Evropské akciové indexy zavřely v pátek na zelené nule, týden však pro ně skončil až pětiprocentními zisky

Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 0,91 % na 454,60 bodu (za týden +5,43 %), německý DAX posílil o 0,17 % na 14 413,09 bodu (za týden +5,76 %), britský FTSE 100 přidal 0,26 % na 7 404,73 bodu (za týden +3,48 %) a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,12 % na 6 620,24 bodu (za týden +5,75 %).

Evropské akcie tento týden těžily z nadějí na pokrok v rozhovorech mezi Ukrajinou a Ruskem o ukončení konfliktu. Hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij v pátek podle agentury TASS uvedl, že Moskva a Kyjev začínají sbližovat své diplomatické pozice.

K růstu na evropském akciovém trhu v závěru týdne přispěla rovněž zpráva, že Rusko řádně zaplatilo úroky z dolarových dluhopisů ve výši kolem 117 milionů dolarů, a vyhnulo se tak platební neschopnosti.

Náladu na globálních akciových trzích tento týden podpořily rovněž vyhlídky na stimulační opatření v Číně. Čínský vicepremiér Liou Che ve středu slíbil, že Peking podnikne další opatření na podporu domácí ekonomiky i kroky na podporu kapitálových trhů.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Ruská centrální banka v pátek podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu na 20 procentech. Oznámila rovněž, že zahájí nákupy vládních dluhopisů. Vysoká úroková sazba na pozadí výrazných změn vnějších podmínek udržela finanční stabilitu a zabránila nekontrolovanému růstu cen, uvedla banka ve svém sdělení. Guvernérka banky Elvira Nabiullinová na tiskové konferenci předpověděla, že hrubý domácí produkt se bude v následujících čtvrtletích snižovat a že inflace bude letos i v příštím roce vyšší, než se předpokládalo.
• Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's snížila úvěrový rating Ruska hlouběji do podřadného pásma z dosavadní známky CCC- na stupeň CC. Země oznámila, že má potíže se splácením dluhopisů. Tyto nesnáze jsou důsledkem mezinárodních sankcí vyvolaných invazí Moskvy na Ukrajinu. Ratingová agentura Fitch už minulý týden posunula rating Ruska do neinvestiční kategorie, stejně jako další americká agentura Moody's.
• Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, aby guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová tuto instituci vedla i v dalším funkčním období. Uvádí se to v dokumentu, který byl zveřejněn na webových stránkách dolní komory ruského parlamentu. Osmapadesátiletá Nabiullinová je v čele centrální banky od června 2013 a nyní se musí zejména vypořádat s dopady, které má na ruské hospodářství invaze na Ukrajinu.
• Polsko podnikne kroky k takzvanému odruštění své ekonomiky. Podle deníku Rzeczposplita to v pátek na tiskové konferenci řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Odstranit závislost na Rusku mají zemi pomoct mimo jiné plány na výstavbu nových plynovodů. Polsko sousedí s Ukrajinou, kterou koncem února napadla ruská vojska, Varšava už přijala téměř dva miliony ukrajinských uprchlíků.
• Německé ministerstvo hospodářství vyšetřuje kvůli možnému porušení zákazu vývozu do Ruska firmu Bosch. Vyvezené zboží mohlo totiž sloužit civilním i vojenským účelům, napsal v pátek týdeník Der Spiegel. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba už dříve řekl, že Ukrajina, která čelí ruské invazi, našla součástky od firmy Bosch v ruských ozbrojených vozidlech.
• Eurozóna: Obchodní bilance v lednu skončila schodkem 27,2 miliardy eur (odhad: -17,8 miliardy eur, prosinec: -4,8 miliardy eur). Po sezónním očištění dosáhl schodek 7,7 miliardy eur (odhad: -9,8 miliardy eur, prosinec: -9,7 miliardy eur).

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Zástupci zemí Evropské unie v pondělí schválili čtvrtý balík sankcí proti Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi týdny. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Evropský blok nově zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska či investice do ruského energetického sektoru, stejně jako dovoz ruské oceli a železa. Na sankční seznam zároveň přibude desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.
• Ukrajinská ekonomika letos v důsledku ruské invaze pravděpodobně klesne minimálně o 10 %. Pokud ale vojenský konflikt potrvá delší dobu, mohl by pokles hrubého domácího produktu dosáhnout 25 až 35 %. Ve výhledu to v pondělí uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).
• Sociální síť Instagram je od pondělí v Rusku nedostupná. Aplikaci nelze obnovit a na stránky se nelze dostat jinak než s použitím virtuální privátní sítě (VPN). Omezení přístupu na platformu, kterou provozuje americká společnost Meta Platforms, oznámil v pátek ruský cenzurní úřad Roskomnadzor. Po síti se podle něj šíří materiály obsahující nenávistné projevy vůči ruským občanům.
• Ruské ministerstvo financí schválilo dočasný postup pro splácení dluhu v cizí měně, ale varovalo, že platby budou prováděné v rublech, pokud sankce zabrání bankám hradit dluhy v jejich původní měně. Ministr financí Anton Siluanov současně popřel, že by Rusko nebylo schopno plnit dluhové závazky.
• Maloobchodní tržby v lednu zrychlily meziroční růst na 8,5 % po prosincovém revidovaném růstu o 0,1 %. Polepšily si hlavně prodejny, které loni ovlivnila protiepidemická opatření. Méně naopak utržily internetové a zásilkové obchody. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby vyšší o 1,6 %.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom pokračuje v dodávkách plynu přes Ukrajinu. Objem dodávek zůstává na zhruba stejné úrovni, řekl agentuře Interfax mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. Přes Ukrajinu, která nyní čelí rozsáhlé ruské vojenské invazi, proudí plyn také do České republiky.
• Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal zákon, který umožňuje, aby si ruské letecké společnosti jako vlastní majetek zaregistrovaly letadla dosud pronajatá od zahraničních společností. Informovala o tom agentura TASS. Sankce uvalené na Rusko po invazi Moskvy na Ukrajinu dávají leasingovým firmám čas do 28. března, aby se osvobodily od smluv s ruskými aerolinkami.
• Německé ministerstvo financí pro letošní rok zatím počítá se základním rozpočtovým deficitem 99,7 miliardy eur a s dodatečným zadlužením na zbrojení ve výši 100 miliard eur. Ministr financí Christian Lindner už ale podle německých médií připravuje doplňující rozpočet, který bude vycházet z hospodářských dopadů ruské invaze na Ukrajinu a který předloží ke schválení později.
• Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v pondělí jmenoval více než 20 velkých západních firem a bank, které dále podnikají v Rusku, a zahraniční vlády a spotřebitele vyzval k jejich bojkotu. Dalších 378 firem se z Ruska podle ministra stáhlo jen částečně. Podle Kuleby je nemorální podnikat v zemi, která napadla svého souseda.
• Největší polská rafinerská společnost PKN Orlen je připravena i na eventualitu, že budou uvaleny sankce na ruskou ropu. S odvoláním na pondělní vyjádření šéfa podniku o tom informovala agentura Reuters. Na konci minulého týdne PKN Orlen informoval, že dále kupuje ruskou ropu, aby zajistil bezpečnost dodávek.
• Hackeři ze skupiny Anonymous o víkendu zaútočili na německou dceřinou společnost ruského ropného koncernu Rosněfť a podle svého prohlášení jí způsobili velké škody, když získali na 20 terabajtů dat. Informovala o tom agentura DPA, podle níž firma Rosneft Deutschland přiznala bezpečnostní incident a obrátila se na německou policii. Rosněfť je největším ruským producentem ropy. Předsedou jeho dozorčí rady je bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, tvrdě kritizovaný za svůj postoj k ruské invazi na Ukrajinu.
• Mnichovská prokuratura obvinila bývalého předsedu představenstva zkrachovalé německé finanční společnosti Wirecard Markuse Brauna z podvodu, zpronevěry a účetních manipulací. Rakušan Braun je od předloňského června ve vazbě, jakékoliv pochybení odmítá a tvrdí, že je sám obětí podvodu. Nyní mu hrozí až 15 let vězení, informpval list Financial Times.
• Německo: Index velkoobchodních cen v únoru meziročně vyskočil o 16,6 % (odhad: +15,1 %, leden: +16,2 %), meziměsíčně se zvýšil o 1,7 % (odhad: +1,1 %, leden: +2,3 %).
• Dánský námořní dopravce A.P. Møller-Mærsk se z Ruska snaží dostat 50 000 kontejnerů, které v zemi uvázly. Informoval o tom v úterý generální ředitel firmy Sören Skou. Firma, která patří k nejvýznamnějším kontejnerovým dopravcům na světě, na začátku března oznámila, že kvůli invazi na Ukrajinu pozastaví rezervace nových kontejnerů do Ruska a z něj. V ruských přístavech doručuje kontejnery rezervované před začátkem ozbrojeného konfliktu.
• Míra nezaměstnanosti v Británii se v tříměsíčním období do konce ledna snížila na 3,9 %, a vrátila se tak na úroveň, kde byla před začátkem pandemie. Počet volných míst je na rekordu, překvapivě ale ubylo lidí zapojených do pracovního procesu. V úterý o tom informoval britský statistický úřad.
• Průmyslová výroba v EU v lednu podle sezónně přepočtených údajů vzrostla o 0,4 %, což je citelné zpomalení proti procentnímu růstu v prosinci. V eurozóně se růst v lednu zastavil, v prosinci dosáhl 1,3 %, oznámil v úterní zprávě statistický úřad Eurostat. Ze zemí, ze kterých už jsou data k dispozici, byl růst v České republice druhý nejvyšší a dosáhl 3,1 %.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v březnu rekordně klesla. Důvodem jsou válka na Ukrajině a související ekonomické sankce vůči Rusku, vyplývá z průzkumu, který v úterý zveřejnil německý institut ZEW. Výsledky průzkumu naznačují vysokou pravděpodobnost, že německá ekonomika spadne do recese.
• Británie v úterý oznámila další protiruské sankce. Zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska a zavede dodatečná cla na dovoz vybraných ruských komodit včetně vodky, kovů nebo hnojiv. S odvoláním na britské ministerstvo financí to uvedla agentur Reuters.
• Primární veřejná nabídka akcií (IPO) automobilky Porsche AG by se i přes současnou nejistotu na trzích mohla uskutečnit v čtvrtém čtvrtletí. Na úterní tiskové konferenci to řekl finanční ředitel společnost Volkswagen Arno Antlitz. Definitivní rozhodnutí ale zatím nepadlo. Výrobce sportovních vozů Porsche je součástí skupiny Volkswagen.
• Hospodářské škody kvůli válce budou na Ukrajině enormní. Ministerstvo hospodářství počítá se ztrátami ve výši třetiny až poloviny hrubého domácího produktu, podle jiného odhadu to bude kolem 500 miliard dolarů. V rozhovoru v časopisu Forbes, jehož přepis v úterý zveřejnila ukrajinská vláda, to řekl ministr financí Serhij Marčenko.
• Americká společnost Intel postaví v německém městě Magdeburg závod na výrobu mikročipů za 17 miliard eur. O výběru v úterý firma informovala na on-line tiskové konferenci. V Evropě pak hodlá do deseti let investovat až 80 miliard eur, zejména v Německu. Intel se v Evropě rozhodoval mezi více zeměmi. O jeho továrnu stála například Francie, Itálie nebo Polsko.
• Státy Evropské unie se shodly na podmínkách zavedení takzvaného uhlíkového cla, kterým chce sedmadvacítka zpoplatnit dovoz některých produktů, jejichž výroba zatěžuje životní prostředí. Poplatek se má vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Schválili to v úterý unijní ministři financí. Členské země musejí nyní dohodnout podrobnosti systému s europoslanci.
• Ministři financí zemí Evropské unie se dohodli na subvencování cen pohonných hmot pro domácnosti a na podpoře podniků, které zasáhl růst cen energie v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Uvedl to v úterý podle agentury Reuters francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
• Ukrajinský parlament schválil opatření, která mají pomoci tamním podnikům během války s Ruskem. Zahrnují i snížení daní na jednotnou sazbu dvě procenta, informoval v úterý ukrajinský premiér Denis Šmygal. Vláda též bude financovat program půjček pro zemědělce v hodnotě 25 miliard hřiven (bezmála 19 miliard Kč).
• Britský antimonopolní úřad (CMA) uvedl, že akvizice firmy Avast ze strany americké společnosti NortonLifeLock vytváří obavy z narušení hospodářské soutěže. CMA proto zmiňuje možnost postoupení případu k hloubkovému šetření.
• Kmenové značce automobilového koncernu Volkswagen loni klesl prodej o osm procent na 4,9 milionu aut. Firma to uvedla ve středečním sdělení. Na rozdíl od stejnojmenného mateřského koncernu ale značka nechce kvůli nejistotě poskytnout výhled na celý letošní rok.
• Společnost E.ON se připojila k dalším energetickým firmám a začíná se odvracet od Ruska. Největší energetická společnost v Německu ve středu informovala, že přestala kupovat zemní plyn od obchodních firem ruského plynárenského gigantu Gazprom. Dodala, že její podíl v objemu 1,1 miliardy eur, který drží v plynovodu Nord Stream 1, by mohl v důsledku ruské invaze na Ukrajinu ztratit hodnotu.
• Největší polská rafinerská společnost PKN Orlen získala od polského antimonopolního úřadu (UOKiK) svolení k fúzi s polskou plynárenskou firmou PGNiG. Fúze je součástí širšího plánu vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) na vytváření velkých státních podniků, které by dokázaly soupeřit s globálními hráči. Úřad souhlas podmínil určitými opatřeními, včetně toho, že se PGNiG vzdá kontroly nad divizí Gas Storage Poland.
• Ruský útok na Ukrajinu pocítí celá světová ekonomika v podobě pomalejšího hospodářského růstu a vyšší inflace. V dlouhodobějším horizontu by navíc mohl vést k zásadním změnám v globálním hospodářském a geopolitickém řádu. Uvedl to Mezinárodní měnový fond (MMF) na svém blogu.
• Někteří věřitelé ve čtvrtek obdrželi splátku z dolarových dluhopisů Ruska splatných tento týden. Informovala o o tom agentura Reuters s odvoláním na dva obeznámené zdroje. Rusko ve středu podle plánu odeslalo 117 milionů dolarů jako úrok z dolarových dluhopisů. Ministerstvo financí uvedlo, že jeho platební příkaz byl přijat, ale zatím ověřuje, zda peníze dorazily na účty věřitelů. První reakce klientů naznačují, že peníze v cíli dosud nejsou. Převod peněz pro účely těchto plateb zajišťuje Ruské federaci londýnská kancelář amerického finančního ústavu Citibank, uvedla agentura Reuters. Ta později informovala s odvoláním na obeznámený zdroj, že platbu úroků obdržela jako korespondenční banka JPMorgan Chase, která prostředky postoupila Citibank.
• Míra inflace v Evropské unii v únoru vystoupila na rekordních 6,2 procenta z lednové hodnoty 5,6 procenta. Ve své zprávě to ve čtvrtek oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Česko má z celé unie třetí nejvyšší inflaci, a to rovných deset procent. Tak jako v minulých měsících i v únoru se na růstu cen podílely nejvíce energie.
• Zotavování německé ekonomiky z několika vln koronavirové pandemie zaostává za jinými evropskými zeměmi. Silně průmyslová země, kterou trápí i problémy v dodavatelských řetězcích, se na rozdíl od většiny evropských ekonomik ani ke konci loňského roku nevrátila na úroveň čtvrtého kvartálu 2019. Vyplývá to ze srovnání, které ve čtvrtek zveřejnil německý statistický úřad. Předkrizovou úroveň nedohnalo za stejné období ani Česko.
• Rakouská finanční společnost Raiffeisen Bank International (RBI), která působí i v Česku, uvažuje o odchodu z Ruska. Banka ve čtvrtek uvedla, že tak reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu.
• Americká softwarová společnost NortonLifeLock, která se chystá převzít českého vývojáře antivirového softwaru Avast, uvedla, že neplánuje britskému antimonopolnímu úřadu předkládat nové návrhy ohledně transakce, a proto očekává, že úřad přistoupí k hlubšímu přezkoumání spojení podniků, což fúzi významně zbrzdí. NortonLifeLock proto nově očekává dokončení fúze až v druhé polovině roku namísto dosud plánovaného 4. dubna. Britský úřad ve středu oznámil, že se obává, že spojení firem naruší hospodářskou soutěž.
• Ruská invaze na Ukrajinu by letos mohla ubrat více než jeden procentní bod z růstu světové ekonomiky, a naopak přidat 2,5 procentního bodu k inflaci. Ve své zprávě to ve čtvrtek uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V prosinci předpověděla, že globální hrubý domácí produkt (HDP) se v letošním roce zvýší o 4,5 procenta.
• Britská centrální banka ve čtvrtek v souladu s očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,75 %, především kvůli sílícím inflačním tlakům. O čtvrt procentního bodu sazbu zvýšila už v únoru a rovněž loni v prosinci, čímž se Británie z velkých vyspělých zemí stala první, která od začátku pandemie úroky zvedla. Pro zvýšení základního úroku ve čtvrtek hlasovalo osm členů měnového výboru, jeden byl pro její ponechání na 0,5 %.
• Italský výrobce luxusních jachet Ferretti by v pondělí mohl zahájit vstup na akciovou burzu v Hongkongu. Tvrdí to zdroje agentury Reuters, podle kterých se firma snaží své plány urychlit. Podnik by díky prodeji 25procentního podílu mohl být oceněn zhruba na miliardu dolarů. Společnost, nad kterou má kontrolu čínský konglomerát Weichai Group, usiluje o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) i přesto, že finančními trhy otřásl konflikt na Ukrajině, který se dotkl také akcií sektoru superjachet.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v roce 2021 dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 % více. Po očištění o mimořádné vlivy naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun. Představenstvo firmy navrhne valné hromadě vyplatit za loňský rok dividendu 44 Kč na akcii.
• Britský výrobce luxusních aut Bentley v loňském roce zvýšil provozní zisk na 389 milionů eur z 20 milionů eur v předchozím roce. Hospodaření podpořil vysoký růst prodeje aut díky zájmu o nové hybridní modely. Firma, která je součástí evropské automobilové skupiny Volkswagen, v úterním oznámení současně uvedla, že od roku 2025 chce po dobu pěti let uvádět na trh jeden nový elektromobil ročně.
• Největší italská pojišťovna Generali v loňském roce zvýšila provozní zisk o 12,4 % na rekordních 5,9 miliardy eur. K růstu přispěly všechny segmenty, oznámila v úterý firma. Ta je po spojení s Českou pojišťovnou největším pojišťovacím ústavem na českém trhu.
• Španělský prodejce oděvů Inditex, který mimo jiné vlastní řetězec Zara, loni více než zdvojnásobil čistý zisk na 3,2 miliardy eur. Firma to ve středu uvedla v tiskové zprávě. Výrazně se zvýšily i tržby, které se zotavily z dopadů pandemie covidu-19, jak řada států zmírnila protipandemická opatření.

Zdroj: CNBC, ČTK