Co musíte ráno vědět (2. září)

1. Americké akcie ve středu uzavřely smíšeně, index Nasdaq Composite skončil na rekordu

Americké akcie se ve středu na směru neshodly. Index Nasdaq Composite skončil na rekordu, Dow ovšem mírně klesl. Statistika z amerického trhu práce výrazně zaostala za očekáváním, a potvrdila tak příhodnost mírné měnové politiky Fedu. Index Dow klesl o 0,14 % na 35 312,53 bodu, širší S&P 500 stoupl o 0,03 % na 4 524,09 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 0,33 % na 15 309,38 bodu. Index volatility VIX se snížil o 2,25 % na 16,11 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o půl bazického bodu na 1,299 %.

Sell in May? Kdo letos poslechl, rve si vlasy

2. Většina evropských akcií ve středu opět rostla, investoři si s inflací dlouho hlavy nelámali

Ani úterní zprávy o inflaci vysoce překonávající odhady analytiků neodradily ve středu investory od dalšího nakupování evropských akcií. Náladu jim nezkazil ani viceprezident Evropské centrální banky Luis de Guindos, který naznačil, že jím zastupovaná instituce musí zohlednit neočekávanou rychlost návratu ekonomiky k předpandemickým hodnotám. Mezi akciovými sektory se nejlépe dařilo firmám podnikajícím v maloobchodu, které přidaly 1,9 %, zatímco dodavatelé surovin čelili 0,6% snížení cen svých akcií.

Volatilita bitcoinu investory dovede k poznání, že zlato je jen jedno, říká šéf těžaře kovu

3. Pražská burza hlásí po středě půl procenta navíc. MONETA přidala téměř dvě

Středeční růst indexu PX o 0,48 % na 1 290,25 bodu byl tažen především zisky bankovních titulů. MONETA s Erste přidaly po téměř dvou procentech, Komerční banka pak půl procenta. Oslabily například akcie Avastu a České zbrojovky Group, největší zájem investoři projevili o ČEZ, kterého se zobchodovalo za bezmála dvě stě milionů korun a který posílil o tři čtvrtě procenta.

Vávra (WOOD & Company): Proč (ne)investovat do akcií Komerční banky, O2 Czech Republic a České zbrojovky Group

4. Očekávané události

Čtvrteční dopoledne bude patřit výrobní inflaci v eurozóně a odpoledne se investoři ve Spojených státech zaměří na obchodní bilanci, tovární objednávky a pravidelnou týdenní zprávu o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Levicové křídlo Bidenovy Demokratické strany chce vyměnit šéfa centrální banky

Levicové křídlo Demokratické strany prezidenta Joea Bidena si nepřeje, aby v čele americké centrální banky nadále působil její současný šéf Jerome Powell. Ten je ve funkci od roku 2018 a mandát mu končí příští rok. Progresivisté v čele s kongresmankou Alexandrií Ocasiovou-Cortezovou, která se hlásí k podpoře socialistických myšlenek, jsou přesvědčeni, že šéf Fedu nedělá dost pro zmírnění klimatických změn ani pro odstranění ekonomické nerovnosti.

6. Ekonomika eurozóny podle viceprezidenta Evropské centrální banky roste rychleji, než se čekalo

Ekonomika eurozóny roste vyšším tempem, než se předpokládalo, což Evropská centrální banka zohlední ve svých nových prognózách i při rozhodování o své měnové politice. V rozhovoru se španělským listem El Confidencial to řekl viceprezident ECB Luis de Guindos. ECB bude o své měnové politice jednat příští týden ve čtvrtek, kdy zveřejní také aktualizované hospodářské prognózy. Někteří představitelé ECB vyzvali, aby banka už příští týden rozhodla, že začne omezovat rozsáhlé nákupy dluhopisů, kterými se snaží podporovat hospodářský růst.

7. Lidí bez práce v EU v červenci opět ubylo, nezaměstnanost klesla na 6,9 %

V zemích Evropské unie nadále ubývá lidí bez práce. V červenci klesla míra nezaměstnanosti na 6,9 % z červnových 7,1 %, a snížila se tak už třetí měsíc v řadě. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil statistický úřad Eurostat. Nezaměstnanost je výrazně nižší než loni v červenci, kdy během rychlého růstu způsobeného první vlnou pandemie dosáhla 7,6 %. Nejmenší zastoupení lidí bez práce zůstává podle Eurostatu v Česku, kde jich v červenci bylo stejně jako o měsíc dříve 2,8 %.

8. Podmínky v českém průmyslu se dále zlepšují, index ale klesl

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v srpnu dále zlepšovaly, nicméně index nákupních manažerů (PMI) klesl na 61 bodů z červencových 62 bodů. Informovala o tom ve středu společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů indexu je předělem mezi růstem a poklesem.

9. Australský HDP v druhém čtvrtletí vzrostl o rekordních 9,6 %

Australská ekonomika v druhém čtvrtletí vzrostla v meziročním srovnání o rekordních 9,6 %. Důvodem byl prudký propad způsobený pandemií ve stejném období loňského roku. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však tempo růstu hrubého domácího produktu kleslo na 0,7 % z 1,9 % v prvních třech měsících roku. Zpráva tak ukázala, že ekonomika Austrálie zpomalila ještě před novými rozsáhlými omezeními zavedenými kvůli opětovnému šíření nemoci covid-19. 

10. Bloomberg: Intuit jedná o převzetí firmy Mailchimp za více než deset miliard dolarů

Softwarová společnost Intuit jedná o převzetí firmy Mailchimp, která se zabývá e-mailovým marketingem, cena přesahuje deset miliard dolarů. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Bloomberg. Pokud bude transakce dokončena, bude to největší akvizice Intuitu. Firma je výrobcem softwaru TurboTax a QuickBooks.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

OSN: Živelních katastrof ve světě přibývá, umírá kvůli nim ale méně lidí

Katastrofy způsobené výkyvy počasí jsou nyní čtyřikrát až pětkrát častější než v 70. letech minulého století a působí také sedmkrát více škod, vyplývá z nové publikace Světové meteorologické organizace (WMO), která je součástí OSN. Přestože jsou ale živelní pohromy častější, umírá kvůli nim méně lidí.

V 70. letech minulého století svět zasáhlo v průměru asi 711 živelních pohrom ročně, v letech 2000-2009 tento údaj vystoupal v průměru na 3 536 ročně neboli deset denně, uvádí zpráva, která vychází z dat belgického Centra pro výzkum epidemiologie pohrom (CRED). Od roku 2010 pak počet registrovaných pohrom mírně klesl na 3 165 ročně. WMO připisuje zvyšující se četnost kalamit globálním změnám klimatu i skutečnosti, že tyto události jsou častěji hlášeny.

Pokud v 70. a 80. letech zahubilo extrémní počasí v průměru celosvětově asi 170 lidí denně, v desetiletí po roce 2010 tento údaj klesl na zhruba 40 úmrtí denně. Nejvíce úmrtí způsobily bouře, záplavy a sucho. Dohromady pak za sledované období 50 let kvůli kalamitám zemřelo přes dva miliony lidí.

"Zlepšení systémů včasného varování před více druhy nebezpečí vedlo ke značnému poklesu úmrtnosti," uvedl podle agentury Reuters generální tajemník WMO Petteri Taalas.

"Dobrá zpráva je, že se učíme, jak žít s rizikem a chránit se," okomentovala závěry zprávy v rozhovoru s tiskovou agenturou AP Susan Cutterová, ředitelka výzkumného ústavu zabývajícího se pohromami na americké Univerzitě Jižní Karolíny.

Pět nejsmrtelnějších pohrom od roku 1970 zasáhlo Afriku a Asii. Nejtragičtější byly sucho v Etiopii v roce 1983 a cyklon Bhola v Bangladéši v roce 1970. Při každé z těchto tragických událostech podle WMO zemřelo na 300 000 lidí. Přes 90 % veškerých registrovaných úmrtí připadá na rozvojové země, uvádí zpráva a poznamenává, že jen asi polovina ze 193 členských států WMO má systémy včasného varování před nebezpečím.

Škody způsobené pohromami v 70. letech v průměru dosahovaly 49 milionů dolarů denně (převedeno na hodnotu dolaru v roce 2019). V období od roku 2010 až 2019 působily katastrofy škody již 383 milionů dolarů denně. Všech pět nejničivějších událostí z pohledu škod od roku 1970 postihlo USA. Nejhorší v tomto ohledu byl hurikán Katrina v roce 2005. Podle Taalase stoupají škody s tím, jak živelních pohrom přibývá.