Evropské akcie v pátek převážně klesaly, v týdenním horizontu se hlavní indexy na směru neshodly

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,31 % na 437,39 bodu, německý DAX se snížil o 0,12 % na 15 135,91 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,53 % na 6 269,48 bodu, zatímco britský FTSE 100 se zvýšil o 0,12 % na 6 969,81 bodu.

Hrubý domácí produkt Evropské unie v prvním čtvrtletí kvůli dopadům pandemie klesl o 0,4 %, a navázal tak na propad o 0,5 % ze čtvrtého čtvrtletí. V zemích eurozóny byl hospodářský pokles ještě výraznější, dosáhl 0,6 % po poklesu o 0,7 % v posledním čtvrtletí loňského roku. Evropská unie i eurozóna jsou tak znovu v recesi. Vývoj v Evropě kontrastuje s vývojem ve Spojených státech, kde ekonomika silně roste a kde se letos očekává nejvýraznější hospodářský vzestup od 80. let, kdy zemi vedl prezident Ronald Reagan.

Z jednotlivých titulů se v pátek v Evropě dařilo farmaceutické společnosti AstraZeneca, která oznámila, že v prvním čtvrtletí zvýšila tržby meziročně o 15 % na 7,32 miliardy dolarů a zdvojnásobila čistý zisk na 1,56 miliardy USD.

Za celý týden STOXX Europe 600 klesl o 0,38 %, FTSE 100 se zvýšil o 0,45 %, DAX odepsal 0,94 % a CAC 40 posílil o 0,18 %. Za celý duben se pak STOXX Europe 600 zvýšil o 1,2 %, FTSE 100 přidal 3,5 %, DAX zpevnil o 0,2 % a CAC 40 posílil o 2,7 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Švýcarská potravinářská skupina Nestlé koupila od výrobce potravinových doplňků Bountiful jeho hlavní značky vitaminů a doplňků za 5,75 miliardy USD. Nestlé v pátek uvedla, že akvizice jí pomůže expandovat v sektoru zdraví a výživy, který roste rychleji než sektor s balenými potravinami.
• Hrubý domácí produkt Německa se v prvním čtvrtletí kvůli dopadům pandemie snížil proti předchozím třem měsícům o 1,7 %. V pátek to v rychlém odhadu oznámil německý statistický úřad. Propad odpovídá předpokladu německého ministra hospodářství Petera Altmaiera, který ale pro celý letošní rok počítá s růstem 3,5 %.
• Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v březnu klesla na 7,3 %, v únoru byla o desetinu procentního bodu vyšší. Podobná byla situace i v zemích platících eurem, kde se míra nezaměstnanosti rovněž snížila o 0,1 procentního bodu a činila 8,1 %. Oznámil to v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Proti loňskému březnu je však míra nezaměstnanosti vyšší. V EU před rokem činila 6,4 % a v eurozóně 7,1 %.
• Ekonomika Evropské unie je zpět v recesi. Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí kvůli dopadům pandemie klesl o 0,4 %, a navázal tak na propad o půl procenta ze čtvrtého čtvrtletí. V prvním rychlém odhadu to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny byl hospodářský pokles ještě výraznější, dosáhl 0,6 % proti poklesu o 0,7 % v posledním čtvrtletí loňského roku. Vývoj v Evropě kontrastuje s vývojem ve Spojených státech, kde ekonomika silně roste a kde se letos očekává nejvýraznější hospodářský vzestup od 80. let, kdy zemi vedl prezident Ronald Reagan.
• Meziroční míra inflace v eurozóně v dubnu druhý měsíc v řadě prudce vzrostla a dosáhla 1,6 %. To je o tři desetiny procentního bodu více než v březnu. V rychlém odhadu to v pátek oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Evropská centrální banka rychlejší růst očekávala a předpokládá, že by se inflace letos mohla dostat na její cíl těsně pod dvěma procenty. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii. Před rokem v dubnu, kdy začala na ekonomiku dopadat omezení spojená s koronavirem, činila roční inflace v eurozóně 0,3 %.
• Evropská komise v pátek obvinila americkou technologickou společnost Apple z porušování antimonopolních zákonů. Zaslala firmě seznam námitek a požaduje, aby jí vysvětlila, jakým způsobem uplatňuje pravidla ve svém internetovém obchodě App Store. Komise má podezření, že Apple zneužívá dominantního postavení na trhu streamování hudby tím, že zavádí restriktivní pravidla pro vývojáře. Americká firma, kterou už Brusel v minulosti trestal vysokými pokutami za jiné praktiky, vybírání poplatků od konkurence hájí.
• Počet firemních bankrotů v Anglii a Walesu v prvním čtvrtletí letošního roku klesl na 2 384, zatímco v posledních třech měsících loňského roku činil 3 053. Podle sezóně upravených údajů je to nejnižší údaj od roku 2011, podle neupravených údajů jde ale o nejnižší počet od třetího čtvrtletí 1989, uvedla vládní agentura The Insolvency Service. Firmám zasaženým pandemií nemoci covid-19 pomohla odvrátit bankrot pomoc od vlády.
• Pouze 9 ze 27 zemí Evropské unie dosud odevzdalo Evropské komisi plány na využití peněz z mimořádného fondu obnovy po koronavirové krizi. Unijní exekutiva přitom původně stanovila tento pátek jako mezní termín pro jejich předání. Komise sice nyní zdůrazňuje, že dává přednost kvalitě plánů před jejich včasným odevzdáním, avšak pozdější doručení může zdržet první výplatu peněz původně plánovanou na léto.
• Německý úřad pro finanční dozor (BaFin) nařídil největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank, aby zavedla další opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Rozhodnutí úřadu je pro Deutsche Bank špatnou zprávou v době, kdy se firma snaží napravit svou pověst.

Výsledková sezóna

• Rakouské bankovní skupině Erste v letošním prvním čtvrtletí vyskočil čistý zisk o 50,9 % na 355,1 milionu eur. K vysokému růstu přispělo oživení ekonomik střední a východní Evropy, díky kterému banka mohla snížit rezervy na rizikové úvěry. Čistý úrokový příjem byl meziročně nižší, zatímco výnos z poplatků a provizí narostl a výsledek finančních operací se přehoupl ze záporných do kladných čísel. Dceřiné České spořitelně ale zisk téměř o 15 % klesl.
• Britsko-švédská farmaceutická společnost AstraZeneca v prvním čtvrtletí zvýšila tržby meziročně o 15 % na 7,32 miliardy dolarů. Firma v pátek uvedla, že prodej vakcíny proti covidu-19 k tomuto výsledku přispěl částkou 275 milionů USD. Čistý zisk pak firma zdvojnásobila na 1,56 miliardy USD.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Podnikatelská důvěra v Německu se v dubnu zlepšila méně, než se čekalo. Vyplývá to z výsledků průzkumu institutu Ifo. Vedle třetí vlny pandemie brání zotavení ekonomiky i globální nedostatek čipů. Index podnikatelské nálady tak v dubnu vystoupil pouze na 96,8 bodu z březnové hodnoty 96,6 bodu. Analytici čekali vzestup na 97,8 bodu.
• Německá vláda zvýšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 3,5 procenta z dříve předpokládaných tří procent. Agentuře Reuters to v pondělí řekl zdroj obeznámený se situací. Vláda podle zdroje rovněž očekává, že v příštím roce se hrubý domácí produkt (HDP) Německa zvýší o 3,6 procenta.
• Jihoafrický konglomerát Steinhoff se chystá uvést na burzu ve Varšavě akcie své divize Pepco Group, která působí i v Česku. Steinhoff, který se stále potýká s dopady účetního skandálu z roku 2017, hodlá v rámci primární veřejné nabídky (IPO) prodat alespoň 15 procent akcií podniku. Firma to v pondělí uvedla v tiskové zprávě.
• Švýcarská potravinářská skupina Nestlé jedná o převzetí výrobce potravinových doplňků The Bountiful Company. Nestlé tak v pondělním sdělení potvrdila zprávy médií, že má o firmu zájem. Akvizice by jí pomohla expandovat v sektoru zdraví a výživy, který roste rychleji než sektor s balenými potravinami. Podle analytiků by se cena akvizice mohla pohybovat v rozmezí od pěti do sedmi miliard USD.
• Francouzská farmaceutická společnost Sanofi bude ve svých závodech ve Spojených státech dávkovat vakcínu proti covidu-19 konkurenční společnosti Moderna. Chce tím pomoci zvládnout pandemii covidu-19, uvedla v pondělí firma v tiskové zprávě. Výroba by měla začít letos v září, Sanofi chce takto vytvořit až 200 milionů dávek vakcíny Moderna. Ve svých laboratořích v Ridgefieldu ve státě New Jersey bude Sanofi plnit ampule a provádět další dokončovací manipulace.
• Nové americké aerolinky Breeze Airways, které založil americko-brazilský investor David Neeleman, rozšířily původní objednávku o 20 letadel Airbus A220 na celkem 80 strojů. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters, která se odvolává na zdroje z odvětví.
• Důvěra v českou ekonomiku byla v dubnu nejvyšší za poslední rok. Stoupla na 94,7 bodu z březnových 87 bodů, ukázal indikátor Českého statistického úřadu. Zvýšila se jak důvěra podnikatelů s výjimkou stavebnictví, tak spotřebitelů. Podle statistiků je to zřejmě avizovaným rozvolňováním opatření proti šíření koronaviru. Zvýšení důvěry v českou ekonomiku není podle analytiků v souvislosti s očekávaným uvolňováním protipandemických opatření překvapením. Zároveň ale varují, že očekávání, která jsou za zvýšením důvěry, se nemusí nakonec zcela naplnit.
• Italský premiér Mario Draghi v pondělí představil parlamentu plán v hodnotě 222 miliard eur, který má pomoci oživit italskou ekonomiku po útlumu způsobeném pandemií nemoci covid-19. 
• Bulharská finanční společnost Eurohold si vybrala americkou investiční banku JPMorgan jako hlavního manažera emise cenných papírů, aby mohla dokončit převzetí aktivit společnosti ČEZ v Bulharsku. Eurohold se na převzetí dohodnul už v létě 2019, a to za cenu 335 milionů eur. Bulharské regulační orgány ale daly záměru konečný souhlas až letos v lednu.
• Společnost DSV Panalpina převezme za 4,1 miliardy USD logistickou divizi kuvajtské firmy Agility Public Warehousing. Jejich spojením vznikne třetí největší speditérská společnost na světě.
• Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v letošním roce i přes pokračující pandemii zvýší o 3,5 procenta. Aktualizovaný odhad vlády, který je proti výhledu z ledna o půl procentního bodu vyšší, v úterý představil německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Řekl také, že v příštím roce vláda očekává růst ekonomiky o 3,6 procenta.
• Ruský antimonopolní úřad FAS vyměřil americké technologické společnosti Apple pokutu 12 milionů dolarů za údajné zneužívání dominantní pozice na trhu s mobilními aplikacemi.
• Nové vozy automobilky Renault pojedou napříště rychlostí nanejvýš 180 kilometrů za hodinu. Francouzská společnost tak chce předejít silničním nehodám. Novou bezpečnostní strategii představila v pondělí ve svém sídle v Boulogne-Billancourt u Paříže.
• Počet registrovaných nezaměstnaných ve Francii v březnu klesl o 16,8 tisíce na 3,5579 milionu z únorových 3,5747 milionu
• Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová ve druhé polovině letošního roku očekává silné ožití ekonomiky eurozóny, protože se zvyšuje tempo očkování proti covidu-19 a život se začíná vracet k normálu. Lagardeová to ve středu uvedla na internetovém fóru, které uspořádala organizace Aspen Institute.
• Spotřebitelská důvěra v Německu se nečekaně zhoršila. Růst počtu nově nakažených nemocí covid-19 způsobil, že se opět zpřísnila omezení pro nákupy, cestování i veřejný život v mnoha oblastech země, která je největší ekonomikou v Evropě. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky ve středu zveřejnil institut GfK.
• Pojišťovnická skupina VIG údajně uvažuje o přibrání maďarského partnera pro dokončení akvizice aktiv pojišťovny Aegon ve střední a východní Evropě. VIG se tak snaží zvrátit překvapivé neschválení transakce ze strany maďarské vlády. Prostřednictvím akvizice by tržní podíl VIG v Maďarsku měl vzrůst z 8 % na 19 %. Žádná ze zainteresovaných stran informace zatím nepotvrdila, VIG pouze zopakovala, že o akvizici stále jedná s příslušnými orgány.
• Ekonomická nálada v zemích Evropské unie se v dubnu dál výrazně zlepšovala a její hlavní ukazatel se poprvé dostal zpět na úroveň, kde byl naposledy před začátkem pandemie. Ve své zprávě to ve čtvrtek uvedla Evropská komise (EK). Vývoj překonal odhady analytiků a komise upozornila, že čísla jsou teď i výrazně nad dlouhodobým průměrem. Je to podle ní výsledek lepší důvěry ve všech sledovaných sektorech.
• Míra inflace v Německu v dubnu vystoupila na dvě procenta, zatímco v březnu růst spotřebitelských cen meziročně dosáhl 1,7 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek oznámil německý statistický úřad. Dubnový růst překonal odhady analytiků.
• Počet nezaměstnaných v Německu podle sezonně upravených údajů v dubnu ve srovnání s předchozím měsícem nečekaně vzrostl, a to o 9 000 na 2,76 milionu. Míra nezaměstnanosti ale zůstala na šesti procentech. Firmy více využívají dotovaný program ochrany pracovních míst, takže více zaměstnanců pracovalo pouze na zkrácený úvazek. Ve své předběžné zprávě to ve čtvrtek uvedl spolkový úřad práce. Vývoj podle analytiků znamená další překážku pro zatím křehké oživení největší evropské ekonomiky.
• Zlepšující se epidemická situace na Slovensku výrazně zvýšila optimismus podnikatelů i spotřebitelů, důvěra v ekonomiku je nejvyšší od března 2018. Informoval o tom ve čtvrtek slovenský statistický úřad. Ukazatel celkové ekonomické nálady na duben vystoupil proti březnu o 18,7 bodu na 104,3 bodu. Překonal tak i svou úroveň bezprostředně před vypuknutím koronavirové nákazy z loňského března.
• Londýnské letiště Heathrow vykázalo za první čtvrtletí ztrátu 329 milionů liber. Celková ztráta, kterou pandemie přivodila dříve nejrušnějšímu evropskému leteckému uzlu, už přitom vystoupila na 2,4 miliardy liber.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně v dubnu -8,1 bodu (březen -10,8 bodu, odhad -8,1 bodu)
• Eurozóna: úvěry domácnostem meziročně v březnu +3,3 % (únor +3%), úvěry firmám +5,3 % (únor +7 %)
• Míra španělské nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí nečekaně klesla na 15,98 % (Q4 16,13 %, odhad 16,6 %)
• Ve Španělsku v dubnu předběžně rostla inflace nečekaně rychle meziročně o 2,2 % (březen 1,3 %, odhad 1,9 %), meziměsíčně o 1,2 % (březen 1 %, odhad 0,9 %)

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Britský finanční ústav HSBC Holdings v prvním čtvrtletí zvýšil zisk před zdaněním o 79 procent na 5,78 miliardy dolarů. Přispěl k tomu i lepší výhled, v němž se odráží optimismus díky postupujícímu očkování proti covidu-19 na klíčových trzích. HSBC je největší bankou v Evropě podle objemu aktiv a výsledek hospodaření vysoko překonal odhady.
• Britská ropná společnost BP v prvním čtvrtletí více než ztrojnásobila čistý zisk, vystoupil na 2,6 miliardy USD. Díky vyšším cenám ropy a příjmům z obchodování se zemním plynem výsledky překonaly očekávání a firma současně v dnešním oznámení potvrdila, že obnoví odkup svých akcií. Snížila totiž dluh pod 35 miliard USD.
• Největší švýcarská banka UBS zvýšila v prvním čtvrtletí čistý zisk o 14 procent na 1,8 miliardy dolarů. Je to lepší výsledek, než se čekalo, a to i přesto, že banku nepříznivě zasáhl pád amerického hedgeového fondu Archegos. Banka v úterý uvedla, že kvůli tomu přišla zhruba o 774 milionů USD.
• Výsledky Novartis v 1Q: Čistý zisk 2,06 miliardy USD (loni: 2,17 miliardy USD, odhad: 3,44 miliardy USD), tržby 12,41 miliardy USD (loni: 12,30 miliardy USD, odhad: 12,52 miliardy USD).
• Německý finanční ústav Deutsche Bank se v prvním čtvrtletí vrátil k zisku, pomohly mu velmi dobré výsledky divize investičního bankovnictví, které převážily nad dopady restrukturalizace podniku a pandemie covidu-19. Největší banka v Německu ve středu oznámila, že vytvořila čistý zisk 908 milionů eur, zatímco ve stejném období loni měla ztrátu 43 milionů eur. Výsledek překonal očekávání. Banka také zlepšila výhled výnosů pro letošní rok.
• Čistý zisk ruského plynárenského gigantu Gazprom v loňském roce klesl o 89 procent na 135,3 miliardy rublů (38,9 miliardy Kč). Na hospodaření měly negativní dopad nižší ceny a prodej, ale také obrovský růst nákladů a nepříznivý vývoj směnných kurzů, uvedla ve čtvrtek firma. Tržby se snížily o 18 procent na 6,3 bilionu rublů (1,8 bilionu Kč).
• Britsko-nizozemský ropný koncern Royal Dutch Shell v prvním čtvrtletí zvýšil čistý zisk upravený o jednorázové položky o 13 procent na 3,23 miliardy dolarů, což je mírně lepší výsledek, než se čekalo. Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím pak nárůst zisku činí 724 procent. Firma ve čtvrtek uvedla, že výhled je kvůli pandemii stále obestřen značnou nejistotou, i přesto se ale rozhodla zvýšit dividendu. Ta je stále výrazně nižší než před pandemií.
• Výrobce letecké a obranné techniky Airbus se v prvním čtvrtletí vrátil k zisku, hospodaření podpořila hlavně výroba komerčních letadel a helikoptér. Čistý zisk činil 362 milionů eur po ztrátě 481 milionů eur ve stejném období loni, uvedla ve čtvrtek firma. Výnosy se snížily o dvě procenta na 10,5 miliardy eur, zisk před úroky a zdaněním a bez mimořádných položek (očištěný EBIT) se ale zvýšil o 147 procent a dosáhl 694 milionů eur.
• Německé aerolinky Lufthansa měly za první čtvrtletí čistou ztrátu 1,05 miliardy eur, která se ale díky citelnému omezení nákladů meziročně snížila bezmála na polovinu. Největší evropská letecká skupina, pod kterou spadají mimo jiné aerolinky Austrian Airlines, Swiss či Eurowings, ve čtvrteční zprávě zároveň zhoršila výhled kapacity na letošní rok. Lufthansa tak nyní počítá se 40 procenty úrovně před pandemií, zatímco před necelými dvěma měsíci čekala 40 až 50 procent.
• Největší ruská banka Sberbank v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 153 procent na 304,5 miliardy rublů (87,4 miliardy Kč). Přispěl k tomu fakt, že mohla snížit rezervy na úvěry nesplácené v důsledku pandemie. Finanční ústav zároveň ve své čtvrteční zprávě zvýšil výhled zisku na letošní rok.

Zdroj: CNBC