Co musíte ráno vědět (28. prosince)

1. Santa Claus rally pokračuje, americké akcie v pondělí výrazně posílily a index S&P 500 odskočil na nový rekord

Americké akcie počtvrté za sebou posílily a index S&P 500 uzavřel obchodování na novém rekordním maximu. Kromě poklesu obav z hospodářských dopadů nové koronavirové varianty omikron přispěly k růstu akciového trhu také příznivé údaje o vývoji maloobchodních tržeb ve Spojených státech v době před Vánocemi. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si připsal 0,98 % na 36 302,38 bodu. Širší index S&P 500 stoupl o 1,38 % na 4 791,19 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 1,39 % na 15 871,26 bodu. Index volatility VIX klesl o 1,56 % na 17,68 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o necelé dva bazické body na 1,477 %. Ceny ropy vzrostly o tři procenta, do půl procenta přidaly také zlato a stříbro a hlavní kryptoměny se obchodovaly bez výraznějších změn.

2. Evropské akcie týden zahájily růstem, londýnská burza zůstala zavřená

Obchodování na akciových trzích v západní Evropě v pondělí skončilo v kladných číslech. V řadě zemí včetně Francie a Spojeného království pokračuje rychlé šíření varianty koronaviru omikron, investoři ale díky studiím potvrzujícím, že průběh nemoci covid-19 po nákaze touto variantou viru není tak závažný, neztrácejí optimismus. Panevropský index STOXX Europe 600 se zvýšil o 0,62 % na 485,49 bodu, německý DAX stoupl o půl procenta na 15 835,25 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,76 % na 7 140,39 bodu. Na londýnské burze se v pondělí neobchodovalo.

3. Pražská burza v pondělí mírně oslabila, nedařilo se akciím skupiny ČEZ

Index PX pražské burzy v pondělí přerušil čtyřdenní růstovou sérii a mírně sestoupil z dlouholetých maxim, oslabil o 0,17 % na 1 422,81 bodu. Po Vánocích byla na pražské burze znatelná menší aktivita investorů. Nejvíce se obchodovalo s akciemi Komerční banky a skupiny ČEZ, ale i tyto cenné papíry se obchodovaly za podprůměrných objemů. Největší ztrátu zaznamenal ČEZ, banky skončily v plusu.

4. Očekávané události

V noci na úterý se investoři zaměří na japonskou nezaměstnanost a průmyslovou výrobu a odpoledne ve Spojených státech na indexy cen domů FHFA a S&P/Case-Shiller a index průmyslové aktivity richmondského Fedu. Zavřené zůstanou trhy v Austrálii, Kanadě, Irsku, na Novém Zélandu a ve Spojeném království. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Bloomberg: Nejlépe si letos vedly dluhopisy rozvíjejících se zemí

Dluhopisy rozvíjejících se zemí v letošním roce měly podle předpokladů oslabovat, protože centrální banky se rozhodly omezovat stimulační opatření. Místo toho ovšem dluhopisy s nejlepším letošním výkonem jsou právě ty, které vydaly rozvíjející se země. Na první místa žebříčku zemí podle výkonu jejich dluhopisů sestaveného agenturou Bloomberg se letos dostaly Jihoafrická republika, Čína, Indonésie, Indie a Chorvatsko. Naopak Česká republika se dostala mezi pět nejhorších z celkem 46 sledovaných zemí, neboť Česká národní banka začala prudce zvyšovat úrokové sazby.

6. Reuters: Závod Foxconnu na iPhony v Indii zůstane zavřený do 30. prosince

Závod společnosti Foxconn v Indii, kde se vyrábějí přístroje iPhone americké společnosti Apple, zůstane zavřený až do 30. prosince. S odvoláním na vysokého úředníka indického státu Tamilnádu, kde továrna leží, to uvedla agentura Reuters. Závod byl kvůli hromadné otravě jídlem zavřen 18. prosince a podle původních informací se měla výroba částečně obnovit v pondělí.

7. Důvěra v ekonomiku ČR po pětiměsíčním poklesu v prosinci stoupla

Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním poklesu letos v prosinci stoupla meziměsíčně o 0,3 bodu na 95,5 bodu. Pomohl k tomu hlavně růst důvěry spotřebitelů, zatímco důvěra podnikatelů stagnovala. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským prosincem vzrostl jak souhrnný indikátor důvěry, tak jednotlivé indikátory za spotřebitele a podnikatele.

8. S&P Global a IHS Markit se před fúzí zbaví několika divizí kvůli antimonopolním podmínkám

Poskytovatelé finančních informací S&P Global a IHS Markit se před svou fúzí v hodnotě 44 miliard dolarů zbavují několika divizí, aby vyhověli antimonopolním podmínkám. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Společnost S&P Global prodá svou divizi CUSIP Global Services (CGS) za 1,93 miliardy dolarů v hotovosti firmě FactSet, která poskytuje služby v oblasti finančních dat. Společnost IHS prodá svou divizi Base Chemicals podniku News Corp za 295 milionů dolarů.

9. Peking zpřísní vstup na zahraniční burzy dalším domácím firmám

Čína zpřísní vstup na zahraniční burzy domácím firmám ze sektorů, u nichž jsou zapovězené přímé zahraniční investice. Informovaly o tom v pondělí čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) a ministerstvo obchodu. Dotyčné podniky budou muset nejprve požádat o výjimku. Od 1. ledna 2022 se nebudou moci zahraniční investoři v těchto společnostech podílet na řízení a jejich celkový podíl bude omezen na 30 %. Jeden zahraniční investor přitom nebude moci vlastnit více než 10 %.

10. Rusnok (ČNB): Zvýšení sazeb nad 5 % v příštím roce je extrémně nepravděpodobné

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok pokládá za extrémně nepravděpodobné, že by bankovní rada ČNB zvýšila v příštím roce úrokové sazby až nad pět procent. Řekl to v pondělí Českému rozhlasu v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Připustil další zvýšení sazeb, o jeho rozsahu však spekulovat nechtěl. ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu naposledy minulou středu, a to o jeden procentní bod na 3,75 %. Důvodem zvýšení je rostoucí inflace a snaha tlumit inflační tlaky a očekávání.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Bulhaři hromadně jezdí do Turecka, propadu místní měny využívají k nákupům

Hranice mezi Bulharskem a Tureckem zažívá v posledních dnech nápor, jak se Bulhaři snaží využít propadu kurzu turecké liry k levným nákupům. Plná jsou auta, ale i autobusy. První zastávkou zpravidla bývá město Edirne, které leží jen kousek od hranice po vstupu na turecké území. Lidé si vymění leva za liry a hned vyrážejí na tržiště a do obchodů, píše agentura AP.

Na Štědrý den byl trh v Edirne plný Bulharů. Hatice Ahmedová vyrazila už ve tři ráno, aby se dostala do autobusu, který ji vezme přes hranici do Edirne. Tam si vyměnila 200 leva (přes 2 500 Kč), za které dostala 1 150 lir, a vrhla se na nákupy. Mezi nakupujícími byla i šedesátiletá Gulfija Osinová, která přijela nakoupit dárky dětem a vnoučatům. Jak říká, v Bulharsku je to mnohem dražší.

Turecko nyní prochází hospodářskou krizí, míra inflace už přesáhla 21 %. To všechno má dopady na ceny potravin, pohonných hmot i domácích potřeb. Pro lidi z Bulharska se ale dá v obchodech se smíšeným zbožím nakoupit velmi levně, z Turecka tak odjíždějí s plným zavazadlovým prostorem.

Turecká lira má za sebou zatím nejhorší prosinec, jaký z hlediska kolísání kurzu pamatuje. V první polovině měsíce ustavičně klesala, až se 20. prosince dostala na historické minimum zhruba 18,40 liry za dolar. Ztráty od začátku roku tak přesáhly 60 %. Z výrazného poklesu kurzu myjí značný prospěch například právě turisté.

Prezident Recep Tayyip Erdoğan před týdnem oznámil opatření na podporu ekonomiky a stabilizaci kurzu, která počítají například s ochranou vkladů v místní měně. Lira pak zamířila prudce vzhůru a týden uzavřela kurzem 10,83 liry za dolar.

Šéf obchodního družstva Ulus v Edirne Bülent Reisoglu říká, že počet cizinců se za poslední týdny zečtyřnásobil. "Parkoviště jsou tady plná bulharských aut. Poznávací značky z Edirne či Istanbulu už skoro neuvidíte," dodává. "Nakupují jako smyslů zbavení, ani nevědí co, a kupují pět i deset kusů od téhož výrobku. Předpokládají, že to prodají, anebo si myslí, že už to tady příště nebude," vysvětluje Reisoglu.

Lidé ale přijíždějí za nákupy i ze sousedního Řecka, vymění eura na liry a hned vyrážejí po obchodech. Například Esra Mollaová se těší z nákupů pro sebe i pro rodinu.

Přestože se lira minulý týden částečně vzpamatovala, vykazuje turecká měna od začátku roku proti dolaru stále ještě propad skoro o 40 %. Podle analytiků k tomu notně přispěl i turecký prezident, který tlačí centrální banku ke snižování úrokových sazeb.

Základní úrok se tak od září snížil o 500 bazických bodů na současných 14 %. Všeobecně uznávaná ekonomická teorie přitom říká, že vysokou inflaci je možné snížit zvyšováním úrokových sazeb, prezident Erdoğan ale tvrdí opak. Jeho opatření na podporu ekonomiky počítají s dostupností levnějších úvěrů, zvýšením vývozu a dosažením silného růstu hospodářství.

Lidé ale zatím stojí dlouhé fronty na chleba, letos v prosinci přitom za velmi chladného počasí. Vysoká inflace jim snížila kupní sílu, a tedy zhoršila životní podmínky. Pokles životní úrovně je teď v Turecku patrný na každém kroku. Erdoğan vyzval podniky, aby snížily ceny, když se lira stabilizovala, v Edirne ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že obrovské skupiny zákazníků z Bulharska brzy nahradí skupiny místních.