Covid-19 odstartoval novou éru zlaté horečky. Nákupy žlutého kovu se zvýšily o stovky procent

Drahé kovy jsou považovány za bezpečnou investici v době politické, ekonomické a společenské krize. Zájem o nákup zlata byl proto začátkem loňského roku enormní. Obchodníci s drahými kovy dokonce hovoří o nové éře zlaté horečky. Burzovní cena trojské unce zlata, tedy 31,3 gramu, v prvním pololetí minulého roku vzrostla z 34 500 korun až na 44 500 korun, přibližně o 29 %. Aktuálně je burzovní cena trojské unce zlata zhruba 40 tisíc korun. Jsme tedy přibližně v polovině cenového růstu z minulého roku. Epidemická krize a obavy z budoucnosti víceméně odstartovaly již po několik let oddalovanou hospodářskou krizi. Nákupy investičního zlata se od jara 2020 zvýšily řádově o stovky procent.

Zlato už dávno není investicí jen pro velké investory. Naopak! V začátcích pandemie strmě rostl počet Čechů, kteří se rozhodli přetavit finanční rezervy v cenný kov. Poptávka po fyzickém zlatě stoupla v Česku za poslední rok více než dvojnásobně. V době, kdy nikdo neví, zda přijde další vlna pandemie a kolik nás jich vlastně ještě čeká, se spousta střadatelů obává obchodovat na akciových trzích. Držet peníze vzhledem k inflaci a vývoji ekonomiky je nesmysl, proto se pozornost lidí stáčí ke zlatu. Vedle velkých investorů situaci velmi rychle pochopili i jednotlivci, kteří alespoň část peněžitých rezerv přeměňují v drahé kovy. Investiční zlato vlastnila podle odhadů před pandemií pouhá tři procenta české populace, aktuálně to může být zhruba dvojnásobek.

I přesto, že patří zlato k nejvýnosnějším investicím, jsou v jeho nákupu Češi stále opatrní. Ve světě ale padá jeden rekord za druhým. Například v únoru letošního roku dodala americká burza drahých kovů Comex investorům celkem 113 tun fyzického zlata, což je zhruba pětinásobek historického průměru. Češi se podle odborníků se zlatem teprve obchodovat učí. Obecně lze říci, že tradice uchování části finančních úspor do zlata je v naší zemi slabá. V novodobé historii jsme nezažili tak zásadní ekonomický šok, který by způsobil vysokou inflaci. Ovšem nyní, kdy jsou jen oficiální čísla o inflaci daleko za cílem centrální banky, mnozí hledají místo, kam své úspory uložit tak, aby nedošlo k jejich znehodnocování. Zlato historicky prověřilo svou schopnost odolávat růstů cen, a to především z dlouhodobého hlediska. Tedy v desítkách let. Zatímco v roce 1971 stála unce zlata 35 dolarů, v srpnu loňského roku poprvé v historii překročila hranici dvou tisíc dolarů. Na ceně zlata je zřejmé, jak prudce se snižuje hodnota papírových měn. Zlato bylo, je a bude vždy nejtvrdší valutou na světě.

Podle odhadů cena zlata do konce letošního roku ještě stoupne. A s růstem ceny zlata jde ruku v ruce také nárůst počtu lidí, kteří se rozhodnou do žlutého kovu investovat. "Cena zlata provedla zajímavou korekci a podle sezónních vlivů se lze domnívat, že nás čeká zajímavý podzim a návrat cen k maximům. Uložení peněz do fyzického kovu je dlouhodobý proces. Pokud by jej člověk chtěl přece jen prodat, mělo by to být jen v okamžiku, kdy peněžní prostředky získané z prodaného zlata může okamžitě překlopit do něčeho hmotného.

Průzkumy ukazují, že většina českých domácností se snaží každý měsíc spořit. Stovky miliard korun, které české domácnosti nastřádaly, ale leží na běžných účtech a kvůli inflaci ztrácí každý den hodnotu. A inflace si z úspor ukusuje čím dál víc, navíc rostou ceny téměř všeho zboží a služeb, život Čechů je čím dál dražší a úspory se tenčí. Růst cen bude nadále pokračovat, protože po krizi epidemické máme před sebou krizi dluhů států, které své zadlužení navýšily tak dramaticky, že se bez centrálních bank a tištění peněz neobejdou. Jsme tak v situaci, kdy výnosy v bance jsou na nule a inflace stoupá. Za pět let budou lidé v lepším případě na ¾ reálných peněžních úspor, v horším na polovině. Zlato je v tomto prostředí jednou z mála variant, jak se poklesu hodnoty peněžních úspor a obecně poklesu životní úrovně bránit.