Cla mohou pomoci řešit vážný fiskální problém USA. Jak ale politika Donalda Trumpa ovlivní cenu zlata?
Donald Trump během své prezidentské kampaně sliboval mnohé, od ukončení války na Ukrajině po masové deportace nelegálních imigrantů. Do prezidentského křesla v Bílém domě se vrací právě dnes, až v dalších týdnech a měsících se tedy ukáže, zda jeho sliby byly reálné, nebo šlo jen o předvolební taktiku. Je ale jisté, že rozhodnutí nového prezidenta USA a jeho administrativy budou mít vliv na globální ekonomiku.
Scénářů vlivu Donalda Trumpa je hned několik. Změní se jistě způsob vedení Spojených států. Zatímco v prvním volebním období bylo pro něj obtížné vést pod domácím tlakem jakoukoliv agendu, nyní má silný mandát a většinovou podporu v obou komorách Kongresu. Jeho politika není čistě jeho vlastní, jde o dlouhodobě připravovaný konsenzus v rámci nyní dominantní politické strany a byznysových struktur. A ten bude staronový americký prezident prosazovat napříč segmenty ekonomiky.
Trump přebírá federální vládu v situaci, kdy jen na úroky z dluhu padne ročně více než pětina daňových příjmů. Hlavním tématem je zavádění cel. Platební, respektive obchodní bilance USA je stejně jako celkové hospodaření země ve střednědobém horizontu neudržitelná. Trump během volební kampaně prosazoval politiku Ameriky na prvním místě, a to včetně zavedení cel na dovozy z Číny, EU a dalších zemí. Tato strategie je situaci USA opodstatněná, protože může neutěšený fiskální vývoj v zemi pomoci řešit.
Američané musejí opustit dosavadní koncept, kdy si z celého světa kupovali zboží a na tyto nákupy si ve velkém půjčovali. Musejí se snažit opět vybudovat silnou průmyslovou základnu na svém území, a zvrátit tak trend zadlužování. Pro podporu domácí produkce je zavádění cel nutností.
Řada ekonomů má ale obavy, že zavedení cel povede k narušení globálních dodavatelských řetězců, což může způsobit zvýšení cen a nejistoty na světových trzích. Obavy z toho, že cla způsobí v USA růst cen, jsou ale podle mého názoru krátkozraké. Pokud budou Američané dále žít na úkor neudržitelného dluhu, finanční trhy nakonec situaci vyhodnotí jako rizikovou a budou chtít stále vyšší úroky z dluhopisů. To dříve nebo později způsobí, že se zahraniční investoři začnou ve velkém zbavovat amerických dluhopisů a dolaru, který se pak vrátí (téměř) výhradně na území USA, což vyvolá jen obtížně řiditelnou inflaci.
Alternativou je zavedení cel v růstové ekonomice a zvýhodnění a nastartování domácí produkce. To sice zvýší dovozní ceny, ale na druhou stranu lze tyto prostředky využít ke snížení daní a do jisté míry celý proces kompenzovat. Cla vyvolají příliv investic ze zahraničí, mnoho firem (například i z Evropy) svou výrobu již do USA přesouvá. Mimo území USA toto chování způsobí naopak pokles spotřebitelských cen a komplexní změnu v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Donald Trump ovšem avizuje zavádění cel poměrně dlouho a světové trhy s nimi již do značné míry počítají.
Na to, jaký vliv budou mít cla a celková politika nové americké vlády na světovou ekonomiku, netrpělivě čekají také obchodníci s drahými kovy. Trh se zlatem má za sebou turbulentní rok, kdy cena kovu nejprve bořila jedno historické maximum za druhým, aby ke konci roku korigovala. Tržní očekávání ohledně politiky Donalda Trumpa jsou převážně pozitivní, a proto by zlato nemuselo zdražovat tolik jako loni. Očekává se, že letos dosáhne maximálně hranice 3 000 USD za trojskou unci, následně by cena mohla stagnovat v pásmu 2 500 až 3 000 USD. Očekávání na úrovni ekonomiky jsou ale podle mě až příliš optimistická, a tak již letos na podzim nebo v prvním kvartálu 2026 může dojít ke ztrátě důvěry v politiku prezidenta Trumpa. A to by mohlo posunout cenu zlata nad 3 000 USD za trojskou unci.
