Trh jako struna na kytaře aneb Když peníze nemohou jen tak ležet

Proč se akciový trh ze svého červnového dna odrazil výše? Dá si snad Fed pauzu ve zpřísňování měnové politiky? Je již inflace na vrcholu? Je za tím pokles cen ropy, otevírání čínských průmyslových provozů nebo silný pracovní trh v USA? Přesvědčily investory hospodářské výsledky firem a jejich výhledy? Možná něco, možná všechno, možná nic z toho. Vysvětlení, které může působit provokativně, ale má opravdu něco do sebe a nevylučuje žádnou z uvedených možností, je ale ještě jednodušší: Peníze musejí někam téct a trh nakonec vždy najde rovnováhu.
Akciový trh (a nejen ten) by se v extrémním případě uklidnil jako hladina vody v bazénu, ve kterém nikdo neplave, má vypnuté filtrační trysky a nefouká nad ním ani mírný vánek. U bazénu si to představit snad lze, u trhu ale takový extrém nastat nemůže. Tvoří jej totiž miliony a miliony větších či menších narušitelů takového klidu - nakupujících, prodávajících, lidí a fondů, ekonomických událostí, politických vlivů a komentářů a tak dále.
Velkým narušitelem uplynulého roku byl nárůst inflace. Nakupující i prodávající na trzích se prudkému zdražování museli přizpůsobit. A trvalo jim to řadu měsíců. A nešlo jen o jejich peníze, ve hře byly také pocity, myšlenky, emoce a očekávání. A nastala nová rovnováha, byť opět jen na krátkou dobu. Hledání rovnováhy na trhu totiž nikdy ne(s)končí, trh neustále kmitá okolo pomyslné rovnovážné polohy, průměru, trendu a podobně.
Kmitání. Volatilita. Nahoru a dolů. Představte si strunu na kytaře, kterou rozezníte trsátkem. Kmitá, dokud nepřestane a zvuk neutichne. Pro další tón je potřeba strunu opět rozkmitat. Chvění struny a postupné utichání zvuku je typickým případem takzvaného tlumeného kmitání. Podobné je to s rozkýváním kyvadla nebo rozhoupáním závaží na pružině.
A právě takové kmity lze pozorovat na trzích. Každá nová zpráva vyvolá určitou volatilitu, jednou u konkrétní akcie, jindy v celém sektoru, na jednom národním trhu, v regionu nebo na celém světě. Ale vliv každé takové události postupně slábne, až vymizí úplně. Trh se přizpůsobí, rovnováha je obnovena (byť nikdy ne v původní poloze, proto jednoduchá přirovnání k fyzice nikdy nebudou přesná) a vytrvá přesně do okamžiku, kdy ji naruší něco nového. A takových procesů probíhají zároveň tisíce.
Na závaží na pružině působí gravitace, která nakonec najde rovnováhu se silou pružiny a těleso uklidní. Co je ale touto "gravitací" na trhu? Je to investiční poptávka. Peníze zkrátka nakonec někam potřebují zamířit. Nakupující hledají výnos nad úrovní toho, co je označováno jako bezriziková úroková míra. Nemohou stát takzvaně mimo trh donekonečna. Riziková aktiva budou vždy mít své "zákazníky" a lidé, kteří se živí tím, že zhodnocují peníze sobě i ostatním, vždy budou hledat možnosti, jak toho dosáhnout. A budou je nacházet.
K tlumení zmíněného kmitání na trzích přispívá i řada dalších sil. Za všechny lze jmenovat demografický vývoj (lidský život se prodlužuje, což znamená větší tlak na úspory a výnosy z nich), dále regulace (tlak na stále větší bezpečnost investování), inovace (výrazný tlumič nákladů na všech úrovních, odstraňování nedostatku zboží či služeb všeho druhu), profesionalizace a institucionalizace investování nebo rozvoj penzijních systémů. Tyto a další síly přispívají ke snižování délky a síly vibrací každé pomyslné struny na globální tržní kytaře, jež je rozeznívána nekonečným proudem událostí (rozhodnutí centrálních bank, horší než očekávané výsledky hospodaření firem, nepovedený test balistické střely, válečný konflikt, nečekaný výsledek voleb a podobně).
Když pak přijde na trzích to, co letos v prvním pololetí, tedy plošný výprodej, je celkem logické očekávat, že nastane protipohyb, který situaci bude vracet blíže rovnováze. Ve hře jsou biliony dolarů, které nechtějí a vlastně ani nemohou ležet ladem. Miliony investorů, kteří si (nebo většina z nich) chtějí zlepšit náladu. Miliardy kombinací jejich finančních cílů a investičních horizontů. A to vše, tedy trh jako celek, bude neustále hledat novou rovnováhu. Bez ohledu na to, zda se na to zrovna vy jako jednotliví investoři budete dívat s despektem, nebo tento popis přijmete za svůj.
Odraz ode dna je tedy logický, stejně jako bude logický příští pád z vrcholu. Trh se vrací k rovnováze, jejíž těžiště se přitom dosud historicky postupně sune výše. Kmitání tedy v opravdu dlouhodobém horizontu probíhá po mírně rostoucí trajektorii. Dobře pro dlouhodobé investory a jejich penzijní plány. Současná vysoká inflace (včetně všech příčin a důsledků) pomyslnou tržní strunu rozezněla opravdu hlasitě a kmitání ještě nabylo příliš utlumeno, trsátko ale nezahálí a přes další tóny nakonec ozvěnu těch současných přestaneme slyšet.
Zdroj: The Reformed Broker