaje o stavebních výdajích a zprávu o změně počtu pracovních míst v soukromém sektoru za srpen. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Inflace v eurozóně v srpnu vzrostla na 3 %
Míra inflace v eurozóně v srpnu prudce vzrostla - dosáhla tří procent a dostala se nejvýše za téměř deset let. V rychlém odhadu to v úterý uvedl statistický úřad Eurostat. Růst cen tak výrazně překročil dlouhodobý cíl Evropské centrální banky, který je na dvou procentech. V červenci činila inflace v eurozóně 2,2 %. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, úřad je zveřejní v polovině září.
6. Jižní Korea jako první zasáhla proti Applu a Googlu při platbách za aplikace
Jižní Korea v úterý v přelomovém rozhodnutí omezila nadvládu amerických internetových firem Apple a Google v platbách za aplikace v jejich virtuálních obchodech. Stala se první zemí, která takto rázně zasáhla, informoval server CNBC. Zákon o podnikání v telekomunikačním sektoru, přezdívaný anti-Google, dostal před rokem na stůl parlament a v úterý o něm zákonodárci rozhodli. V praxi to znamená, že Apple a Google už nebudou moci vývojáře aplikací nutit, aby zákazníci za aplikace platili prostřednictvím jejich obchodů.
7. Česká ekonomika v druhém čtvrtletí podle zpřesněného odhadu stoupla meziročně o 8,2 %
Česká ekonomika v druhém letošním čtvrtletí stoupla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu meziročně o 8,2 % a mezičtvrtletně o procento. Proti prvnímu odhadu z konce července ukazují úterní údaje ekonomiku v lepším světle. Předběžný odhad hovořil o meziročním růstu HDP o 7,8 % a mezičtvrtletním o 0,6 %. Meziroční růst ekonomiky je sice nejvyšší v české historii, je to ale dáno nízkou srovnávací základnou po loňském nástupu pandemie covidu-19. Úprava hrubého domácího produktu směrem nahoru je pozitivní zpráva, ale i po zlepšení růst domácí ekonomiky v druhém čtvrtletí zaostal za tržním odhadem i za červencovou prognózou České národní banky, shodli se analytici oslovení ČTK. Za nenaplněnými odhady HDP stojí podle nich slabší růst vývozu.
8. Polská inflace poprvé za 20 let přesáhla 5 %, roste tlak na zvýšení úroků
Inflace v Polsku v srpnu poprvé za dvě desetiletí překročila hranici pěti procent. Rychlý růst cen, k němuž přispívá ožívání ekonomiky z útlumu po pandemii covidu-19, podle agentury Reuters podporuje očekávání některých analytiků, že polská centrální banka by mohla již v letošním roce zahájit zvyšování úroků, a připojit se tak k centrálním bankám v Česku a Maďarsku.
9. Indická ekonomika navzdory druhé vlně koronaviru rekordně rostla
Meziroční růst indické ekonomiky v druhém kalendářním čtvrtletí zrychlil na rekordních 20,1 % z 1,6 % v prvním kvartálu, přestože se země potýkala s rozsáhlou druhou vlnou koronaviru. Ekonomika těžila z prudkého vzestupu zpracovatelské produkce i z růstu spotřebitelských výdajů.
10. Prosus koupí za 4,7 miliardy USD indickou platební platformu BillDesk
Nizozemská společnost Prosus, která investuje do technologických firem, koupí za 4,7 miliardy USD indickou platební platformu BillDesk. Akvizice má doplnit její vlastní podnik PayU, přes který Prosus indickou platformu podle své úterní zprávy převezme. Služeb firmy PayU využívají při zpracování plateb i některé české společnosti.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Nejvíce na lobbing v EU vynakládají Google, Facebook a Microsoft
Nejvíce peněz na lobbing v EU vynakládají američtí technologičtí giganti Google, Facebook a Microsoft. Ukázala to studie organizací Corporate Europe Observatory a LobbyControl. Firmy vydávají vysoké částky v době, kdy se unie snaží prosadit přísnější zákony, jejichž cílem je moc těchto firem omezit. Technologický sektor ve výdajích překonává dokonce farmaceutické odvětví, fosilní paliva, finanční a chemický sektor, které v minulosti lobbingu dominovaly.
"Rostoucí lobbistická palebná síla velkých technologických firem a digitálního průmyslu jako celku odráží obrovskou a rostoucí roli těchto odvětví ve společnosti," uvádí se ve studii. Důvodem k obavám by podle ní mělo být to, že tyto platformy mohou využít svého vlivu k tomu, aby se ujistily, že jejich hlasy jsou v debatě o nových pravidlech pro digitální platformy slyšet více než hlasy kritiků.
Studie uvádí, že 612 firem, skupin a svazů vynaloží ročně více než 97 milionů eur za lobbing v oblasti digitální ekonomiky. Studie vychází z údajů, které firmy do poloviny června vložily do registru transparentnosti EU.
Nejvíce peněz vydal Google, a to 5,75 milionu eur. Následoval Facebook, jehož výdaje na lobbing činily 5,5 milionu eur. Microsoft na stejný účel vynaložil 5,25 milionu eur, Apple 3,5 milionu eur, Huawei tři miliony eur a Amazon 2,75 milionu eur.
Technologický lobbing se zaměřuje na dva hlavní právní předpisy. Zákon o digitálních trzích a zákon o digitálních službách. Ty platformám stanovují, co mají dělat a naopak nedělat, a vyžadují, aby více sledovaly obsah.
Studie rovněž varuje před napojením odvětví na Evropskou komisi. Lobbisté se účastnili tří čtvrtin z 270 schůzek úředníků komise k oběma návrhům zákonů.