Co musíte ráno vědět (19. srpna)

1. Americké akcie ve čtvrtek uzavřely obchodování se zisky, posílil také dolar

Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek oslabovaly, ztráty ale později smazaly a hlavní akciové indexy obchodování nakonec uzavřely se ziskem. K optimismu na trhu přispěly mimo jiné pozitivní hospodářské výsledky prodejce síťového zařízení Cisco Systems. Na devizovém trhu posiloval dolar. Index Dow přidal 0,06 % a uzavřel na 33 999,04 bodu, širší index S&P 500 si připsal 0,23 % na 4 283,74 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite vzrostl o 0,21 % na 12 965,34 bodu. Index volatility VIX klesl o 1,71 % na 19,56 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA den zakončil na 2,886 %.

2. Evropské akcie ve čtvrtek zpevnily, z nákupů investorů těžily ropné firmy

Burzám starého kontinentu se ve čtvrtek podařilo mírně posílit navzdory další rekordní výši, na niž vystoupala v červenci evropská inflace. Zájem byl především o akcie těžařů ropy a zemního plynu, které přidaly 1,7 %, a technologie, kterým se podařilo připsat 1,2 %. Pokles postihl sektor maloobchodu, jenž ztratil 1,5 %. Panevropský benchmark STOXX Europe 600 posílil o 0,39 % na 440,76 bodu, německý DAX nabyl 0,52 % na 13 697,41 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,35 % na 7 541,85 bodu a francouzský CAC 40 získal 0,45 % na 6 557,40 bodu.

3. Pražská burza ve čtvrtek navázala na středeční pokles, oslabila většina titulů

Index PX pražské burzy ve čtvrtek odepsal 0,68 % na 1 230,33 bodu, a navázal tak na středeční oslabení. V červených číslech zakončila den většina titulů. Nejvýrazněji oslabila Komerční banka, v plusu skončily jen akcie firem Philip Morris ČR, Photon Energy a Erste Group Bank.

4. Očekávané události

V pátek budou sledované britské maloobchodní tržby a spotřebitelská důvěra, japonská spotřebitelská inflace a index výrobních cen v Německu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Inflace v eurozóně v červenci vystoupila na rekordních 8,9 %

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 % z červnové hodnoty 8,6 %. Inflace tak vystoupila na další rekord. V konečné zprávě to ve čtvrtek uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlé údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. V celé Evropské unii inflace v červenci stoupla na 9,8 % z červnových 9,6 %.

6. VIG v prvním pololetí vydělala 202,3 milionu eur, meziročně o 8,6 % více

Rakouské pojišťovnické skupině Vienna Insurance Group (VIG) v prvním pololetí stoupl čistý zisk o 8,6 % na 202,3 milionu eur. Zisk před zdaněním dosáhl 277,3 milionu eur, a byl tak meziročně vyšší o 10,3 %.

7. Na trhu START pražské burzy ve čtvrtek začal úpis akcií firmy Bezvavlasy

Ve čtvrtek na trhu START pražské burzy určeném pro malé a středně velké firmy začala nabídka akcií prodejce vlasové kosmetiky Bezvavlasy. Společnost nabízí až 30 % akcií, podíl prodávají současní jediní akcionáři a zakladatelé společnosti Aleš Hudeček a František Novotný. Akcie jsou nabízeny za 490 až 630 Kč za kus, přičemž výnos by mohl činit až 213,5 milionu Kč.

8. Turecká centrální banka šokovala trhy dalším snížením úrokové sazby 

Turecká centrální banka ve čtvrtek šokovala finanční trhy snížením základní úrokové sazby o procentní bod na 13 %. Banka přikročila ke snížení úroku v době, kdy inflace v Turecku dosahuje téměř 80 % a kdy je celosvětovým trendem zpřísňování měnové politiky.

9. Německo sníží DPH u zemního plynu z 19 na 7 %, oznámil kancléř Scholz

Německo dočasně sníží daň z přidané hodnoty u zemního plynu z běžné 19% sazby na 7 %, aby spotřebitelům ulevilo od vysokých cen energií. Ve čtvrtek to v mimořádném prohlášení po jednání vlády oznámil kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil také, že vláda prověří, zda dodavatelé snížení daně ve vyúčtování zákazníkům plně zohlední.

10. Norská centrální banka zvýšila podle očekávání základní sazbu o půl procentního bodu

Norská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,75 %. Banka zároveň uvedla, že s ohledem na růst inflace, který překonal odhady, pravděpodobně úrokovou sazbu opět zvýší v září.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Reuters: Libanon se blíží kolapsu, státní sektor je v rozkladu

Je pracovní den, ale 50letý zaměstnanec libanonského ministerstva financí Valíd Šaar v práci není a nebyl tam od června. Spěchá, aby zalil zahradu u svého domu v kopcích jižně od hlavního města Bejrútu. Zavlažovač může kvůli vládnímu nařízení mít zapnutý jen hodinu. Poté volá své matce, které se nedaří získat nový pas, protože se příslušný úřad potýká s nedostatkem papíru a inkoustu, píše agentura Reuters.

"Pokud to bude takto pokračovat, veřejný sektor bude v koncích," říká Šaar. Stejně jako tisíce dalších státních zaměstnanců v Libanonu již dva měsíce stávkuje kvůli obrovskému poklesu platu v důsledku libanonské ekonomické krize. Ta je označována za jednu z nejhorších v moderní historii světa.

Paralýza státního sektoru se přitom rozšiřuje. Soudci tento týden zahájili vlastní protest, zatímco vojáci si tajně hledají druhou práci, aby se uživili. Kanceláře státní správy se mezitím potýkají s výpadky proudu i nedostatkem základních kancelářských potřeb.

Státní infrastruktura, která je dlouhodobě oslabená v důsledku nekontrolovaného utrácení, korupce a upřednostňování rychlých řešení před udržitelnými, se dostala k bodu zlomu.

"Jsme ve stavu rozkladu," uvedla Lamíja Múbajídová z výzkumného centra ministerstva financí.

Libanonský parlament nemá dostatek paliva pro generátor, který by poháněl výtah. Příslušníci ostrahy tak mezi státními zaměstnanci běhají nahoru a dolů po schodech se vzkazy.

Lidé, kteří si chtěli registrovat nový vůz na úřadu pro motorová vozidla, kvůli nedostatku papíru obdrželi ručně psané kartičky místo řádných průkazů.

Velitelé bezpečnostních složek mhouří oči nad skutečností, že vojáci mají často druhou práci, což je za běžných podmínek zakázané. Nyní jsou ale takové "melouchy" neoficiálně povolené, jelikož se platy vojáků propadly.

Průměrná měsíční mzda libanonského státního zaměstnance klesla ze zhruba 1 000 dolarů na 50 dolarů. Pokles přitom pokračuje, jelikož libanonská libra dále oslabuje.

To přimělo tisíce státních zaměstnanců, včetně zaměstnanců ministerstev, vládních agentur, škol, univerzit, soudů a dokonce i státní tiskové agentury, zahájit stávku. Na slyšení tento týden nedorazí 350 soudců, kteří se domáhají zvýšení platu.

"Soudci mají hlad," uvedl zakladatel libanonského soudcovských odborů Fajsal Makkí. Doplnil, že ministerstvo spravedlnosti je dlouhodobě podfinancované, takže si soudci léta kupovali papír a inkoust do tiskáren v kanceláři ze svých platů. "Teď už to dělat nemohu, protože by to znamenalo, že bych si nemohl dovolit jíst. Stát se rozhodně zhroutil," dodal.

Vláda zavádí dílčí opatření. V rámci dvouměsíčního provizoria souhlasila se zvýšením denních dávek a poskytováním sociální pomoci většině státních zaměstnanců, čímž se fakticky zdvojnásobil měsíční plat - na 200 dolarů, píše Reuters.

Vzhledem k jedenáctinásobnému nárůstu cen potravin a k tomu, že mnoho restaurací a dokonce i poskytovatelů služeb účtuje v dolarech, však tato nabídka smíru zhruba 150 000 libanonských zaměstnanců ve veřejném sektoru neuspokojila.

"Žádný státní zaměstnanec si nemůže dovolit koupit kilo masa nebo kuře. Možná tedy jen jednou za měsíc. Náš život se stal primitivním a kupujeme si jen základní věci," řekl Šaar.

Naual Nasrová, jež stojí v čele sdružení zaměstnanců veřejného sektoru, uvedla, že pracovníci požadují pětinásobné zvýšení platů a pomoc s rostoucími náklady na vzdělávání a zdravotní péči, což však vyvolává obavy z prudkého růstu inflace.

Státní příjmy mezitím dále klesají, protože výběr daní byl na dva měsíce pozastaven kvůli stávce příslušných zaměstnanců.

Designovaný premiér Nadžíb Míkátí prohlásil, že splnění všech požadavků zaměstnanců je nemožné a způsobí širší kolaps. Zvýšení mezd podle něj musí přijít v rámci širšího plánu finanční stabilizace.

Politické frakce se však na takovém plánu zatím nedokázaly shodnout, což vládu stojí některé z nejkvalifikovanějších pracovníků. Téměř šest z deseti státních zaměstnanců buď dává výpověď, nebo to plánuje, což je podle Múbajídové tempo nevídané od občanské války z let 1975 až 1990.

"To nejsou čísla, to jsou nejlepší lidé v libanonském státě... Lidé, které potřebujeme pro obnovu, pro realizaci jakéhokoli plánu strukturálních reforem, které Libanon nakonec podstoupí," dodala.

Šaar, který má doktorát a po téměř třech desetiletích ve státních službách vede daňové ředitelství ministerstva financí, říká, že je demoralizovaný a chce z Libanonu emigrovat.

Odborový svaz státních zaměstnanců, jehož je členem, přišel o zhruba polovinu členů a jeho zástupce pro pracovníky v letectví nedávno z Bejrútu natrvalo odletěl. Těm, kteří zůstali, se zdá, že je hromada libanonských problémů nyní dohnala.

"Minulé roky zničily veškeré naše úsilí," litoval Šaar, když vzpomínal na kroky směřující ke zlepšení státní správy prostřednictvím IT systémů. Tyto plány se však kvůli krizi zhroutily. "Kdo tu zůstane?" otázal se Šaar.