Stále méně firem na burze? Ano, ale důvod pro silný růst hlavních indexů to není
V roce 1996 se ve Spojených státech veřejně obchodovaly akcie více než 8 000 společností. Od té doby americký HDP narostl o 20 bilionů dolarů a populace USA vyskočila o 70 milionů lidí, nicméně počet firem s akciemi na veřejném trhu spadl na polovinu. Co za tímto vývojem stojí a jaký dopad to má na investory?
"Čistě z pohledu vztahu nabídky a poptávky by bylo možné udělat jednoduchý závěr - čím méně akcií na burze při stabilní či vyšší poptávce, tím vyšší ceny. Jenže tak jednoduché to není. Je potřeba se mimo jiné zaměřit na to, jaké typy společností z veřejného akciového trhu mizí," uvádí Ben Carlson z investiční společnosti Ritholtz Wealth Management.
Tempo přírůstku veřejně obchodovaných firem ve Spojených státech výrazně stouplo v 90. letech 20. století, to ovšem Ben Carlson dává do souvislosti s technologickou bublinou. "Většinou šlo o micro cap firmy," vysvětluje.
Vývoj počtu veřejně obchodovaných firem v USA, zdroj: SIFMA
To potvrzují i experti ze společnosti Vanguard, kteří zdůrazňují, že zastoupení velkých, středně velkých a malých společností (large caps, mid caps, small caps) na americkém akciovém trhu je od konce 70. let 20. století víceméně neměnné a výkyvy jdou na vrub těch nejmenších firem (micro caps).
V roce 1979 bylo ve Spojených státech asi 2 000 veřejně obchodovaných společností s nejmenší tržní kapitalizací (micro caps). Do roku 1997 počet těchto firem vyskočil na asi 4 200 a jejich kumulovaná tržní kapitalizace představovala zhruba 3 % trhu. V roce 2014 se však jejich podíl na celkové tržní kapitalizaci firem s akciemi na burze vrátil na 2 % a v roce 2016 se snížil na procento.
"Většina z nejmenších firem, které na trh vstoupily v 90. letech, neměla životaschopný byznys plán a byla hnána jen euforií v souvislosti s rozvojem internetu a dalších technologií. Jejich odchod z trhu tak sice výrazně ovlivnil statistiky, reálné dopady tohoto vývoje ale byly minimální," pokračuje Carlson a dodává, že pokračování trendu úbytku akcií na burzách je nyní pro změnu dáno zvýšenou aktivitou private equity fondů.
Zatímco v roce 2000 private equity společnosti ovládaly firmy, jejichž kumulovaná hodnota představovala přibližně čtyři procenta hodnoty všech amerických společností, v roce 2021 to bylo již asi 20 %. Nicméně i v tomto případě výrazná část firem v držení private equity fondů spadá do kategorie menších firem.
"To, že držíte deset jednodolarových bankovek, neznamená, že jste v jakkoli lepší pozici než ten, kdo má v kapse jednu desetidolarovku nebo dokonce stodolarovou bankovku," uzavírá Ben Carlson reakcí na ty, kteří vidí riziko v přílišné koncentraci hlavních akciových indexů v cenných papírech největších firem, převážně technologických.
Zdroj: A Wealth of Common Sense
