Snižování sazeb v USA jako podpora pro akcie: Jak velkou inspiraci si brát z historie?

Razantní první snížení základní úrokové sazby Fedu mnozí přirovnávají k některým obdobně výrazným změnám měnové politiky v minulosti. Na povrch opět prosakují obavy z recese. Ale historická srovnání někdy kulhají na obě nohy a současný ekonomický cyklus je v mnohém opravdu podstatně jiný než ty předchozí. Napumpovaly snad vláda a Fed před roky 2000 nebo 2007 do ekonomiky zhruba 11 bilionů USD? Předcházela těmto rokům, kdy Fed také snížil sazby o 50 bazických bodů, mohutná inflační vlna?

Americká ekonomika má jistě mnoho problémů a zdaleka ne všem se v USA daří. Jestli ale Americe něco nechybí, je to hospodářský růst. A ani trh práce, který byl v posledních měsících hlavním "podezřelým", pokud jde o ekonomická rizika, na tom není špatně.

Proč znát (burzovní) historii

Každá doba je v něčem unikátní, a tak se může zdát, že znalost historie není na trzích k ničemu. Tak to ale není. Povědomí o tom, co se v ekonomice a na burzách dělo v minulosti, může pomoci při současném investičním rozhodování, stanovování strategie a tak dále. Pomůže uvědomit si, co všechno už se stalo, jak na to tehdy investoři reagovali (panikou, chamtivostí, euforií, obavami, snahou něco nepromeškat) a že nikdo nejsme "pupkem investičního světa".

Znalost historie znamená znalost kontextu. A pochopení historie umožňuje chápat současnost. Dává možnost připravit se na různé scénáře vývoje, není ale klíčem k žádnému spolehlivému předpovídání budoucnosti. Jak ostatně kdysi napsal sám Warren Buffett, který sám obsáhl pořádný kus burzovních dějin, "kdyby byla historie všechno, co potřebujete k úspěchu na burze, nejbohatšími lidmi by byli knihovníci". Což nejsou, dodejme za legendárního investora, byť třeba Jeff Bezos na to přes knihy šel, a to velice úspěšně.

O nesprávných predikcích víme své. Kdo si to nezkusil, že? Jednou z velice rozšířených před dvěma lety bylo, že americká ekonomika míří do recese. A historické analogie to potvrzovaly (invertovaná výnosová křivka, vysoká inflace). Nestalo se. Nyní se inflace zdá být relativně pod kontrolou a Fed snižuje sazby, přičemž americký akciový trh je na historickém maximu (nominálním, dodávám raději).

Americká centrální banka v minulosti začínala snižovat úroky v různých situacích. Jak se v následujících 12 měsících posouval akciový index S&P 500? Graf rozlišuje výkonnost indexu barevně i podle toho, zda k prvnímu snížení sazeb došlo v době, kdy byl trh do 5 % od rekordu, nebo ve větší vzdálenosti. Akciový trh si každopádně následně vedl poměrně dobře, jen pětkrát z 21 případů nerostl.

A takto na tom byl index S&P 500 tři roky po prvním snížení sazeb. Když Fed začal snižovat sazby v době, kdy byl index S&P 500 do 5 % od historického maxima, hned šestkrát ze sedmi případů byl po třech letech akciový trh v zisku.

Pro investory do amerických akcií jistě povzbudivá statistika. Nižší úrokové sazby by měly pomáhat firmám i spotřebitelům při získávání úvěrů, a tedy obecně podporovat poptávku a ekonomickou aktivitu. Je ale potřeba mít na paměti, že to může mít za následek obnovení inflačních tlaků.

Je určitě příjemné vědět, že v historii po zahájení snižování sazeb americký akciový trh většinou rostl. Zároveň je to tak, že tento trh historicky rostl v ročním i tříletém horizontu ve většině případů i bez ohledu na to, zda Fed zrovna uvolňoval měnovou politiku. Statistiky zkrátka nelze přeceňovat. Jedinou konstantou na trzích a v ekonomice zůstává lidská přirozenost, jejíž součástí je i značná nepředvídatelnost. A kvůli ní je nepředvídatelný také vývoj na trzích.

Zdroj: A Wealth of Common Sense, Phoenix Capital Research