Co musíte ráno vědět (16. srpna)

1. Americké akciové indexy zahájily týden dalším růstem, nezastavil je ani posilující dolar

Akcie ve Spojených státech na začátku týdne dále posilovaly díky růstovým a technologickým titulům, kterým se podařilo zvrátit počáteční ztráty způsobené obavami z recese po zveřejnění čínských ekonomických statistik. Na devizovém trhu zpevňoval dolar. Index Dow vzrostl o 0,45 % na 33 912,44 bodu, širší S&P 500 stoupl o 0,40 % na 4 297,14 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite posílil o 0,62 % na 13 128,05 bodu. Index volatility VIX stoupl o 2,15 % na 19,95 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o necelých šest bazických bodů na 2,793 %. Ceny ropy spadly o bezmála pět procent, zlato odepsalo přes procento a stříbro přišlo o více než dvě a půl procenta.

2. Evropské akcie týden zahájily mírným růstem

Obchodování na západoevropských akciových trzích v pondělí skončilo v zelených číslech. Investoři tak nedali na slabá čínská data za červenec a udrželi si dobrou náladu z minulého týdne. Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,34 % na 442,35 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,11 % na 7 509,15 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,15 % na 13 816,61 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,25 % na 6 569,95 bodu.

3. Pražská burza v pondělí oslabila, index PX přerušil osmidenní růstovou sérii

Index PX pražské burzy v pondělí ztratil 0,85 % na 1 250,96 bodu. Přerušil tak osmidenní růstovou sérii. Oslabila většina titulů v indexu. Nejvíce ztratily akcie Erste a skupiny ČEZ. Výrazný zisk si naopak připsala firma Photon Energy.

4. Očekávané události

Na úterý jsou naplánována zveřejnění zápisu ze zasedání australské centrální banky a údajů o britské nezaměstnanosti, evropské obchodní bilanci, výrobních cenách v Česku, ekonomické náladě v Německu a eurozóně (index ZEW) a dat z amerického průmyslu, o zahájené výstavbě a stavebních povoleních a také zásobách ropy (API). Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Čína po slabých statistických údajích za červenec snížila úrokové sazby

Čínská centrální banka v pondělí překvapivě snížila některé důležité úrokové sazby, aby oživila poptávku, protože nejnovější statistické údaje ukázaly, že ekonomika v červenci překvapivě zpomalila. Aktivitu v továrnách a maloobchodě utlumila politika nulové tolerance nemoci covid-19 a realitní krize.

6. Saúdský princ Valíd bin Talál v únoru a březnu investoval do ruských energetických podniků

Saúdskoarabská investiční společnost Kingdom Holding, kterou kontroluje saúdský princ Valíd bin Talál, v únoru a v březnu v tichosti investovala přes půl miliardy dolarů do předních ruských energetických firem Gazprom, Rosněfť a Lukoil. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zpráv pro regulační úřady. Investice se uskutečnily v době, kdy řada západních zemí na ruské energetické podniky a jejich vedoucí představitele uvalovala sankce v reakci na ruský útok na Ukrajinu.

7. FT: Evropský trh s kancelářemi čelí největšímu testu od finanční krize

Podmínky na evropském trhu s kancelářskými prostory jsou teď nejhorší od finanční krize. Hrozí přitom, že rostoucí úrokové sazby a růst nákladů na výstavbu zastaví jeho zotavení z pandemického propadu. Vyšší úrokové sazby a širší zpřísnění finančních podmínek podle analýzy Bank of America majitelům kanceláří poprvé od roku 2007 zvýšily náklady na obsluhu jejich dluhu nad příjmy z pronájmu.

8. Japonský HDP v druhém čtvrtletí díky soukromé spotřebě vzrostl anualizovaně o 2,2 %

Japonská ekonomika vzrostla v druhém čtvrtletí díky soukromé spotřebě v přepočtu na celý rok o 2,2 %, což představuje zrychlení proti revidovanému růstu o 0,1 % v období od ledna do března. Informovala o tom v pondělí v předběžné zprávě japonská vláda. Původní údaj za první čtvrtletí byl pokles o půl procenta. Jeho revize znamená, že třetí největší ekonomika světa posílila tři kvartály za sebou. Růst v druhém čtvrtletí byl nicméně nižší, než čekali analytici. Ti v průměru odhadovali zvýšení HDP o 2,5 %.

9. Rusko znovu otevřelo trh s dluhopisy pro některé zahraniční investory

Moskevská burza se v pondělí částečně otevřela zahraničním investorům, kvůli válce na Ukrajině pro ně byla téměř šest měsíců uzavřena. Zatím je možné obchodovat jen s dluhopisy, a to pouze investorům ze zemí, které Moskva nepovažuje za nepřátelské. To znamená, že na moskevskou burzu stále nesmějí investoři ze zemí, které zatěžují ruskou ekonomiku sankcemi, informoval server BBC.

10. Výrobce dronů Primoco UAV kritizoval obranu za to, že ho ignoruje a chce izraelské letouny

Český výrobce bezpilotních letadel Primoco UAV kritizoval ministerstvo obrany za to, že při výběru dronů ignoruje tuzemské podniky a chce přímo koupit izraelské letouny Heron 1. Ředitel firmy Ladislav Semetkovský se kvůli tomu obrátil na premiéra Petra Fialu (ODS) se žádostí, aby se zasadil o zapojení českého průmyslu bezpilotních prostředků do nákupu armádních dronů.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Turecký výrobce dronu Bayraktar má zakázky na tři roky dopředu

Turecká společnost Baykar, která dodává Ukrajině bezpilotní letouny Bayraktar, má nyní výrobní kapacitu 20 dronů měsíčně a nevyřízené objednávky na tři roky dopředu.

"Bezpilotní letouny TB2 a Akinci vyrábíme sériově, po obou je poptávka," uvedl v rozhovoru s ukrajinskou nadací Come Back Alive šéf společnosti Haluk Bayraktar. "Pro Bayraktar TB2 máme smlouvy na vývoz s 22 různými zeměmi," dodal. Firmu vede se svým bratrem Selçukem Bayraktarem, manželem nejmladší dcery tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Druhý z bratrů je v podniku technickým ředitelem.

Společnost rovněž pracuje na projektu bezpilotní stíhačky s názvem Bayraktar Kizilelma a chce zvýšit výrobní kapacitu. Doufá, že toho dosáhne díky závodu na Ukrajině, kde má v plánu montovat bezpilotní letouny TB2 a Akinci a také stíhačky Kizilelma.

Výstavba výzkumného zařízení a moderního závodu na Ukrajině podle Haluka Bayraktara již probíhá. "Ukrajinu vnímáme jako strategického partnera. Chceme také z Ukrajiny udělat výrobní základnu," konstatoval. Ukrajinský velvyslanec v Turecku v nedávnem rozhovoru s listem RBC uvedl, že výroba na Ukrajině by mohla začít koncem roku 2023.

Kyjev od začátku ruské invaze obdržel 50 dronů TB2, uvedl v červnu ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

Turecko oficiální vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské invazi, neoznámilo, dříve ale firma Baykar přislíbila, že Ukrajině několik dronů věnuje. Agentura AFP napsala, že podobné gesto se nejspíše neobešlo bez souhlasu tureckého prezidenta.

Turecko, členská země NATO, se snaží vystupovat jako neutrální prostředník mezi Ukrajinou a Ruskem a minulý měsíc pomohlo dojednat dohodu o vývozu obilí ze zablokovaných ukrajinských přístavů. Na začátku srpna se Erdoğan vydal do Ruska, kde jednal se svým protějškem Vladimirem Putinem o ekonomické spolupráci a dohodl se s ním, že Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech.