Co musíte ráno vědět (8. června)

1. Americké akciové indexy v úterý přidaly bezmála procento, přispěly k tomu technologie i energetika

Americké akcie navzdory počátečnímu poklesu posílily. K jejich růstu přispěly například technologické podniky, včetně společnosti Apple. Akcie energetických firem těžily z vyšších cen ropy, akcie maloobchodních společností však byly pod tlakem kvůli neuspokojivému výhledu řetězce supermarketů Target. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si připsal 0,80 % a uzavřel na 33 180,14 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 0,95 % na 4 160,68 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 0,94 % na 12 175,23 bodu. Index volatility VIX klesl o 4,19 % na 24,02 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o šest bazických bodů na 2,979 %. Ceny ropy vzrostly zhruba o procento, stejně tak posílily zlato a stříbro a bitcoin se na konci dne obchodoval na červené nule.

2. Evropské akcie v úterý oslabily, hlavní indexy odepsaly do tři čtvrtě procenta

Obchodování na západoevropských akciových trzích v úterý skončilo v červených číslech. Indexy tak korigovaly pondělní zisky. Investoři nyní vyhlížejí zasedání Evropské centrální banky, část trhu totiž zvažuje možnost, že měnová autorita eurozóny ve čtvrtek zahájí cyklus zvyšování úrokových sazeb. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,28 % na 442,88 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,12 % na 7 598,93 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,66 % na 14 556,62 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,74 % a skončil na 6 500,35 bodu.

3. Pražská burza se v úterý obrátila k růstu, tahounem byly akcie ČEZ

Pražská burza se v úterý po pondělním poklesu vrátila k růstu z předchozích tří dní. Index PX stoupl o 0,49 % na 1 335,10 bodu. Vzhůru ho táhly především akcie energetické společnosti ČEZ.

4. Očekávané události

Středeční kalendář otevřou zprávy o vývoji ekonomik Japonska a Jižní Koreje, o sazbách rozhodne centrální banka v Indii a Německo zveřejní průmyslovou produkci. Dále zaujmou ceny domů v Británii, francouzská obchodní bilance, italský maloobchod a česká nezaměstnanost. Zprávy o vývoji HDP a zaměstnanosti vyjdou hned za celou eurozónu a Rusko doplní inflační statistiku. Z Ameriky dorazí pravidelné týdenní zprávy o zásobách ropy a vývoji na trhu s hypotékami a také ukazatel velkoobchodních zásob. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Západní finanční společnosti mají v Rusku zmrazených nejméně 17 miliard USD

Částka, kterou mají nyní v Rusku zmrazenou západní investiční banky a jiné finanční společnosti, dosahuje nejméně 17 miliard dolarů, uvedl v úterý ruský list Izvestija s odvoláním na údaje 12 největších investičních bank a společností z jejich čtvrtletních a ročních výsledků. Jedná se o banky a společnosti JPMorgan Chase, Goldman Sachs, Morgan Stanley, BlackRock, Credit Suisse, Deutsche Bank, Barclays, State Street, Bank of America, HSBC, UBS a Citigroup. Prostředky společností v Rusku fakticky zmrazilo rozhodnutí ruské centrální banky zakázat nerezidentům prodávat ruské akcie a vyvádět ze země peníze.

6. Australská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,85 %

Měnový výbor australské centrální banky zvýšil na úterním zasedání základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,85 %. Zvýšení úroku bylo nejvýraznější za 22 let a mnohem vyšší, než čekali analytici. Ti počítali se zvýšením hotovostní sazby o 0,25, případně o 0,40 procentního bodu. V květnu banka zvýšila úrok poprvé od roku 2010, a to o čtvrt procentního bodu.

7. Společnost M&T 1997 v úterý zahájila veřejnou nabídku akcií na trhu START

Český výrobce dveřních klik a kování M&T 1997 v úterý oznámil zahájení veřejné nabídky akcií na trhu START pražské burzy. Úpis bude probíhat od 7. do 21. června. Celkem je nabízeno 1 440 akcií v cenovém rozpětí 25 000 až 35 000 Kč za kus.

8. HDP Saúdské Arábie vzrostl v prvním čtvrtletí díky ropě nejvíce od roku 2011

Hrubý domácí produkt Saúdské Arábie vzrostl v prvním čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 9,9 %, což byl nejrychlejší růst od třetího čtvrtletí roku 2011. Hlavním pohonem růstu byla vyšší těžba ropy. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil saúdskoarabský statistický úřad.

9. Bloomberg: Maďarsko se po zablokování peněz z EU obrátí na finanční trhy

Maďarsko plánuje nabídnout na trhu dluhopisy v eurech a dolarech, protože vláda premiéra Viktora Orbána hledá alternativy k zablokovaným miliardám eur z fondů Evropské unie. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na osobu obeznámenou se záležitostí.

10. Putin řekl, že inflace v Rusku klesla na nulu a nezaměstnanost je minimální

Ruský prezident Vladimir Putin při úterní poradě o ekonomických otázkách prohlásil, že nezaměstnanost v Rusku se podařilo snížit na historicky nejnižší úroveň a inflace aktuálně klesla na nulu. Připustil nicméně dubnový pokles výroby v automobilovém průmyslu a pokles těžby ropy, jakož i pokles dynamiky poskytování úvěrů ruskému byznysu a hypoték obyvatelstvu. Vládu pak vybídl ke zvýšení příjmů ruských občanů a k poskytnutí dodatečných prostředků podnikům.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Marshallův plán, který po válce postavil na nohy západní Evropu a pomohl i USA, oslavil 75. výročí

Americký zákon o zahraniční pomoci, jehož součástí byl tzv. Marshallův plán, byl zveřejněn před 75 lety, na začátku června 1947. Jeho cílem bylo vytvořit širší koncepci pomoci USA válkou zdevastované Evropě. Jednalo se zejména o pomoc hladovějícím lidem (starý kontinent v roce 1947 sužovaly sucho i krutá zima), zabránění šíření komunismu a navázání hospodářské a politické spolupráce.

V poválečné Evropě tehdy rostl již tak silný vliv komunistických stran (například v Itálii a Francii), jemuž se USA - v té době jediný stát disponující atomovou bombou - rozhodly čelit jak vojenskou, tak hospodářskou pomocí. V březnu 1947 vyhlásily tzv. Trumanovu doktrínu, jejímž projevem byla pomoc Řecku a Turecku.

Dalším projektem byl pak Marshallův plán, jehož iniciátorem byl americký ministr zahraničí George C. Marshall, který zcela souzněl s Trumanovou politikou. Bývalý náčelník generálního štábu si do vlády USA přinesl osobní autoritu, a právě proto se na něj obrátila skupina ekonomů a diplomatů, kteří připravovali plán pomoci Evropě.

Marshall jej poprvé představil 5. června 1947 při svém projevu na Harvardově univerzitě. "Naše politika není namířena proti žádné zemi či doktríně, ale proti hladu, bídě, zoufalství a chaosu. Jejím cílem je obnova fungující světové ekonomiky," řekl generál.

Pomoc ve formě potravin, zboží a úvěrů byla nabídnuta všem evropským zemím včetně Německa a Sovětského svazu. Československá vláda Marshallův plán nejprve přijala (i hlasy komunistů), ale posléze jej musela na nátlak sovětského diktátora Josifa Stalina odmítnout. Stalin tehdy příliš nepochyboval, že hladová a rozvrácená Evropa mu spadne do klína.

K Marshallově plánu přitom tehdejší československá vláda a hlavně občané vzhlíželi s velkou nadějí. Situaci z roku 1947 ale dobře charakterizoval výrok ministra zahraničí Jana Masaryka, podrobeného v Moskvě tlaku: "Jel jsem do Moskvy jako ministr zahraničí samostatného státu, vracím se jako Stalinův pacholek!"

V americkém Kongresu se debata o Marshallově plánu vlekla, někteří senátoři jej zpochybňovali. Komunistický puč v bývalém Československu ale parlament pobídl k okamžitému hlasování. Prezident Truman zákon 3. dubna 1948 potvrdil. Vzápětí již mohla z USA vyplout loď vezoucí do Evropy 9 000 tun pšenice.

Projekt přinášel výhody oběma stranám. Amerika se potřebovala zbavit přebytků vyráběných demobilizovanými vojáky, Evropě zase zoufale chyběly dolary na jejich nákup. Američané na základě Marshallova plánu poskytli západní Evropě v letech 1948 až 1952 pomoc za zhruba 17 miliard dolarů. Na to zareagoval britský politik Winston Churchill: "Schválení Marshallova plánu Kongresem bylo mezníkem ve světové historii," prohlásil.

Plán nakonec přijalo 16 západoevropských zemí, odmítly ho SSSR a jeho budoucí východoevropské satelity. Největší díl pomoci ukously Británie (téměř 3,2 miliardy dolarů), Francie (2,7 miliardy dolarů) a Itálie (1,5 miliardy dolarů). Západnímu Německu stačilo 1,5 miliardy dolarů, aby se v roce 1951 vrátilo na předválečnou úroveň.

Pomoc přispěla k hospodářskému boomu zemí (velká část směřovala do obnovení a modernizace infrastruktury), ale také ke zvýšení vlivu a prestiže USA v Evropě. Pravdou je rovněž, že plán přispěl k rozdělení Evropy, rozkol ale jen urychlil a potvrdil.

Realizací Marshallova plánu byla pověřena Organizace pro evropskou ekonomickou spolupráci (OEEC), předchůdce pozdější Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Generál Marshall byl v roce 1953 za své aktivity oceněn Nobelovou cenou za mír. Prezident Truman kromě doktríny zadržování komunismu proslul i leteckou pomocí obleženému Západnímu Berlínu. Kromě toho rozhodl také o svržení atomových pum na Japonsko a souhlasil s účastí USA ve válce v Koreji.

Jméno plánu se nyní objevuje i v debatách stran ruské invaze na Ukrajinu. Americká ministryně financí Janet Yellenová například řekla, že Ukrajina bude potřebovat masivní podporu obnovy v rozsahu srovnatelném s Marshallovým plánem pro Evropu po druhé světové válce. O nutnosti obdoby Mashallova plánu hovořila nedávno během své návštěvy Česka i šéfka britské diplomacie Liz Trussová. "Potřebujeme strategický mezinárodní podpůrný plán pro Ukrajinu, který bude analogický k Marshallovu plánu," řekl rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.