Evropské akcie v pátek výrazně posílily, v týdenním horizontu se hlavní indexy na směru neshodly

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 2,04 % na 415,97 bodu, britský FTSE 100 uzavřel se ziskem 1,86 % na 7 281,19 bodu, německý DAX zpevnil o 3,33 % na 13 050,27 bodu a francouzský CAC 40 se zvýšil o 2,21 % na 6 167,51 bodu. V indexu STOXX Europe 600 v závěru týdne výrazně zpevnily akcie společností Zur Rose Group (+9,01 %), OMV (+7,57 %) nebo Carnival (+7,10 %).

V ekonomice Spojených států mimo zemědělství v srpnu podle páteční zprávy ministerstva práce vzniklo 315 tisíc pracovních míst. Analytici čekali přírůstek asi 300 tisíc míst po vzniku 526 tisíc míst v červenci (revidováno z 528 tisíc). Míra nezaměstnanosti se v srpnu proti červenci zvýšila o dvě desetiny procentního bodu na 3,7 %.

Evropský statistický úřad Eurostat ve středu v rychlém odhadu uvedl, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu stouplo na 9,1 % z červencových 8,9 %. Inflace se tak dostala na další rekordní maximum a nachází se vysoko nad 2% cílem Evropské centrální banky.

Minulý měsíc ECB v reakci na prudký růst spotřebitelských cen poprvé od roku 2011 zvýšila své úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok stoupl na 0,50 % z rekordního minima 0 %, na kterém se držel od roku 2016. Středeční údaje o inflaci podpořily očekávání, že v září by ECB mohla základní úrok zvýšit o 0,75 procentního bodu na 1,25 %.

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 klesl o 2,37 %, FTSE 100 se snížil o 1,97 %, DAX posílil o 0,61 % a CAC 40 odepsal 1,70 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Britský antimonopolní úřad (CMA) v pátek definitivně schválil převzetí české antivirové společnosti Avast americkou softwarovou firmou NortonLifeLock za 8,6 miliardy USD. Trh s bezpečnostním softwarem zůstane podle úřadu konkurenční i po spojení obou firem. Úřad tak potvrdil předběžné rozhodnutí z minulého měsíce. NortonLifeLock už tehdy uvedl, že očekává dokončení transakce tento měsíc.
• Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair v srpnu přepravila už čtvrtý měsíc za sebou rekordní počet cestujících a nadále si upevňovala pozici největší evropské letecké společnosti podle počtu přepravených. Meziročně se počet cestujících zvýšil o 52 % na 16,9 milionu. Překonal tak rekord ze srpna 2019, tedy z doby před pandemií, kdy Ryanair přepravil 14,9 milionu cestujících.
• Ministři financí a guvernéři centrálních bank ze skupiny vyspělých zemí G7 se v pátek dohodli na zavedení cenového stropu na ruskou ropu i ropné produkty. O mechanismu stanovení cen se teprve rozhodne.
• Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz usilovně pracuje na zvyšování produkce zemního plynu a mohla by dodávat evropským státům plyn pro topnou sezónu v příštím roce. Agentuře Reuters to řekl generální ředitel Naftogazu Jurij Vitrenko. Někteří odborníci z odvětví jsou nicméně k jeho plánům skeptičtí.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Evropská komise se neodvolá proti rozhodnutí Tribunálu Soudního dvora Evropské unie, kterým tento soud zrušil pokutu 997 milionů eur uloženou Evropskou komisí v roce 2018 americkému výrobci čipů QUALCOMM za poškozování konkurence. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se záležitostí, podle kterých by bylo pro komisi obtížné přesvědčit nejvyšší evropský soud o oprávněnosti. Evropská komise se ke zprávě odmítla vyjádřit.
• Společnost Uniper, která je největším dovozcem ruského plynu v Německu, žádá státní rozvojovou banku KfW o další čtyři miliardy eur. Firma to v pondělí oznámila s tím, že stávající úvěr u KfW v objemu devíti miliard eur již plně využila. Uniper se kvůli prudkému růstu cen energetických surovin a omezení dodávek zemního plynu z Ruska ocitl v existenčních potížích, a stal se tak zatím největší obětí současné krize na trhu s energiemi v Evropě.
• Ruská ekonomika v letošním roce klesne o méně než tři procenta, tedy mnohem mírněji, než se očekávalo. Předpověděl to v pondělí první místopředseda ruské vlády Andrej Bělousov. Také letošní inflace v Rusku podle něj bude nižší, než se předpokládalo.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom od úterý snižuje dodávky plynu francouzské společnosti Engie. Důvodem jsou neshody mezi oběma stranami ohledně uplatňování některých kontraktů. Oznámila to francouzská firma, která je hlavním dodavatelem plynu ve Francii a stát v ní vlastní podíl téměř 24 procent. Zpráva přispívá k obavám o energetické dodávky, Engie však uvedla, že má zajištěné objemy potřebné ke splnění svých závazků vůči zákazníkům i vlastní potřebu.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v zrychlilo na 7,9 procenta z červencového 7,5 procenta. Po dvou měsících, kdy v červnu a červenci inflace zpomalovala, tak růst spotřebitelských cen opět zrychlil. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie se inflace v srpnu zvýšila na 8,8 procenta z červencového 8,5 procenta.
• Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové pracuje na krizové intervenci na trhu s elektřinou. Detaily pohotovostního plánu EU se teprve vypracovávají a komise by mohla podrobný plán nabídnout tento týden. Český ministr průmyslu plánuje na 9. září svolat mimořádné zasedání ministrů energetiky EU.
• Investiční banka Goldman Sachs varuje, že míra inflace v Británii by příští rok mohla přesáhnout 22 procent. Stalo by se tak podle ní v situaci, kdy by ceny plynu zůstaly na vysokých úrovních. Předpověď Goldman Sachs je tak ještě více pesimistická než minulý týden zveřejněný odhad Citigroup, který předpokládá vrchol inflace na 18,6 procenta. Je také výrazně nad hodnotou 13 procent, kterou tento měsíc zveřejnila britská centrální banka.
• Měnový výbor maďarské centrální banky (NBH) v úterý zvýšil základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 11,75 procenta. Banka tak pokračuje v agresivním zpřísňování měnové politiky ve snaze omezit inflaci a podpořit domácí měnu. Vyplývá to z prohlášení zveřejněného po zasedání měnového výboru.
• Provozu plynovodu Nord Stream 1, který je hlavní trasou ruského plynu do Evropy, brání pouze západní sankce a s nimi spojené technologické problémy. Řekl v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský plynárenský gigant Gazprom dříve oznámil, že přeruší dodávky tímto plynovodem od středy na tři dny. Zdůvodnil to nutnými údržbovými pracemi.
• Ruská hliníkárenská společnost Rusal plánuje po pěti letech obnovit výplatu dividendy. Reaguje tak na silné výsledky hospodaření za první pololetí, ke kterým přispěl růst cen hliníku. Firma, která je největším světovým producentem hliníku mimo Čínu, navrhla za pololetí prozatímní dividendu 0,02 dolaru (0,5 Kč) na akcii.
• Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Český statistický úřad tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu. Podle něj ekonomika vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dřív upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.
• Dozorčí rada německého automobilového koncernu Volkswagen se v úterý večer dohodla na zrušení dvou křesel ve dvanáctičlenném představenstvu podniku. Agentuře Reuters to ve středu řekly zdroje obeznámené se situací. Koncern se k této informaci odmítl vyjádřit.
• Rusko ve středu přerušilo dodávky plynovodem Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro přepravu ruského zemního plynu do Evropské unie. Podle agentury Reuters to vyplývá z dat pořízených při vstupu potrubí do Německa. Ohlášená odstávka má trvat do sobotního rána. Ruská plynárenská společnost Gazprom zhruba před dvěma týdny uvedla, že jediná zbývající kompresorová stanice potřebuje údržbu.
• Míra nezaměstnanosti v Německu se v srpnu zvýšila proti červenci o 0,2 procentního bodu na 5,6 %. Ve středu to na tiskové konferenci oznámila šéfka spolkového úřadu práce Andrea Nahlesová. Poznamenala přitom, že výraznější nárůst nezaměstnanosti způsobily registrace ukrajinských válečných uprchlíků a že německý pracovní trh je přes současné potíže silný.
• Míra inflace v eurozóně v srpnu zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen stouplo na 9,1 % z červencových 8,9 %. V rychlém odhadu to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména pokračující prudký růst cen energií. Údaje za celou Evropskou unii předběžný odhad neobsahuje.
• Míra inflace v Polsku se v srpnu zvýšila o půl procentního bodu na 16,1 %. V předběžné zprávě to ve středu uvedl polský statistický úřad. Výsledek je pro trh překvapivý, analytici totiž počítali s poklesem inflace o jednu až dvě desetiny procentního bodu.
• Ruská ropná společnost Gazprom Něfť obnovila produkci na úroveň z doby před začátkem pandemie nemoci covid-19. Uvedl to ve středu náměstek generálního ředitele společnosti Vadim Jakovlev. Gazprom Něfť je nejrychleji rostoucí ruskou ropnou společností podle produkce.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom díky rekordnímu zisku zrychlí výstavbu plynovodů do Číny. Ve středu o tom podle agentury Interfax na telefonické konferenci mluvil generální ředitel firmy Alexej Miller. Gazprom od ledna do konce srpna meziročně zvýšil vývoz plynu do této asijské země o 60 %.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom bude do Maďarska v září a říjnu dodávat až 5,8 milionu krychlových metrů plynu denně nad rámec dlouhodobé smlouvy. O dosažení dohody o dodatečných dodávkách ruského plynu ve středu informoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Gazprom už v srpnu do Maďarska nad rámec dlouhodobé smlouvy dodával až 2,6 milionu krychlových metrů plynu denně.
• Německo: Index dovozních cen v červenci meziročně vyskočil o 28,9 % (odhad: +29,1 %, červen: +29,9 %), meziměsíčně se zvýšil o 1,4 % (odhad: +1,5 %, červen: +1 %).
• Větrná elektrárna Horsea 2, která je největší větrnou farmou na moři na světě, už je v plném provozu. Provozovatel zařízení o tom informoval v tiskové zprávě. Celkem 165 větrných turbín se nachází v Severním moři, asi 89 kilometrů od pobřeží anglického hrabství Yorkshire, a je schopno zajistit elektřinu pro 1,4 milionu britských domácností.
• Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz zůstává v platební neschopnosti. Její návrh na odklad splátek dluhu o dva roky kvůli válce s Ruskem totiž získal podporu jen od držitelů jedné emise dluhopisů, o které v transakci jde. Naftogaz je v platební neschopnosti od minulého měsíce, kdy nesplatil miliardu dolarů, uvedla agentura Reuters.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru eurozóny v srpnu podle finálních dat společnosti S&P Global klesl na 49,6 bodu z 49,8 bodu v červenci. Flash údaj byl 49,7 bodu. Podmínky v průmyslu eurozóny se tak v srpnu zhoršily o něco více, než uváděla předběžná data. Klíčová je úroveň 50 bodů, jež je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červenci podle sezónně přepočtených údajů klesla proti červnu o desetinu procentního bodu na šest procent. Nejmenší zastoupení lidí bez práce zůstává v České republice, kde se nezaměstnanost proti červnu snížila o desetinu procentního bodu na 2,3 %. Uvedl to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Zároveň zpřesnil údaj za červen, kde původně uváděl také šestiprocentní nezaměstnanost.
• Rusko zvažuje, že v letošním roce nakoupí čínské jüany a měny dalších zemí považovaných za spřátelené celkem za 70 miliard USD, aby zpomalilo prudký růst kurzu rublu. Poté hodlá přejít k dlouhodobější strategii prodeje nakoupené čínské měny kvůli financování investic. S odkazem na své zdroje to ve čtvrtek uvedla agentura Bloomberg.
• Německý automobilový koncern Volkswagen se bude snažit urychlit přechod k elektromobilům. Na interní konferenci manažerů podniku to ve čtvrtek řekl nový koncernový šéf Oliver Blume. Cílem koncernu Volkswagen je vystřídat do roku 2025 amerického konkurenta Tesla na pozici největšího výrobce elektromobilů na světě.
• Těžařská společnost Rio Tinto se dohodla na koupi zbývajícího podílu 49 % v kanadském těžaři mědi Turquoise Hill Resources za 3,3 miliardy USD. Zajistila si tak přímé vlastnictví obřího projektu na těžbu mědi Oyu Tolgoi v Mongolsku.
• Německo: Maloobchodní tržby v červenci meziročně klesly o 2,6 % (odhad: -6,5 %, červen: -9,6 %), meziměsíčně se zvýšily o 1,9 % (odhad: stagnace, červen: -1,5 %).

Zdroj: CNBC, ČTK