Co musíte ráno vědět (10. května)

1. Americké akcie v úterý oslabily, přispěly k tomu nepříznivé výhledy některých firem

Americké akcie ve čtvrtek zlevnily. Náladu na trhu zasáhly nepříznivé výhledy některých společností, například poskytovatele platebních služeb PayPal Holdings. Index Dow ztratil 0,17 % a zakončil obchodování na 33 561,81 bodu, širší S&P 500 klesl o 0,46 % na 4 119,17 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 0,63 % na 12 179,55 bodu. Index volatility VIX stoupl o 4,30 % na 17,71 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o půl bazického bodu na 3,522 %.

2. Evropské akcie ve čtvrtek převážně klesaly, sestup vedlo technologické odvětví

Obchodování na západoevropských akciových trzích v úterý skončilo převážně v červených číslech. Pokles vedl technologický sektor, v plusu se udržely jen mediální odvětví a sektor cestování. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,33 % na 465,41 bodu, britský FTSE 100 odepsal 0,18 % na 7 764,09 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 0,59 % a skončil na 7 397,17 bodu, zatímco německý DAX se zvýšil o 0,02 % na 15 955,48 bodu. Investoři nyní čekají na středeční americká inflační data za duben.

3. Pražská burza v úterý po čtyřech dnech růstu oslabila

Pražská burza po prodlouženém víkendu oslabila, index PX v úterý po sérii čtyř růstů klesl o 0,45 % na 1 384,15 bodu. Z hlavních emisí nejvýrazněji zlevnily akcie Philip Morris ČR, pokles jejich ceny byl však dán technickým faktorem, s titulem se poprvé obchodovalo bez práva na dividendu 1 310 Kč na akcii. Výraznějšímu poklesu burzy bránily hlavně akcie pojišťovny VIG.

4. Očekávané události

Ve středu jsou na řadě inflační statistiky v Německu a USA, česká míra nezaměstnanosti a italská průmyslová výroba. V USA zaujmou ještě zásoby ropy a bilance rozpočtu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Energetickou krizi by vyřešilo zrušení emisních povolenek nebo těžba břidlicového plynu, míní tuzemští dolaroví milionáři

Přestože se může na první pohled zdát, že příčinou energetické krize je válka na Ukrajině, podle analytiků se jedná o mnohem komplexnější problém, který vyžaduje i komplexní řešení. Dopady krize a potřebu ji aktivně řešit vnímají i čeští dolaroví milionáři. V průzkum J&T Banka Wealth Report 2022 se vyslovili pro zrušení emisních povolenek. Naopak zestátnění ČEZ a další výdaje státu, které by mohly podpořit inflaci, nepodporují.

6. Ryanair si objednal až 300 letadel Boeing 737 MAX v katalogové hodnotě přes 40 miliard USD

Irské aerolinky Ryanair si objednaly až 300 letadel Boeing 737 MAX 10. Polovina z nich má pevný harmonogram dodání, na druhou polovinu si firma vzala opci. Ryanair to v úterý uvedl ve zprávě pro regulační úřady. Jde o jednu z největších zakázek na nákup letadel. Celková katalogová cena činí více než 40 miliard dolarů, aerolinky ale běžně dostávají velké množstevní slevy.

7. Meziroční růst průmyslové výroby v Česku v březnu zrychlil na 2,2 %

Průmyslová výroba v České republice v březnu meziročně stoupla o 2,2 % po únorovém růstu o dvě procenta. Výsledek nejvíce ovlivnil automobilový průmysl, jehož produkce byla proti loňskému březnu o dvě pětiny vyšší. Ve většině dalších průmyslových odvětví výroba meziročně klesla a snížila se také hodnota nových zakázek, informoval v úterý Český statistický úřad. Meziměsíčně průmyslová produkce vzrostla o 1,7 %.

8. Čínské investice v Evropě loni klesly o 22 %

Čínské investice v Evropě se loni propadly o 22 % na 7,9 miliardy eur, což byla nejnižší hodnota za deset let. Prudce klesl objem fúzí a akvizic, který jen částečně kompenzoval přesun k investicím do nových závodů na baterie pro elektromobily. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na zprávu vytvořenou berlínskou pobočkou institutu čínských studií MERICS a newyorskou analytickou společností Rhodium Group.

9. Kryptoměnová burza Bittrex po obvinění v USA vyhlásila bankrot

Kryptoměnová burza Bittrex v pondělí ve Spojených státech vyhlásila bankrot a požádala soud o ochranu před věřiteli. K tomuto kroku přistoupila tři týdny poté, co ji americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) obvinila, že provozuje neregistrovanou burzu cenných papírů. Firma dodala, že její bankrot nebude mít dopad na společnost Bittrex Global, která obsluhuje zákazníky mimo Spojené státy.

10. Čínská EVE Power investuje miliardu eur do výstavby závodu v Maďarsku

Čínský výrobce baterií EVE Power postaví v Maďarsku závod na výrobu baterií pro elektromobily za miliardu eur. Oznámil to v úterý maďarský ministr zahraniční Péter Szijjártó. Závod ve městě Debrecín na východě Maďarska bude první evropskou továrnou čínského podniku a měl by uspokojit poptávku po lithiových bateriích pro elektromobily vyráběné německou automobilkou BMW v nedalekém závodě, který je nyní ve výstavbě.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

O burzovní krizi, kterou nikdo nepamatujeme

Po vítězství Německa nad Francií a sjednocení Německa v roce 1871 a vysokých reparacích ze strany Francie následovalo období neuvěřitelného hospodářského vzestupu, který se přelil do tehdejšího Rakouska-Uherska včetně českých zemí. Přebytek peněz na trhu vyvolal lavinu burzovních spekulací, začala vznikat řada akciových společností a bank a optimismus se přeléval i do dalších oborů. První signály toho, že s ekonomikou není něco v pořádku, začaly přicházet záhy. Levné peníze se vyčerpaly, začal se projevovat nedostatek financí na zakládání dalších nových podniků, trh se nasytil. Výsledkem byl tzv. černý pátek na vídeňské burze z 9. května 1873, který měl za následek pád řady bank a světovou hospodářskou krizi.

Po roce 1871 stoupla cena akcií na burze v Berlíně průměrně o 20 %. Přebytek peněz na trhu vyvolal lavinu burzovních spekulací, kterých se zúčastnily všechny společenské vrstvy. Boom ovládl i habsburskou monarchii. Od roku 1867 do roku 1873 bylo například založeno více než tisíc nových akciových společností. V roce 1869 vznikla Živnostenská banka, která v krátkém čase ovládla menší peněžní ústavy, a v roce 1871 byla založena pražská burza.

V měsících předcházejících krachu vzrostly ceny akcií na vídeňské burze do astronomických výšek, stejně tak rostly ceny nemovitostí ve Vídni a dalších městech monarchie. K financování stavebních projektů hypoteční banky lehkomyslně vydávaly hypoteční zástavní listy, přičemž jako zástava často sloužily pouze rozestavěné domy a později dokonce pouze plánované domy. Akcie bylo možné v té době získat již složením částečné částky, takže investoval snad každý. Řada firem se neúměrně zadlužovala a nikdo si nepřipouštěl potíže.

Pád umocnil neúspěch páté Světové výstavy, která byla zahájena ve vídeňském Prátru týden před krachem na burze a která chtěla překonat předchozí expozice v Londýně a v Paříži. Očekávalo se 20 milionů návštěvníků, nakonec přišlo jen sedm milionů lidí. Důvodem bylo chladné počasí i obavy z epidemie cholery. Do týdne zkrachovalo prvních sto společností, které se na výstavě podílely.

Ceny akcií začaly prudce klesat a všichni se snažili prodávat. Tím ale kurzy ještě více klesaly. V ranních hodinách 9. května 1873 se hráz protrhla. Jako první musel vyhlásit platební neschopnost Adolf Petschek, který byl považován za krále makléřů. Platební neschopnost jeho banky si vynutila dočasné pozastavení burzovních obchodů a dala signál k všeobecnému kolapsu. Téhož dne se do platební neschopnosti dostalo dalších 120 bank a kolem 13.00 byla burza uzavřena. Tento den se také zapsal do historie vídeňské burzy jako černý pátek. Po krachu vídeňské burzy následoval krach berlínské burzy. Řada lidí přišla o úspory, a proto omezila spotřebu, krize tak zasáhla celou ekonomiku. Přestaly se stavět železnice, zhroutil se trh s nemovitostmi.

Situaci ještě zhoršily americká železniční krize a krach newyorské burzy. Začala do té doby největší ekonomická recese světa doprovázená obří nezaměstnaností i sebevraždami makléřů a investorů. V Británii odstartovala panika dvě desítky let stagnace známé jako dlouhá krize, která oslabila vedoucí postavení země v ekonomice. V Německu podle listu The Times zbankrotovalo v letech následujících po roce 1873 přes 70 bank, v Rakousku podle ekonoma a pedagoga Martina Polívky z Ekonomické fakulty Západočeské univerzity v Plzni padlo do roku 1878 dalších více než 50 bank.

Světová krize se nevyhnula ani českým zemím. Nejvýraznější propad zaznamenaly strojírenství a hutnictví, tedy odvětví, která se předtím nejvíce vezla na vlně zakladatelského boomu. Do roku 1878 se snížila výroba surového železa o 65 % a litiny o 66 %. Podle ekonoma Petra Musílka z VŠE v době krize a v následující finanční depresi ukončilo v českých zemích činnost 80 % bank vzniklých před květnem 1873.

Krize měla za následek návrat protekcionismu, zavádění vysokých cel a dalších překážek mezinárodního obchodu. Krize začala odeznívat až kolem roku 1879.