Co musíte ráno vědět (5. září)

Jak uplynulý týden zakončily akcie v Evropě a za oceánem, co podle Zelenského čeká Evropu a jak to za první republiky bylo se Slovenskem? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie v pátek klesly, přispěly k tomu obavy ohledně energetické krize v Evropě
Americké akcie v pátek navzdory počátečnímu růstu oslabily, přispěly k tomu obnovené obavy ohledně energetické krize v Evropě. Index Dow ztratil 1,07 % a uzavřel na 31 318,44 bodu, širší S&P 500 klesl také o 1,07 % na 3 924,26 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composit se snížil o 1,31 % na 11 630,86 bodu. Index volatility VIX klesl o 0,35 % na 25,47 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o sedm bazických bodů na 3,195 %. Za celý uplynulý týden se index Dow snížil o 2,99 %, S&P 500 ztratil 3,29 % a Nasdaq Composite klesl o 4,21 %.
2. Evropské akcie v pátek výrazně posílily, v týdenním horizontu se indexy na směru neshodly
Obchodování na západoevropských akciových trzích v pátek skončilo vysoko v zelených číslech - například německý akciový benchmark vyskočil o více než tři procenta. Investoři se odpoledne zaměřili na data z amerického trhu práce, která naznačila, že by americká centrální banka mohla zvolnit tempo utahování měnové politiky. Za celý uplynulý týden vykázaly hlavní evropské akciové indexy smíšené výsledky. Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 2,04 % na 415,97 bodu, britský FTSE 100 uzavřel se ziskem 1,86 % na 7 281,19 bodu, německý DAX zpevnil o 3,33 % na 13 050,27 bodu a francouzský CAC 40 se zvýšil o 2,21 % na 6 167,51 bodu. Za celý týden STOXX Europe 600 klesl o 2,37 %, FTSE 100 se snížil o 1,97 %, DAX posílil o 0,61 % a CAC 40 odepsal 1,70 %.
3. Pražská burza v pátek pokračovala v oslabování, pokles táhl ČEZ
Index PX pražské burzy v pátek klesl o 0,32 % na 1 150,11 bodu, a pokračoval tak v prohlubování více než ročních minim. Dolů ho táhly především akcie skupiny ČEZ, výrazný propad zaznamenala také firma Photon Energy. Vzrostly naopak akcie Erste a Komerční banky. Za celý týden index PX klesl o 3,14 %.
4. Očekávané události
Pondělí nabídne ve světě finální srpnové indexy nákupních manažerů ve službách. Eurozóna přidá index důvěry investorů od společnosti Sentix a rovněž maloobchodní tržby. V plánu je také jednání ropného kartelu OPEC. Aktivita na trzích by ale měla být slabší, protože v USA bude kvůli svátku volno. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Zelenskyj varoval Evropany, aby se připravili na chmurnou zimu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal Evropanům, aby očekávali těžkou zimu kvůli ruské invazi do jeho země, která vedla k omezení vývozu ropy a plynu z Ruska. Uvedla to v neděli agentura Reuters s odvoláním na pravidelné videoposelství Zelenského. Podle něj chce Moskva zničit normální život Evropanů.
6. Německo chystá pro obyvatele další balík inflačních úlev za 65 miliard eur
Německo chce dalším balíkem opatření o objemu 65 miliard eur ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace a s tím souvisejících vysokých cen energií. Dohodli se na tom vládní sociální demokraté kancléře Olafa Scholze s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Scholz na tiskové konferenci řekl, že vláda použije ke snížení cen energií finance, které nečekaně získala zdaněním vysokých cen energií.
7. Vedení Volkswagenu projedná, zda má trvat na uvedení akcií Porsche na burzu
Vedení německého automobilového koncernu Volkswagen v pondělí projedná, zda má trvat na záměru uvést na podzim na burzu akcie společnosti Porsche, která vyrábí luxusní sportovní auta. Informovala o tom agentura Reuters.
8. Siemens a Gazprom se přou o to, proč nelze zprovoznit plynovod Nord Stream 1
Německá společnost Siemens Energy je podle ruské plynárenské společnosti Gazprom připravena pomoci s opravou zařízení kompresorové stranice odstaveného plynovodu Nord Stream 1. Informovala o tom agentura Reuters. Německý podnik na to ale zareagoval oznámením, že k sobotě od Gazpromu žádný pokyn k opravě neobdržel. Gazprom je provozovatelem plynovodu, Siemens Energy dodavatelem kompresorových turbín.
9. Banky: Podíl problematických hypoték i v červenci klesl na dlouholetá minima
Podíl problematických bankovních úvěrů, tedy těch po splatnosti, se v Česku v červenci opět snížil. U hypoték klesl od začátku roku o 0,13 procentního bodu na rekordní minimum 0,61 %. U spotřebitelských úvěrů to bylo o 0,72 bodu na 3,95 %, u podniků o 0,02 bodu na 3,43 %. Podle České bankovní asociace se v číslech ještě plně neodráží současný vývoj na trhu.
10. Ministři financí zemí G7 se dohodli na zastropování cen ruské ropy a ropných produktů
Ministři financí a guvernéři centrálních bank ze skupiny vyspělých zemí G7 se v pátek dohodli na zavedení cenového stropu na ruskou ropu i ropné produkty. O mechanismu stanovení cen se teprve rozhodne. Opatření bude zahrnovat zákaz poskytování služeb umožňujících transport ruské ropy a ropných produktů v případě, že bude kupní cena přesahovat stanovený strop.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Slovensko rostlo za první republiky pomaleji než Česko, stalo se populární mezi turisty
Slovenská ekonomika se během první republiky vyvíjela pomaleji než ta česká. Na Slovensku se rozvíjel především základní průmysl, český kapitál zde investoval velmi výběrově. Hospodářská krize ve 30. letech na Slovensko dopadla více než na západní polovinu společného státu, a desetitisíce Slováků se tak znovu vydaly hledat obživu do USA.
Čechů na Slovensku během první dekády společného státu neustále přibývalo, vedle budování tamního školství zaujímali vlivné pozice ve státní správě a v byznysu. Opačným směrem ale mezi válkami zamířilo jen minimum Slováků. První republika byla také obdobím budování slovenské infrastruktury, velké investice si vyžádalo mimo jiné posílení kapacit železničního spojení českých zemí se Slovenskem, stejně jako výstavba železniční sítě na Slovensku.
Od července 1936 začala mezi Bratislavou a Prahou jezdit expresní Slovenská strela, která zkrátila dobu jízdy o více než hodinu na 4 hodiny a 18 minut. Počátek tohoto spojení je neodmyslitelně spjatý se dvěma motorovými vozy řady M 290.0, které pro Československé státní dráhy vyrobili v Tatře Kopřivnice. Na svou dobu byly výjimečné svou konstrukcí, vzhledem i cestovním komfortem.
Slovensko, zejména jeho lázně a hory, také v rámci společného státu nabývalo na popularitě jako turistická destinace.