Burzovní kalendář (28. 3. - 1. 4. 2022)

Ohlédnutí

Většina pozornosti byla v uplynulém týdnu nadále upřena na dění na Ukrajině. Náladu na trzích podporovaly náznaky, že by v jednáních mezi Kyjevem a Moskvou mohlo být dosaženo znatelných pokroků. Opačně působily zprávy o pokračujících tvrdých střetech vojsk.

"Významnou volatilitou prošla cena ropy, která se po krátké epizodě pod úrovní sta dolarů za barel vrátila do rozpětí 110-115 dolarů za barel. Důvodem byly mimo jiné zprávy z Ruska o možnosti plateb za dodávky černého zlata v různých měnách včetně rublu. V průběhu týdne také zazněla poměrně razantní slova z úst šéfa Fedu Jeromea Powella o možnosti výraznějšího zvyšování sazeb v USA, pokud se inflace udrží déle na zvýšené úrovni. To bylo poměrně překvapivé vzhledem k tomu, jak opatrně zněl jeho komentář po posledním zasedání centrální banky," napsal analytik z J&T Banky Milan Vaníček.

V USA za celý týden index Dow přidal 0,31 %, S&P 500 se zvýšil o 1,79 % a Nasdaq Composite přidal 1,98 %. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,23 %, britský FTSE 100 zpevnil o 1,06 %, německý DAX oslabil o 0,74 % a francouzský CAC 40 se snížil o 1,01 %. Akcie na pražské burze za týden podle indexu PX zpevnily o procento a půl.

Týden do 25. března na amerických trzích

Týden do 25. března na evropských trzích

Týden do 25. března na pražské burze

Z makrodat vyšly mimo jiné britská inflace a maloobchodní tržby, americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, indexy podnikatelské nálady Ifo pro Německo nebo předběžné indexy nákupních manažerů ve výrobě a ve službách za březen.

Kvartální hospodářská čísla zveřejnily mimo jiné společnosti NIKE, Adobe a General Mills, v západní Evropě Daimler Truck Holding nebo Zur Rose Group a na pražské burze Česká zbrojovka Group. Ta vykázala za loňský rok výnosy 10,67 miliardy korun. Meziročně byly vyšší o 56,7 %. Čistý zisk skupiny po zdanění vzrostl ve srovnání s rokem 2020 o 71,6 % na 1,16 miliardy korun. Představenstvo navrhne valné hromadě výplatu dividendy 25 korun na akcii. Letos firma očekává další růst výnosů a připravuje také přejmenování skupiny na Colt CZ Group.

Společnost UDI CEE, jejíž akcie se obchodují na trhu START pražské burzy, oznámila odchod z veřejného obchodování. Akcie se budou naposledy obchodovat na burze 29. dubna. Společnost bude vykupovat akcie za 560 Kč za kus, což odpovídá současné tržní ceně. Odkup akcií firmy bude probíhat ještě šest měsíců po odchodu z burzy. Akcie developera UDI CEE se začaly obchodovat na pražské burze v roce 2018 za 440 Kč, výnos tak do současné odkupní ceny činí 27 %.

Výhled

Konec března nabídne řadu zajímavých ekonomických dat v čele s americkou nezaměstnaností za březen, lze nicméně očekávat, že se pozornost investorů bude nadále soustředit na situaci na východě Evropy. Ruské ministerstvo obrany na konci minulého týdne uvedlo, že první fáze zvláštní vojenské operace na Ukrajině je téměř u konce, střety armád ale pokračují.

"Nadále se domníváme, že je situace velmi náchylná na výrazné výkyvy, což bude odpovídat i dění na trzích. Zvýšená volatilita a nervozita budou přetrvávat i příští týden. Vedle toho se na trhu začínají více projevovat dopady zvýšené inflace, respektive tomu odpovídající reakce monetárních autorit. Zahájení období zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech přináší růst výnosů již i u delších durací, což se může negativně promítat do oceňování firem. I tento faktor se bude nepříznivě odrážet v ochotě investorů k nákupním objednávkám na riziková aktiva včetně akcií," napsal Milan Vaníček.

"Index S&P 500 je opět poměrně výrazně výše než před týdnem a jen procento pod hladinou 4 600. Právě na ní by se případně změnilo nastavení denního grafu z medvědího na podstatně optimističtější," napsal v pravidelném technickém komentáři k dění na americkém akciovém trhu opční obchodník Josef Košťál.

 Z makrodat vyjdou mimo jiné německá spotřebitelská důvěra, inflace, maloobchodní tržby a nezaměstnanost, indexy důvěry v eurozóně, americký HDP, nezaměstnanost a inflace v eurozóně, americká nezaměstnanost nebo finální březnové indexy nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru.

V Česku bude důležitou událostí čtvrteční měnověpolitické zasedání České národní banky. V uplynulém týdnu viceguvernér ČNB Marek Mora v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že bude podporovat zvýšení základní úrokové sazby nejméně o půl procentního bodu a na dalších zasedáních bude podporovat navýšení v takovém rozsahu, jaký bude potřeba. Také člen bankovní rady Tomáš Holub upozornil, že centrální banka musí reagovat na další nárůst inflačních tlaků, které vyplývají z dopadů války na Ukrajině. To podle analytiků zvyšuje šance, že se sazby v Česku dostanou ze současných 4,50 % poměrně brzy výrazně nad 5 %.

"Aktuálně vysoká inflace a dále rostoucí proinflační rizika přimějí českou centrální banku k výraznějšímu zvýšení úrokových sazeb. Alespoň 50 bazických bodů by měla být jistota, rizikem je ještě razantnější vzestup. Silná inflační data za březen čekáme i z Německa, respektive eurozóny jako celku. A robustní ukazatele podporující rychlejší růst dolarových sazeb přinese v závěru týdne série březnových čísel z amerického trhu práce," uvedl v týdenním výhledu Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.

Hospodářské výsledky zveřejní ve Spojených státech mimo jiné společnosti McCormick & Co, Micron Technology nebo Walgreens Boots Alliance, v západní Evropě Hennes & Mauritz a na pražské burze tabáková společnost Philip Morris ČR.

"Předpokládáme, že zpráva společnosti Philip Morris ČR potvrdí pokračování trendu poklesu spotřeby klasických cigaret, který bude částečně kompenzovat nárůst prodaných zahřívaných náplní. Hospodaření stále trpí poklesem prodejů, zejména v příhraničních oblastech. Předpokládáme, že spolu s výsledky za druhou polovinu loňského roku a za celý rok 2021 dojde ke zveřejnění návrhu dividendy. Tu očekáváme ve výši 1 310 Kč na akcii, což znamená dividendový výnos 7,7 %. Tržby za druhou polovinu roku odhadujeme na 9,6 miliardy Kč, což odpovídá meziročnímu růstu o 3,4 %. Předpokládáme, jak to ukazuje trend posledních období, že dojde k dalšímu poklesu tržního podílu klasických cigaret. V našich odhadech by to mělo být ke 30 %. To bude ale aspoň částečně kompenzovat nárůst tržního podílu zahřívaných náplní, který velmi konzervativně odhadujeme na 12 %. Velmi podobný by měl být rovněž vývoj na Slovensku (pokles podílu cigaret ke 40 % a růst zahřívaných produktů přes 12 %). Provozní zisk za druhé pololetí by podle našich odhadů měl v meziročním srovnání vzrůst o 6,6 % na 2,4 miliardy Kč. Čistý zisk by pak měl dosáhnout 1,9 miliardy Kč (meziročně +3,8 %)," napsal analytik z Komerční banky Bohumil Trampota.

"Předpokládáme, že nekonsolidovaný čistý zisk klesl kvůli vlivu pandemie a přechodu kuřáků na bezdýmové produkty s nižší marží o 4,9 % na 3,3 miliardy Kč, tedy 1 199 Kč na akcii. Z toho odvozujeme naše očekávání na hrubou dividendu 1 200 Kč na akcii (7,1% hrubý dividendový výnos). Předpokládáme, že pokud čísla naplní naše očekávání, nemělo by dojít k výrazné tržní reakci," doplnil Milan Vaníček z J&T Banky.

Makroekonomický kalendář

V pondělí se investoři ve Spojených státech zaměří na výsledek obchodní bilance se zbožím, velkoobchodní zásoby a index průmyslové aktivity dallaského Fedu.

V noci na úterý Japonsko zveřejní zprávu z trhu práce, dopoledne přidá Německo index dovozních cen a index spotřebitelské důvěry od GfK a odpoledne budou investoři vyhodnocovat ve Spojených státech indexy cen domů FHFA a S&P/Case-Shiller nebo statistiku z trhu práce JOLTS.

Ve středu nad ránem Japonsko zveřejní zprávu o maloobchodních prodejích, dopoledne vyjde série indexů důvěry v eurozóně a odpoledne se investoři zaměří na německou inflaci a v USA na zprávu o HDP a statistiku ADP o změně počtu pracovních míst v soukromém sektoru.

V noci na čtvrtek vyjdou v Japonsku zprávy o průmyslové výrobě, stavebních zakázkách a zahájené výstavbě a Čína přidá finální březnové indexy nákupních manažerů. Dopoledne odtajní Británie zprávy o HDP a výsledku běžného účtu, Německo přidá data z maloobchodu a trhu práce. Zprávu o situaci na trhu práce v celé eurozóně zveřejní Eurostat a odpoledne se investoři ve Spojených státech zaměří na zprávy o osobních příjmech a výdajích a o týdenním počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti nebo na index nákupních manažerů chicagského Fedu. V Česku rozhodne o sazbách Česká národní banka.

Pátek bude dnem finálních březnových indexů nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru. Vedle nich budou investoři vyhodnocovat ještě inflaci v eurozóně a ve Spojených státech data z trhu práce nebo stavební výdaje.

Ekonomický kalendář

Z makroekonomického výhledu Komerční banky:

• Uplynulý týden byl ve znamení svižného vzestupu tržních úrokových sazeb na obou stranách Atlantického oceánu, nový týden to ospravedlní. Z Evropy se totiž dočkáme podle předběžných březnových dat dramatického vzestupu inflace. Německá inflace podle tržního konsenzu vyskočí z únorových 5,5 % na 6,7 %, když zároveň předpokládáme snížení počtu nezaměstnaných Němců, růst spotřebitelských cen za eurozónu jako celek pak může vystřelit dokonce na 7,5 % z únorových 5,9 %.
• Evropské indikátory sentimentu z dílny Evropské komise zřejmě srazil vojenský konflikt na Ukrajině níže, i tak ale zůstanou podle nás nad svým dlouhodobým průměrem.
• Dolarové sazby a spekulace na zvýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů na dalším zasedání FOMC zřejmě v závěru týdne potvrdí silná data z amerického trhu práce. Za březen čekáme znatelný pokles míry nezaměstnanosti na 3,6 % z únorových 3,8 %, silná by měla být i tvorba pracovních míst a po únorovém zklamání předpokládáme i svižný růst výdělků. Dolar by měl díky úrokovému diferenciálu nadále držet silné úrovně.
• Klíčovou českou událostí bude čtvrteční měnověpolitické zasedání bankovní rady ČNB, kde budou centrální bankéři vyhodnocovat rizika únorové inflační prognózy. Je více než zřejmé, že proinflační rizika se kumulují, takže centrální bankéři přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Otázkou je, o kolik úroky zvednou. Naše prognóza na nadcházejících dvou zasedáních počítá se zvýšením sazeb po 50 bazických bodech, dvoutýdenní repo sazba by se tak dostala na 5,50 %. V posledních dnech se ale koncentrují rizika ve směru ještě vyššího vzestupu. Návrat k nižším úrokovým sazbám pak pravděpodobně nebude otázkou letošního roku.
• Tuzemský ekonomický kalendář dále přinese finální čísla HDP za 4Q2021 včetně sektorových účtů. Už se ale jedná o minulost, navíc před válečným konfliktem na Ukrajině. Dopad těchto čísel na trh tak nepředpokládáme. Zajímavější může být březnový průmyslový PMI, kde čekáme snížení na 55,5 bodu, což je však stále bezpečně stále v pásmu expanze.