Burzovní kalendář (14. 2. - 18. 2. 2022)

Ohlédnutí

"Finanční trhy v uplynulém týdnu pokračovaly ve zvýšené volatilitě, kterou přinášely zejména obavy z příliš prudkého utahování měnové politiky kvůli velkému zrychlení inflace. Na začátku týdne tyto obavy ustupovaly do pozadí a akcie posilovaly, naopak ve čtvrtek nová data ukázala zrychlení americké inflace na 40leté maximum a trend se obrátil. Trh nyní čeká, že Fed v březnu hned napoprvé zvedne sazby o půl procentního bodu. Na druhou stranu trh zatím nemění své očekávání, že Fed postupně zvedne sazby jen k úrovni 2 %. Proto i přes nárůst se výnos 10letého amerického dluhopisu drží kolem 2 % a celkově se zvyšují hlavně výnosy u kratších splatností. Současně v pátek se šéfka ECB Christine Lagardeová snažila krotit očekávání, že se letos měnová politika v eurozóně bude příliš utahovat," shrnul dění uplynulého týdne analytik z J&T Banky Pavel Ryska. Nervozitu na trzích zvyšovalo i geopolitické napětí kvůli riziku invaze Ruska na Ukrajinu.

Ve Spojených státech za celý týden index Dow klesl o procento, S&P 500 oslabil o 1,82 % a Nasdaq Composite se snížil o 2,18 %. Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 1,61 %, britský FTSE 100 přidal 1,92 %, německý DAX zpevnil o 2,16 % a francouzský CAC 40 se zvýšil o 0,87 %. V Evropě šlo o první růstový týden letošního roku, nejlépe si vedly akcie z oblasti cestovního ruchu a volného času. Akcie na pražské burze za týden podle indexu PX přidaly 1,78 %.

Týden do 11. února na amerických trzích

Týden do 11. února na evropských trzích

Týden do 11. února na pražské burze

Z makrodat se investoři v uplynulém týdnu zaměřili na německou průmyslovou výrobu, inflaci a obchodní bilanci, americkou obchodní bilanci se zbožím a inflaci, britský HDP nebo americkou spotřebitelskou důvěru. 

Míra inflace ve Spojených státech v lednu vystoupila na 7,5 %, a dostala se tak nejvýše od února 1982. Prudce vzrostly opět zejména ceny energií. Vysoká inflace podporuje spekulace finančních trhů, že americká centrální banka by na zasedání v březnu mohla zahájit zvyšování úrokových sazeb. Leden byl už čtvrtým měsícem v řadě, kdy byla meziroční inflace vyšší než 6 %. V prosinci činila 7 %. Analytici podle agentury Reuters očekávali růst inflace na 7,3 %, meziměsíčně pak čekali růst spotřebitelských cen o 0,5 %.

Kvartální hospodářská čísla zveřejnily ve Spojených státech mimo jiné společnosti Hasbro, ON Semiconductor, Pfizer, Lyft, CVS Health, Uber Technologies, Walt Disney, Coca-Cola, PepsiCo nebo Twitter a v Evropě například firmy BP, BNP Paribas, A.P. Møller-Mærsk, GlaxoSmithKline, Credit Suisse Group, Société Générale, AstraZeneca či Siemens. Na pražské burze hospodářská čísla za poslední loňské čtvrtletí a celý rok 2021 zveřejnily Komerční banka a Photon Energy.

Komerční bance se v loňském roce zvýšil čistý zisk o 56 % na 12,7 miliardy korun. Celkové výnosy stouply o 5,7 % na 31,3 miliardy korun, provozní náklady se zvýšily o 0,7 % na 15,1 miliardy korun. Představenstvo navrhuje vyplatit dividendu 43,80 Kč na akcii, tedy v celkové výši 8,3 miliardy korun. Další kroky k vrácení přebytečného kapitálu akcionářům zváží banka v druhé polovině roku po dokončení pravidelných zátěžových testů.

Fotovoltaická společnost Photon Energy v čtvrtém čtvrtletí dosáhla provozního zisku EBITDA 1,03 milionu eur. O rok dříve vykázala za stejné období ztrátu 1,03 milionu eur. Tržby firmě stouply na 11,73 milionu eur z 5,10 milionu eur. Na úrovni čistého zisku/ztráty vykázala společnost záporný výsledek 871 tisíc eur po ztrátě 4,36 milionu eur o rok dříve.

Výhled

"Po dalším nárůstu inflace v USA očekáváme, že toto téma zůstane pro trhy stěžejním i v příštím týdnu. Spekulace o rychlém utahování měnové politiky v USA může dále podpořit zápis z posledního zasedání Fedu, který bude zveřejněn ve středu. Domníváme se, že trhy budou nadále přenastavovat svá očekávání ve směru rychlejšího růstu sazeb, což je potenciálně negativní pro ceny akcií. Proto máme pro příští týden spíše opatrný výhled. Většina předních amerických společností už reportovala výsledky za rok 2021 a pozornost se přenáší do Evropy," uvedl Pavel Ryska z J&T Banky.

Na poli dat budou investoři vyhodnocovat mimo jiné britskou nezaměstnanost, inflaci a maloobchodní tržby, HDP, průmyslovou výrobu a obchodní bilanci eurozóny, indexy ZEW pro Německo, čínskou inflaci nebo americké maloobchodní tržby, průmyslovou výrobu. V Česku bude v pondělí sledovaná zpráva o inflaci.

"Maloobchodní tržby a průmyslová výroba v USA za leden by mohly naznačit, že dochází ke zlepšování situace v dodavatelských řetězcích. HDP a průmyslová produkce eurozóny z konce roku potvrdí zpomalení růstu dané horší pandemickou situací, rostoucími cenami energií a problémy se subdodávkami. Výhled pro letošní rok však zůstává pozitivní, což by se mělo odrazit v mírném zlepšení spotřebitelské důvěry. Zajímavé bude v tomto týdnu rovněž sledovat komunikaci představitelů ECB ohledně dalšího směřování měnové politiky a stranou pozornosti nezůstane ani rusko-ukrajinský konflikt. Z domácího pohledu však bude klíčovou událostí jednoznačně lednová inflace, která je spojena s mimořádnou nejistotou," uvedli analytici z Komerční banky.

Hospodářské výsledky zveřejní ve Spojených státech mimo jiné společnosti ViacomCBS, Airbnb, Kraft Heinz, NVIDIA, Cisco Systems nebo Walmart, v západní Evropě výsledkovou mozaiku doplní Heineken, Airbus, Commerzbank, Nestlé či Allianz a na pražské burze v úterý ráno Kofola ČeskoSlovensko.

"Očekáváme, že tržby Kofole loni vzrostly o 5 % na 6,48 miliardy Kč, když společnosti pomohlo lepší zvládání lockdownů a také příznivější konec roku, kdy už nečelila zavřenému gastronomickému segmentu. Zisk EBITDA podle nás vzrostl o 8,9 % na 1,122 miliardy Kč, čímž společnost splnila vlastní výhled 1,08 až 1,12 miliardy Kč. Investory bude zajímat výhled na letošek, především pak zvládání nákladové inflace. Naším očekáváním je mírný jednociferný růst zisku EBITDA v roce 2022," napsal Ryska.

"Čtvrté čtvrtletí je spolu s prvním sezónně zdaleka nejslabší. Navíc pro výsledky Kofoly nebylo úplně pozitivní omezení v podobě povinných certifikátů nutných k návštěvě restauračních zařízení. Podle našich projekcí by tržby za čtvrté čtvrtletí měly v meziročním srovnání vzrůst na 1,4 miliardy Kč (+1,4 %). Stejně jako v předchozím kvartálu zaznamenala Kofola inflaci u vstupů. U EBITDA čekáme pokles ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o 6,5 % na 116,4 milionu Kč. Čistým výsledkem za čtvrté čtvrtletí by měla být ztráta 92 milionů Kč po ztrátě 131,8 milionu Kč za čtvrté čtvrtletí 2020. Náš odhad výsledků za čtvrté čtvrtletí a už reportovaná čísla za prvních devět měsíců roku 2021 naznačují celoroční zisk EBITDA na úrovni 1,102 miliardy Kč," doplnil analytik z Komerční banky Bohumil Trampota.

"Probíhající olympiáda zatím zklidnění na trhy nepřinesla, na naplnění této své pověsti má ještě týden. Obavy z inflace, smíšené vyznění výsledkové sezóny a také pokračující nervozita z vývoje okolo Ukrajiny ovšem nahrávají vyšší volatilitě a poklesům cen akcií," napsal v pravidelném technickém komentáři k dění na americkém akciovém trhu opční obchodník Josef Košťál.

Makroekonomický kalendář

Pondělí na data bohaté nebude. Ze zajímavějších čísel pouze ve Švýcarsku vyjdou indexy výrobních a dovozních cen a německá centrální banka odtajní pravidelnou měsíční zprávu. V Česku bude ostře sledovaná zpráva o inflaci.

V noci na úterý bude Japonsko informovat o vývoji své ekonomiky a průmyslové výroby a australská centrální banka odtajní zápis z posledního zasedání. Dopoledne bude patřit datům z britského trhu práce, zprávám o HDP, vývoji zaměstnanosti a obchodní bilanci eurozóny a indexům ekonomické nálady ZEW pro Německo a eurozónu. Odpoledne se investoři v USA zaměří na index výrobních cen a index podnikatelské nálady newyorského Fedu (Empire State Index).

Ve středu nad ránem budou trhy vyhodnocovat čínskou inflaci. Ráno se investoři zaměří v Británii na inflaci a index cen domů DCLG a v eurozóně na průmyslovou výrobu. Odpoledne vyjdou v Americe zpráva o maloobchodních tržbách, indexy dovozních a vývozních cen, data z průmyslu, statistika podnikových zásob a index realitního trhu NAHB a v Kanadě inflační data. Večer posléze ještě americká centrální banka zveřejní zápis z posledního měnověpolitického zasedání.

V noci na čtvrtek bude Japonsko informovat o výsledku obchodní bilance a Austrálie o vývoji nezaměstnanosti. Odpoledne ve Spojených státech vyjdou statistiky vydaných stavebních povolení a zahájené výstavby a pravidelná týdenní zpráva o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

V pátek nad ránem na trh Japonsko pošle zprávu o inflaci, dopoledne přidají Británie maloobchodní tržby a eurozóna výsledek běžného účtu a zprávu o stavební produkci. Odpoledne se investoři zaměří v eurozóně na spotřebitelskou důvěru a za oceánem na kanadské maloobchodní tržby a také na prodeje starších domů ve Spojených státech.

Ekonomický kalendář

Z makroekonomického výhledu Komerční banky:

• Maloobchodní tržby i průmyslová výroba v USA by měly ukázat zmírňování problému v dodavatelských řetězcích. V lednu podle nás maloobchodní tržby vzrostly meziměsíčně o 2,4 % (po prosincovém poklesu o 1,9 %). To by mělo mimo jiné odrážet zvýšené prodeje automobilů, za kterými však nestojí jen oživená poptávka, ale i zvýšená dostupnost výrobních vstupů. Uvolňování napětí v dodavatelských řetězcích společně se zvýšenými obraty zahraničního obchodu indikoval i nárůst zásob v oddílech materiálů, dílů a hotových výrobků již v závěru loňského roku. Automobilový průmysl by tak měl být i hlavním důvodem růstu americké průmyslové produkce v lednu.
• V závěru týdne se také dozvíme, zda bude v USA pokračovat trend velice dobrých dat z trhu práce, který vykazuje známky viditelného přehřátí, a přikládá tak pod kotel inflačních tlaků.
• V Evropě budeme sledovat především údaje o vývoji HDP a průmyslové produkce eurozóny na konci roku a spotřebitelskou důvěru. Průmyslová výroba v eurozóně v prosinci podle nás vzrostla meziměsíčně o výrazných 1,1 %, což by znamenalo, že se koncem loňského roku dostala na předpandemickou úroveň. Za tím by mělo stát především postupné odeznívání problémů se subdodávkami, jak již naznačily výsledky PMI ze zpracovatelského průmyslu, kde bylo na přelomu roku patrné zejména zlepšení v automobilovém průmyslu. To by v kombinaci se solidní poptávkou, indikovanou silnými údaji o nových zakázkách, mělo letos umožnit rychlé oživení evropského průmyslu.
• Druhý odhad vývoje HDP eurozóny ve 4Q2021 by podle nás neměl (oproti tomu prvnímu z konce ledna) přinést žádnou revizi. Očekáváme, že snížení mezičtvrtletního růstu ekonomiky eurozóny na 0,3 % (z 2,3 % ve 3Q2021) způsobil na jedné straně lehce záporný příspěvek spotřeby domácností vlivem další pandemické vlny, na straně druhé pak negativním faktorem podle nás byly zásoby. Mírnější ekonomické dopady pandemické vlny omikronu, zmírňování problémů se subdodávkami a vysoké úspory domácností by měly přinést již v 1Q2022 opětovné zrychlení ekonomického růstu. Pozitivní výhled by se podle nás měl promítnout i v určitém zlepšení únorové spotřebitelské důvěry v eurozóně, kterou v předchozích měsících srážely rostoucí počty nákaz i cen energií.
• Kromě dat může být zajímavá rovněž komunikace vrcholných představitelů ECB, kterých by mělo v týdnu vystoupit hned několik.
• Hlavní domácí událostí (nejen) týdne je lednová inflace. Klíčovou nejistotou zůstává, do jaké míry se rostoucí spotřebitelská poptávka a ceny vstupů promítly do tradičního přeceňování na začátku roku. Očekáváme, že v lednu dosáhne meziroční inflace s přispěním všech svých složek 9,6 % (meziměsíčně 4,2 %). Nejistota odhadů letošní inflace na počátku roku je však vysoká, a můžeme se tak dočkat významného překvapení. K inflaci bude nadále výrazně přispívat její jádrová složka odrážející pozitivní domácí poptávkové klima a cenové tlaky ze zahraničí. Začátkem roku by ale mělo dojít také ke zrychlení růstu cen energií, a to jak vlivem průsaku vyšších cen elektřiny a plynu do ceníků, tak v důsledku odeznění efektu dočasně sníženého DPH na energie. Výrazně však podle nás v lednu zdražovaly i potraviny. Opačným směrem tak meziměsíčně působily zřejmě jen nižší ceny na čerpacích stanicích. Cenová dynamika pravděpodobně zůstane nadprůměrně vysoká i v nejbližších měsících, nicméně ve druhé polovině roku čekáme její výrazné slábnutí. Důvodem by mělo být globální odeznívání problémů ve výrobních řetězcích, které se dosud projevovaly v omezené nabídce, a dále pak utaženější měnová politika a zpomalení růstu cen nemovitostí.