Co musíte ráno vědět (31. května)

1. Evropské akcie k pondělnímu mírnému růstu povzbudilo uvolnění čínských epidemických restrikcí

Zlepšování epidemické situace v Číně a související uvolňování restrikcí v tamních klíčových metropolích se pozitivně odrazilo také na evropských akciových burzách, které zkraje týdne vykázaly zisky v řádu desetin procenta navzdory nad očekávání rychle rostoucí inflaci ve Španělsku i Německu. Mezi akciovými sektory se opět nejvíce dařilo technologickým společnostem, které přidaly 2,1 %. Panevropský benchmark STOXX 600 Europe posílil o 0,59 % na 446,57 bodu, německý DAX nabyl 0,79 % na 14 575,98 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,19 % na 7 600,06 bodu a francouzský CAC 40 připsal 0,72 % na 6 562,39 bodu. Na amerických burzách se neobchodovalo kvůli státnímu svátku.

2. Pražská burza v pondělí posílila, rostla většina titulů z indexu PX

Index PX vzrostl o 0,76 % na 1 320,25 bodu, a umazal tak část ztrát z minulého týdne. V plusu zakončila většina titulů z indexu. ČEZ zakončil těsně pod 1 100 korunami, oslabovala jen pojišťovna VIG.

3. Očekávané události

V noci na úterý zveřejní Japonsko zprávy z trhu práce a maloobchodu nebo údaje o zahájené výstavbě a vydaných stavebních povoleních a Čína přidá oficiální indexy nákupních manažerů za květen. Dopoledne Česko odtajní zprávu o HDP, Německo údaje o nezaměstnanosti a Eurostat předběžnou zprávu o květnové inflaci v eurozóně. Ve Spojených státech se investoři odpoledne zaměří na indexy cen domů FHFA a S&P/Case-Shiller, index nákupních manažerů chicagského Fedu, index průmyslové aktivity dallaského Fedu a index spotřebitelské důvěry od Conference Board. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

4. Spojení Monety a Air Bank bylo na návrh PPF zrušeno, údajně kvůli negativnímu vývoji ekonomiky a změnám v požadavcích ČNB na kapitálovou vybavenost

Skupina PPF a MONETA Money Bank v pondělí uzavřely na návrh PPF dohodu, která ukončuje proces spojení Monety a skupiny Air Bank. Důvodem je negativní vývoj ekonomiky, který mění parametry původně zamýšleného sloučení, nebo nedávné změny požadavků České národní banky na kapitálovou vybavenost tuzemských bank, uvedla PPF.

5. Ruská Rosněfť chystá rekordní dividendu, část cizinců se k penězům dostane těžko

Největší ruská ropná společnost Rosněfť navrhla vyplatit za loňský rok rekordní dividendu. Umožní jí to silný růst cen suroviny na světových trzích, který se částečně dostavil jako reakce na západní sankce uvalené na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. Někteří zahraniční držitelé akcií Rosněfti se ale budou k penězům z dividend dostávat jen těžko.

6. Rusko má plán, jak splácet zahraniční dluh, aby se vyhnulo bankrotu

Rusko plánuje zavést mechanismus pro splácení dluhopisů, který má obejít americké sankce a zabránit tomu, že se země dostane do platební neschopnosti. Návrh je podobný systému pro placení za ruský plyn a má zahraničním investorům umožnit otevřít si v ruských bankách účty jak v rublech, tak v tvrdé měně. Investoři by měli mít k penězům přístup bez omezení. V rozhovoru s listem Vedomosti to v pondělí řekl ministr financí Anton Siluanov. O mechanismu ale zatím vláda jedná, investorům ho představí později.

7. Zástupce Lukoilu: Rusko by mělo snížit těžbu ropy, aby dosáhlo lepší ceny

Rusko by mělo snížit těžbu ropy o 20-30 % na zhruba sedm až osm milionů barelů denně. Získalo by tak lepší cenu a surovinu by neprodávalo se slevou. V listu RBC to napsal viceprezident ruské společnosti Lukoil Leonid Fedun. Lukoil je druhý největší producent ropy v Rusku.

8. Covidové uzávěry v Číně prohloubily potíže se zásobováním v německém průmyslu

Problémy se zásobováním v německém zpracovatelském sektoru se v květnu prohloubily, a to v důsledku koronavirových uzávěr v Číně. Vyplývá to z výsledků průzkumu mnichovského ekonomického institutu Ifo. Na potíže při nákupu surovin a polotovarů si stěžovalo 77,2 % dotazovaných průmyslových podniků, zatímco v dubnu jich bylo 75 %.

9. Inflace v Německu vystoupila na 7,9 %, je nejvyšší od 70. let

Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu se v květnu zvýšilo na 7,9 %, což je maximum od první ropné krize na přelomu let 1973 a 1974. V předběžné zprávě to v pondělí oznámil německý statistický úřad Destatis. Růst inflace překonal o 0,3 procentního bodu očekávání analytiků podle agentury Reuters. Motorem inflačního růstu je podle statistiků především růst cen energií, což souvisí s ruskou invazí na Ukrajinu.

10. Skupina J&T a Michal Šnobr získali přes devět procent v britské chemičce Venator

Finanční skupina J&T a investor Michal Šnobr společně získali podíl 9,42 % v britské chemické společnosti Venator Materials. Jsou tak druhým největším akcionářem firmy. Investici provedl nový fond J&T MS 1 SICAV, který J&T a Šnobr společně založili. Cenu za podíl společnost neuvedla.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Osm členů představenstva ČEZ dostane plnou výši odměn, rozdělí si 135 milionů

Nejvyšší odměnu za loňský rok získá generální ředitel společnosti Daniel Beneš. Díky pohyblivé složce má nárok na 20,1 milionu Kč a dalších 14,7 milionu činí pevná složka. Celkem tak dostane téměř 34,9 milionu Kč. Další peníze inkasuje z dceřiných firem ČEZ.

Druhou nejvyšší odměnu (20,1 milionu Kč) získá ředitel divize finance Martin Novák. Na 18 milionů Kč si shodně přijdou místopředseda představenstva a ředitel divize obchod a strategie Pavel Cyrani a ředitel divize nová energetika Tomáš Pleskač. Ředitelka divize správa Michaela Chaloupková získá na odměnách za loňský rok 14,6 milionu Kč a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek téměř 14,4 milionu Kč.

Dozorčí rada ČEZ na konci roku 2019 zrušila tehdejší opční program pro management, v rámci kterého mohli manažeři kupovat akcie firmy. Nahradila ho právě systémem dlouhodobé výkonnostní odměny pro členy představenstva. Opční program dlouhodobě kritizovali minoritní akcionáři ČEZ sdružení kolem ekonoma a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra. Ten prosazoval jeho zrušení.