Má smysl prodávat akcie na cenovém maximu? Pokud nevěříte v "nový normál", tak určitě ne
Americký akciový index S&P 500 posunul své závěrečné maximum. Okamžitě se ozvaly hlasy doporučující realizovat dosažené zisky a počkat si na nižší úrovně, kam se zanedlouho akcie jistě podívají. Proč nemusejí mít pravdu?
Otestoval jsem tuto strategii na historických týdenních datech za posledních 65 let. Z 3 406 týdnů bylo 430 takových, kdy index uzavřel v pátek na novém maximu, tedy přibližně každý osmý týden S&P 500 končil na novém maximu. To je podstatně častěji, než by si investor mohl myslet na základě zkušeností z uplynulých 15 let.
V tabulce jsou shrnuty výsledky pro jednotlivé investiční horizonty (prodej a následný nákup za 1 a 2 týdny; 1, 2, 3 a 6 měsíců; 1, 2 a 3 roky). V prvních dvou řádcích je procentuální četnost poklesů a růstů indexu na zmíněných periodách, v posledním řádku pak absolutní výnos, který by investor realizoval, pokud by akcie neprodával.
V případě krátkých týdenních investičních horizontů je zřejmé, že budoucí směr vývoje cen akcií je spíše náhodnou procházkou, četnost poklesů nebyla vyšší než četnost růstů. Čím déle investor otálel s nákupem, tím více se připravil o výnos z růstu cen akcií ve srovnání s investorem, který nepodlehl pokušení prodat. Již od tříměsíční periody historická data ukazují, že pravděpodobnost úspěšnosti strategie "prodat na novém maximu a počkat si na nižší úrovně" je velice nízká.
Při pohledu na tabulku nelze než konstatovat, že pokud akcie vystoupaly na nová maxima, měly k tomu většinou velice dobrý důvod. Ač to na první pohled zní nelogicky, mnohem lepším investičním krokem bylo akcie na novém maximu nakoupit a držet alespoň tři roky. V posledních 65 letech se pravidelná aplikace této strategie investorům bohatě vyplatila.
