Co musíte ráno vědět (21. srpna)

1. Americké akciové indexy zakončily týden bez větších změn, dolů je táhly velké firmy

Akcie ve Spojených státech zakončily obchodování poslední den v týdnu bez větších změn. Dolů je táhly velké růstové technologické společnosti, které přebily zisky defenzivních a energetických titulů. Index Dow v pátek stoupl o 0,07 % na 34 500,66 bodu, širší S&P 500 oslabil o 0,01 % na 4 369,71 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 0,20 % na 13 290,78 bodu. Index volatility VIX klesl o 3,30 % na 17,30 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o téměř šest bazických bodů na 4,251 %. Za celý týden index Dow ztratil 2,21 %, S&P 500 klesl o 2,11 % a Nasdaq Composite se snížil o 2,59 %.

2. Evropské akcie také v pátek oslabily a v minusu skončily indexy i v týdenním horizontu

Obchodování na západoevropských akciových trzích v pátek skončilo v červených číslech. V závěru týdne byla v minusu téměř všechna odvětví, pokles vedly sektor maloobchodu a odvětví těžby. Ztrátový byl pro hlavní indexy regionu i celý uplynulý týden. Investoři mají nadále obavy stran dalšího vývoje úrokových sazeb v západním světě a problémů v realitním odvětví v Číně. Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,61 % na 448,44 bodu, nejníže za šest týdnů, britský FTSE 100 se snížil o 0,65 % na 7 262,43 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,65 % na 15 574,26 bodu a francouzský CAC 40 oslabil o 0,38 % a skončil na 7 164,11 bodu. Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 klesl o 2,34 %, FTSE 100 se snížil o 3,48 %, DAX odepsal 1,63 % a CAC 40 přišel o 2,40 %.

3. Pražská burza se v pátek vrátila k poklesu, v červených číslech skončila většina titulů

Pražská burza se v pátek vrátila k poklesu ze začátku týdne, index PX oslabil o 0,83 % na 1 350,47 bodu. Většina obchodovaných titulů skončila v červených číslech, posílily pouze akcie zbrojovky Colt CZ Group a tabákové firmy Philip Morris ČR. V týdenním horizontu pražská burza podle indexu PX podruhé v řadě oslabila, nejvýraznější pokles zaznamenaly akcie společnosti Photon Energy, naopak nejvíce posílila pojišťovna VIG.

4. Očekávané události

V noci na pondělí bude čínská centrální banka jednat o nastavení měnové politiky a investoři budou vyhodnocovat rovněž index cen britských rezidenčních nemovitostí od Rightmove, německou výrobní inflaci nebo index chicagského Fedu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Průzkum: Inflace v eurozóně v příštích dvou letech zůstane nad cílem ECB

Inflace v eurozóně by měla klesat o něco výrazněji, než se předpokládalo. V příštích dvou letech by se však měla dál držet nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Vyplývá to podle agentury DPA z výsledků průzkumu institutu ZEW mezi 125 odborníky na finanční trh.

6. Čínský realitní gigant Evergrande požádal o ochranu před věřiteli v USA

Silně zadlužená čínská realitní skupina Evergrande požádala ve Spojených státech o ochranu před věřiteli. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na soudní dokumenty. Soudní ochrana před věřiteli umožní firmě ochránit její aktiva v USA v době, kdy pracuje na dohodě o restrukturalizaci svého zahraničního dluhu v jiných zemích.

7. ECB: Ekonomiku eurozóny v příštích letech nečeká žádná výraznější recese

Ekonomika eurozóny bude v příštích letech pokračovat v růstu a pravděpodobně nesklouzne do žádné hlubší či trvalejší recese. Uvedl to v pátek hlavní ekonom Evropské centrální banky Philip Lane. "Existuje řada důvodů domnívat se, že evropská ekonomika v příštích několika letech poroste," řekl Lane v podcastu zveřejněném na internetových stránkách banky. Upozornil, že ekonomika se ještě plně nezotavila z útlumu způsobeného pandemií nemoci covid-19, což jí poskytuje prostor k růstu.

8. Inflace v EU se v červenci snížila na 6,1 %, pro eurozónu potvrdil Eurostat pokles na 5,3 %

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci dále kleslo na 6,1 % z 6,4 % v červnu. Uvedl to v pátek evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 %, i tak však zůstává čtvrtá nejvyšší v EU. V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož inflace klesla na 5,3 % z červnových 5,5 %.

9. MF zhoršilo výhled tuzemské ekonomiky, letos čeká pokles HDP o 0,2 %

Ministerstvo financí (MF) v páteční prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje v ČR pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 %, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 %. Důvodem zhoršení je výraznější než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na 10,9 %.

10. Polsko posunulo klíčové rozhodnutí o sazbách na polovinu září

Polská centrální banka oddálila klíčové rozhodnutí o výši základní úrokové sazby o týden na 12. až 13. září. Vyplývá to z kalendáře na webu centrální banky. Podle agentury Bloomberg je to překvapivý krok. Zasedání měnového výboru se tak uskuteční pouhý měsíc před polskými parlamentními volbami. Banka o změně sama neinformovala. Guvernér Adam Glapiński minulý měsíc avizoval, že by banka v září mohla snížit úroky o čtvrt procentního bodu.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Spoluzakladatel Googlu Brin, devátý nejbohatší muž světa, slaví páté kulatiny

Někdejší nenápadný student americké Stanfordovy univerzity Sergey Brin, který se narodil 21. srpna 1973, je spolu se svým spolužákem Larrym Pagem zakladatelem technologického gigantu Google. Brin, který patřil k dlouholetým členům vedení firmy a později zastával i funkci prezidenta mateřské společnosti Alphabet, byl považován za motor inovací Googlu. Angažoval se například ve vývoji brýlí Google Glass. I po svém odchodu z firmy zůstává tento potomek ruských emigrantů mezi deseti nejbohatšími lidmi světa.

Pozdější zakladatelé Googlu Larry Page a Sergey Brin se poprvé setkali na jaře 1995. Jednadvacetiletý Brin tehdy studoval informatiku na Stanfordově univerzitě a o rok staršímu Pageovi měl v rámci studentské výpomoci ukázat areál školy. Že by si oba mladíci okamžitě porozuměli, se rozhodně říct nedá. "Myslím, že byl pěkně protivný," popsal později Page časopisu Wired své dojmy z prvního setkání s Brinem.

Už následující rok se ale Brin s Pagem setkali znovu, tentokrát dokonce při práci na společném vědeckém projektu. Na jeho počátku stál Pageův nápad vytvořit cosi jako mapu internetu, která by ve formě grafu zobrazovala vzájemnou provázanost webových stránek. Brina, jenž na škole těkal od jednoho vědeckého projektu k druhému, nápad zaujal a k Pageovi se přidal.

V jisté fázi si Page s Brinem uvědomili, že studium odkazů mezi webovými stránkami nemusí být jen hříčkou, ale že jej lze využít pro zpřesnění výsledků vyhledávání na internetu. Relevance údajů získaných tímto způsobem totiž byla podstatně vyšší než u konvenčních metod založených na hledání stránek s co největším výskytem zadaných výrazů.

Výsledkem Pageovi a Brinovy práce byl program nazvaný BackRub, který se stal základem pro Googlem dodnes používaný vyhledávací algoritmus PageRank. BackRub nejprve běžel na serverech Stanfordovy univerzity. Po roce činnosti však už zabíral takové množství systémových prostředků školního výpočetního střediska, že bylo nutné se rozhodnout, co dál.

Doménu google.com si Page s Brinem nechali zaregistrovat v září 1997 a o rok později založili firmu Google. Její název vychází ze slova googol, jímž matematici označují číslo se stovkou nul. Page a Brin tak dávali najevo ambici zkrotit zdánlivě nekonečné množství informací na internetu. Jedním z prvních zaměstnanců Googlu byla i Susan Wojcickiová, pozdější dlouholetá ředitelka videoplatformy YouTube a Page a Brin si zřídili první kancelář v garáži domu Wojcickiové v kalifornském městě Menlo Park.

Koncem roku 1998 zařadil časopis PC Magazine vyhledávač Google do seznamu 100 nejlepších webů. Navíc tak učinil s dovětkem, že Google má "tajný recept na zobrazení extrémně relevantních výsledků". Firmě se nemohlo dostat lepší reklamy.

Počet spokojených uživatelů se množil geometrickou řadou. Google díky tomu nakonec pokořil takové giganty, jakými ve své době byly vyhledávače Yahoo!, Excite či AltaVista. Podobně čile si Google vedl i při prodeji internetové reklamy, která tvoří hlavní část jeho příjmů.

Od založení Googlu byl Brin součástí výkonného vedení této firmy. V letech 2001 až 2011 působil rovněž jako prezident pro technologie a spolu s Pagem a manažerem Erikem Schmidtem byl spoluodpovědný za provoz společnosti. Posléze převzal zodpovědnost za zvláštní firemní projekty. Angažoval se například v projektu Google Glass, tedy miniaturního počítače s průhledovým displejem integrovaným do obrouček brýlí.

O čtyři roky později Google dokončil svoji reorganizaci do nové holdingové firmy Alphabet a Page se stal generálním ředitelem celého holdingu Alphabet, zatímco Brin zastával funkci prezidenta. Šéfem Googlu se tehdy stal americký manažer indického původu Sundar Pichai. Odchod z vedení společnosti Alphabet oznámili Page s Brinem v prosinci 2019 a jejich místo v čele konglomerátu zaujal Pichai. "Dnes, v roce 2019, by společnost, pokud by byla člověkem, byla s 21 roky čerstvě dospělá a byl by čas opustit hnízdo," uvedli tehdy Page s Brinem. Ze společnosti však oba spoluzakladatelé neodešli úplně, zůstali v ní jako členové představenstva. V poslední době se Brin zajímá hlavně o svět kryptoměn, konkrétně o blockchain.

Podle žebříčku agentury Bloomberg z letošního června je Brin s majetkem v hodnotě 107 miliard dolarů devátým nejbohatším mužem světa.