Americké akcie: Tak co bude s tím Hindenburgem?

Jedním z pilířů růstu jsou masivní investice do umělé inteligence a výhled toho, že se tyto investice v horizontu několika let vyplatí. Zejména pak velkým technologickým firmám, které jsou zhusta i mezi těmi, jejichž valuace jsou už tak vysoké, že to u části investorů vyvolává pochybnosti o jejich opodstatněnosti a udržitelnosti.

Býčí trend se několik měsíců opíral také o to, že americká centrální banka bude letos snižovat sazby. V září i říjnu se tato představa naplnila, ale už po říjnovém zasedání FOMC dal Jerome Powell jasně najevo, že prosincové uvolnění měnové politiky není jisté. Novou vlnu nejistoty do situace vnesl shutdown americké vlády, kvůli kterému (nejen) Fed nemá k dispozici řadu podstatných makrodat, na jejichž základě se mají jeho představitelé rozhodovat.

Optimismus se opíral také o to, že v roce 2026 nastane pro americkou ekonomiku skvělé období. Mají platit daňové úlevy a efekt vyšších cel a řady nových obchodních dohod už má dát ekonomickým subjektům tolik potřebnou jistotu a stabilitu. Nejvyšší soud ale rozhoduje o tom, zda některá cla vyhlášená prezidentem Donaldem Trumpem byla zvyšována v souladu se zákonem. Případné zrušení těchto cel by vyvolalo novou vlnu nejistoty.

O co se Wall Street zatím určitě může opřít, jsou marže a zisky firem. Více než třetina společností z indexu S&P 500 zvýšila v posledních týdnech své výhledy a výsledková sezóna jako celek je v USA velice úspěšná, ačkoli má své vady na kráse (třeba zprávy firem jako Meta Platforms nebo Microsoft zrovna velké nadšení nevyvolaly). Tento týden jsou na řadě ještě čísla Nvidie a velkých maloobchodních řetězců v čele s Walmartem, ty mohou ještě vyzněním čísel za uplynulý kvartál zahýbat.

Řeč grafů

Co naznačují aktuální grafy? Index S&P 500 má za sebou klasický inside week po předchozí týdenní ztrátě (celé kurzové rozpětí posledního týdne se vešlo do rozpětí týdne předchozího). Tato struktura se na cestě z dubnového minima na nová historická maxima objevila už třikrát, pokaždé přitom vyústila v další růst. Pro budoucnost to samozřejmě nic znamenat nemusí, listopadový pokles cen akcií se ale zatím jeví spíše jako zakolísání v rámci dlouhodobějšího vzestupného trendu, ne jeho konec. Pokud tento týden nedojde k prolomení níže, měli by to býci (znovu) zvládnout. Struktura trhu mívá zkrátka navrch nad emocemi.

V pátek 14. listopadu už to měl trh celkem nahnuté, dokázal ale uzavřít nad 50denním klouzavým průměrem. Ostatně podobně jako o týden dříve.

Nad tímto průměrem je index S&P 500 už 138 obchodních dnů. Data z minulosti naznačují, že po tak dlouhých sériích a otestování úrovně 50denního průměru dvakrát za pět seancí (k čemuž aktuálně došlo) má trh tendenci dále růst. Ale na zajímavější statistiku je samozřejmě šest případů málo.

A nakonec slíbené znamení Hindenburg. O tom, co to přesně je, jsme psali už mnohokrát (třeba ZDE). Jde v zásadě o kombinaci výskytu nových ročních maxim a minim v rámci indexu v určitém poměru (rozporuplný vývoj v rámci indexu), zvýšenou volatilitu a horší likviditu, to všechno nad 50denním klouzavým průměrem a v růstovém trendu. Za poslední měsíc byl tento "signál" spuštěn už pětkrát. A právě při takto častém výskytu v krátké době byl v minulosti index S&P 500 v horizontu několika týdnů převážně níže. Jeden Hindenburg korekci nedělá, pět za měsíc už ale na trhu bývá cítit, řeklo by se. Tak uvidíme.