Co musíte ráno vědět (31. března)
Jak si v polovině týdne vedly akcie v Evropě a za oceánem, jak tvrdě sankce Západu dopadají na nejbohatší Rusy a jakou novou bankovkou z dílny ČNB mohou své sbírky obohatit nejen čeští notafilisté? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie ve středu oslabily, optimismus ohledně dění na Ukrajině ochladl
Americké akcie poprvé v týdnu oslabily. Na akciovém trhu polevil optimismus ohledně vývoje mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, investoři se navíc obávají negativních hospodářských důsledků zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, ztratil 0,19 % na 35 228,81 bodu. Širší index S&P 500 klesl o 0,63 % na 4 602,45 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se snížil o 1,21 % na 14 442,27 bodu. Index volatility VIX vzrostl o 2,28 % na 19,33 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o 4,5 bazického bodu na 2,356 %. Ceny ropy se zvedly o 2-3 %, zlato i stříbro přidaly kolem půl procenta a bitcoin procento odevzdal.
2. Evropské akcie se ve středu na směru neshodly, burza ve Frankfurtu klesla o procento a půl, londýnská naopak půl procenta přidala
Obchodování na západoevropských akciových trzích ve středu skončilo nejednotně. Euro se k dolaru díky optimismu ohledně rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou vyšplhalo na měsíční maximum. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,41 % na 460,19 bodu, britský FTSE 100 uzavřel se ziskem 0,55 % na 7 578,75 bodu, německý DAX se snížil o 1,45 % na 14 606,05 bodu a francouzský CAC 40 oslabil o 0,74 % na 6 741,59 bodu.
3. Pražská burza ve středu oslabila, dařilo se ale akciím skupiny ČEZ
Index PX pražské burzy ve středu oslabil o 0,36 % na 1 364,48 bodu. V záporných číslech se pohyboval většinu dne, chvílemi ztrácel až téměř 0,9 %, ale část ztrát se mu podařilo umazat. Nedařilo se rakouským finančním titulům a Komerční bance. Naopak poměrně výrazně posílil ČEZ, jeho akcie se pohybují na dlouholetých maximech.
4. Očekávané události
V noci na čtvrtek vyjdou v Japonsku zprávy o průmyslové výrobě, stavebních zakázkách a zahájené výstavbě a Čína přidá finální březnové indexy nákupních manažerů. Dopoledne odtajní Británie zprávy o HDP a výsledku běžného účtu, Německo přidá data z maloobchodu a trhu práce. Zprávu o situaci na trhu práce v celé eurozóně zveřejní Eurostat a odpoledne se investoři ve Spojených státech zaměří na zprávy o osobních příjmech a výdajích a o týdenním počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti nebo na index nákupních manažerů chicagského Fedu. V Česku rozhodne o sazbách Česká národní banka. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Bloomberg: Polovina z 20 nejbohatších Rusů nečelí sankcím, z první pětky čtyři
Evropská unie, Británie a Spojené státy kvůli útoku Ruska na Ukrajinu uvalily sankce na mnohé představitele ruských elit, z 20 nejbohatších Rusů ovšem polovina v tuto chvíli žádným postihům západních mocností nečelí. Upozornila na to ve středu agentura Bloomberg, která analyzovala mezinárodní mozaiku trestních opatření. Mimo jiné uvádí, že z pětice nejbohatších ruských miliardářů je terčem sankcí jen jeden.
6. Reuters: Regulátoři EU provedli neohlášené inspekce v kancelářích Gazpromu
Antimonopolní regulátoři Evropské unie provedli neohlášené inspekce v kancelářích ruské plynárenské společnosti Gazprom. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený se situací. Podle zdrojů agentury Bloomberg regulátoři navštívili kanceláře německých divizí Gazpromu v rámci vyšetřování role podniku při výrazném růstu cen plynu v Evropě, které začalo ještě před válkou na Ukrajině.
7. Německo: Vládní poradci snížili prognózu růstu ekonomiky o více než polovinu
Výbor ekonomických poradců německé vlády prudce snížil odhad růstu hrubého domácího produktu největší evropské ekonomiky pro letošní rok na 1,8 % z předchozích 4,6 %. Důvodem je ekonomická nejistota způsobená ruskou invazí na Ukrajinu. Německá vláda se řídí prognózami poradců při stanovování fiskální politiky.
8. Ekonomika USA vzrostla v loňském čtvrtém čtvrtletí anualizovaně o 6,9 %, upřesnili statistici
Americká ekonomika v čtvrtém čtvrtletí roku 2021 zrychlila růst v přepočtu na celý rok na 6,9 % z 2,3 % v třetím kvartálu. V konečné zprávě to ve středu oznámilo americké ministerstvo obchodu. Dřívější odhad počítal s růstem v přepočtu na celý rok o sedm procent.
9. Dubajská DEWA zdvojnásobila velikost plánované nabídky akcií
Hlavní dubajská elektrárenská a vodárenská společnost Dubai Electricity and Water Authority (DEWA) více než zdvojnásobila velikost plánované primární nabídky akcií. To znamená, že z největší primární nabídky v regionu od rekordního vstupu saúdskoarabské arabské ropné firmy Saudi Aramco by na trhu mohla získat až 5,7 miliardy USD.
10. Toyota a Honda v únoru i přes nedostatek dílů zvýšily globální výrobu
Celosvětovou výrobu japonských automobilek v únoru nadále omezovaly narušené dodávky součástek. Automobilkám Toyota Motor a Honda Motor se ale i tak podařilo meziročně výrobu zvýšit. Produkce společností Nissan Motor a Subaru naopak klesla.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
ČNB vydala pamětní stokorunovou bankovku s portrétem národohospodáře Engliše
Česká národní banka ve středu vydala pamětní stokorunovou bankovku s portrétem Karla Engliše, který byl ministrem financí v šesti vládách prvorepublikového Československa mezi lety 1920 a 1931. Byl také prvním rektorem Masarykovy univerzity, která vznikla v roce 1919. I proto dnes pamětní bankovku představil guvernér ČNB Jiří Rusnok v aule tamější právnické fakulty. Bankovka má sice nominální hodnotu 100 korun, ale jelikož je edice limitovaná v počtu 20 000 kusů, budou ji partneři ČNB prodávat za násobně vyšší cenu.
Bankovka je druhou částí série tří bankovek, kterou ČNB připomíná budování československého státu. V roce 2019 vydala stokorunovou bankovku s portrétem prvního československého ministra financi Aloise Rašína a v roce 2026 se chystá vydat bankovku s portrétem prvního guvernéra Národní banky Československé Viléma Pospíšila ke 100. výročí jejího vzniku.
Engliš patřil k nejvýraznějším československým a českým národohospodářům a na rozdíl od Rašína, který prosazoval deflační politiku a posilování koruny, usiloval o cenovou stabilitu. "Měnu vnímal pouze jako nástroj stabilizace hospodářství a domníval se, že klíčová je výroba a obchod. Rašínovo úsilí o posilování koruny znamenaly výrazné ztráty pro export. Přitom Československo bylo tehdy na exportu závislé," řekl Rusnok. Podle něj se i nyní ČNB snaží o udržení cenové stability, a to i přesto, že nyní ČR prožívá období zvýšené inflace. "ČNB dbá a vždy dbát bude, aby tato epizoda co nejdříve odezněla a Englišův koncept cenové stability byl v praxi uplatňován i nadále," řekl Rusnok.
V roce 1934 se Engliš stal také guvernérem Národní banky Československé, tím byl až do roku 1939. A na konci hospodářské krize se mu podařilo prosadit devalvaci koruny, která přispěla k oživení ekonomiky.
Umělecký návrh bankovky vytvořila akademická malířka Eva Hašková. Zatímco na líci je Englišův portrét, na rubu je dvojice gigantů z průčelí Clam-Gallasova paláce, což bylo sídlo prvorepublikového ministerstva financí. Jde o první pamětní bankovku opatřenou hologramem, má i řadu dalších ochranných prvků jako běžné české bankovky.
Aktuality
