Co musíte ráno vědět (2. června)

1. Americké akcie ve čtvrtek posílily, investoři očekávají pozastavení zvyšování sazeb Fedu

Americké akcie ve čtvrtek zpevnily. Známky zpomalujícího tlaku mezd na inflaci zvýšily naději, že americká centrální banka na zasedání za dva týdny pozastaví zvyšování úrokových sazeb. Investoři dále přivítali hlasování v Kongresu o pozastavení platnosti dluhového stropu Spojených států. Index Dow si připsal 0,47 % a zakončil obchodování na 33 061,57 bodu, širší S&P 500 vzrostl o 0,99 % na 4 221,02 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 1,28 % na 13 100,98 bodu. Index volatility VIX spadl o 12,76 % na 15,65 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o čtyři bazické body na 3,599 %.

2. Evropské akcie ve čtvrtek zpevnily, dařilo se zejména mediálnímu odvětví

Obchodování na západoevropských akciových trzích ve čtvrtek skončilo v zelených číslech. V plusu uzavřely téměř všechny hlavní sektory, nejlepší výsledek podaly tituly z mediálního odvětví. Investoři čekají na rozuzlení jednání o pozastavení dluhového stropu ve Spojených státech. Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,78 % na 455,27 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,59 % na 7 490,27 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 1,21 % na 15 853,66 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,55 % na 7 137,43 bodu.

3. Pražská burza ve čtvrtek oslabila popáté v řadě, dolů ji stáhly finanční tituly

Pražská burza oslabila popáté v řadě, index PX ve čtvrtek klesl o 0,26 % na 1 293,32 bodu. Dolů trh stáhly zejména finanční tituly, především akcie pojišťovny VIG. Ztrátovou sérii naopak přerušila energetická společnost ČEZ.

4. Očekávané události

Pátek se na poli makrodat omezí na kompletní sadu čísel z amerického trhu práce za květen. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Finanční sektor v ČR zůstává podle zátěžových testů ČNB vysoce odolný

Finanční sektor v ČR zůstává vysoce odolný i vůči zhoršenému ekonomickému vývoji. Bankovní sektor je dostatečně kapitálově i likviditně vybaven, aby odolal šokům i v případě déletrvajících ekonomických potíží. Nebankovní finanční sektor, tedy pojišťovny či penzijní fondy, zůstává rovněž odolný. Na čtvrteční tiskové konferenci o tom informovali představitelé České národní banky.

6. Sněmovna reprezentantů USA schválila zákon, který pozastavuje dluhový strop

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek brzy ráno SELČ schválila zákon, který pozastavuje platnost dluhového stropu. Legislativní text nyní putuje do Senátu. Prezident Joe Biden výsledek hlasování uvítal a vyzval Senát, aby zákon schválil, co nejdříve.

7. Inflace v eurozóně v květnu klesla na 6,1 %, je nejníže za více než rok

Meziroční míra inflace v eurozóně v květnu klesla na 6,1 % z dubnových 7 %. V rychlém odhadu to ve čtvrtek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Tempo zdražování je nejnižší od loňského února. Před rokem v květnu činila inflace v zemích používajících euro 8,1 %. Hlavní podíl na inflaci mělo letos v květnu stejně jako v předchozích měsících zdražování potravin. Meziměsíčně se ceny v eurozóně nezvýšily. Rychlý odhad neobsahuje údaje za celou Evropskou unii, ty úřad zveřejní v polovině června.

8. Kofole v prvním čtvrtletí stoupl provozní zisk o 95 % na 218,2 milionu Kč

Nápojářské skupině Kofola ČeskoSlovensko v letošním prvním čtvrtletí stoupl provozní zisk EBITDA na 218,2 milionu korun. Ve stejném loňském období činil výsledek 111,8 milionu korun. Tržby se společnosti zvýšily o 13,7 % na 1,71 miliardy korun a na rovině čistého zisku dosáhla Kofola výsledku 34,4 milionu korun, zatímco před rokem ve stejném období hospodařila se ztrátou 105,6 milionu korun.

9. Schodek rozpočtu ČR se ke konci května prohloubil na rekordních 271,4 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ČR se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která v druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard korun. Schválený rozpočet počítá na celý rok s deficitem 295 miliard korun.

10. ČNB od července vypouští jedno z pravidel pro poskytování hypoték

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zmírnění pravidel pro poskytování hypoték. Od července už nebude nutné u žadatelů uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Ostatní pravidla pro hypotéky ponechala bankovní rada ČNB v platnosti. Na tiskové konferenci to řekla členka bankovní rady Karina Kubelková. Zdůraznila, že uvolnění jednoho z pravidel je možné pouze díky nyní platným vysokým úrokovým sazbám.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Capgemini: Dolarových milionářů v ČR loni přibylo, hodnota jejich majetku ale klesla

Dolarových milionářů v Česku loni přibylo o stovku na 32 300, hodnota jejich majetku se nicméně snížila o 0,6 % na 78,2 miliardy dolarů. Ve zprávě o světovém bohatství to uvedla poradenská společnost Capgemini. Celosvětově počet dolarových milionářů i hodnota jejich majetku klesly.

Podle zprávy o světovém bohatství, kterou Capgemini zveřejnila, se počet dolarových milionářů loni celosvětově snížil o 3,3 % na 21,7 milionu. Hodnota jejich majetku klesla o 3,6 % na 83 bilionů dolarů. Jde o nejprudší pokles za deset let, který způsobila geopolitická a makroekonomická nejistota.

"Tuzemští dolaroví milionáři zchudli ve srovnání s bohatými v zahraničí minimálně. V poklesu vedli především nejmajetnější Češi, naopak ti, jejichž majetek dosahuje maximální hodnoty pět milionů dolarů, byli za rok 2022 dokonce v zelených číslech," uvedl Martin Maláník z Capgemini ČR. Dopady krize na dolarové milionáře v Česku nebyly podle něj tak výrazné kvůli mírnějšímu poklesu cen akcií ve srovnání třeba s americkým trhem Nasdaq a také kvůli nižšímu podílu nemovitostí v majetku českých milionářů. "Roli hrály i omezení investic z Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu, růst úvěrových sazeb, posílení koruny vůči euru a samozřejmě i geopolitická krize na Ukrajině," dodal Maláník.

Ve srovnání částí světa loni nejvýraznější pokles bohatství postihl Severní Ameriku, kde hodnota majetku dolarových milionářů klesla o 7,4 %. Následovaly Evropa s poklesem o 3,2 % a Asie s Tichomořím se snížením o 2,7 %. Naopak Afrika, Latinská Amerika a Blízký východ prokázaly odolnost, když v roce 2022 zaznamenaly finanční růst díky rostoucí světové produkci ropy a zemního plynu.

Dolaroví milionáři jsou definovaní jako lidé, kteří mají investovatelné jmění milion amerických dolarů a více, s výjimkou hlavního bydliště, sběratelských předmětů, spotřebního materiálu a zboží dlouhodobé spotřeby. V roce 2021 počet dolarových milionářů v Česku díky oživení ekonomiky v Evropě stoupl o 6,9 % na 32 200 a hodnota jejich majetku meziročně vzrostla o 7,7 % na 78,7 miliardy dolarů.