Evropské akcie se v pátek kvůli rostoucím obavám z recese propadly

Pokles podnikatelské aktivity v eurozóně se v září prohloubil, ekonomice hrozí recese. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, které v závěru týdne zveřejnila společnosti S&P Global. Výrobní podniky se potýkají především s vysokými cenami energií, zatímco provozovatelé služeb čelí slabší poptávce ze strany spotřebitelů, kteří se snaží šetřit kvůli rostoucím nákladům na základní životní potřeby.

Evropu čeká tuhá zima, protože pochybnosti o dodávkách energií vedou k chmurným vyhlídkám ohledně oživení hospodářské aktivity, konstatoval ekonom společnosti ING Bert Colijn. Když k tomu připočteme jasnou prioritu Evropské centrální banky, kterou je kontrola inflace, je další zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu v říjnu určitě na stole, dodal.

Index londýnské burzy FTSE 100 klesl v pátek o 1,97 % na 7 018,60 bodu. Libra se vůči dolaru propadla nejníže za 37 let a kolem 19.15 SELČ se obchodovala za 1,0898 USD.

Britská vláda chystá soubor opatření, která mají v zemi podpořit hospodářský růst a pomoci zmírnit nejhorší krizi životních nákladů za desítky let. Součástí pomoci jsou miliardové daňové škrty, největší od roku 1972, a dotace zhruba 60 miliard liber, která má snížit účty za plyn a elektřinu pro domácnosti a podniky. Vládní plán v pátek představil nový ministr financí Kwasi Kwarteng.

Hlavní index německých akcií DAX odepsal v pátek rovněž 1,97 % na 12 284,19 bodu. Sestoupil tak nejníže od listopadu 2020. Francouzský CAC 40 pak klesl o 2,28 % na 5 783,41 bodu.

Ceny ropy v pátek kvůli obavám z vývoje poptávky výrazně klesaly, severomořská ropa Brent odepisovala po 19.20 SELČ bezmála pět procent. Nejvíce index STOXX 600 zatížily akcie firem BP, TotalEnergies a Shell, které se propadly o 4,9 až 7 %. Těžební index zaznamenal nejhorší seanci za posledních pět měsíců, protože ceny kovů klesly.

Hluboko v červených číslech v pátek uzavřely všechny hlavní sektory. Banky odepsaly 3,6 %. Společnost Credit Suisse ztratila 12,4 % a dostala se na rekordní minimum. Švýcarská banka se podle zdrojů agentury Reuters již počtvrté za sedm let obrátila na investory s žádostí o další finance.

Bankovní index by však tento měsíc měl podle agentury Reuters výrazně překonat výkon panevropského indexu STOXX Europe 600, a to díky sázkám na to, že tento sektor bude těžit z vysokých úrokových sazeb.

Americká centrální banka tento týden potřetí v řadě zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu, Švýcarsko opustilo éru záporných úrokových sazeb a britská centrální banka sazby zvedla o půl procentního bodu.

Za celý uplynulý týden FTSE 100 klesl o 3,01 %, DAX se snížil o 3,59 % a CAC 40 odepsal 4,84 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Pokles podnikatelské aktivity v eurozóně se v září prohloubil, ekonomice hrozí recese. Výrobní podniky se potýkají zejména s vysokými cenami energií, zatímco provozovatelé služeb čelí slabší poptávce ze strany spotřebitelů, kteří se snaží šetřit kvůli rostoucím nákladům na základní životní potřeby. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, které v pátek zveřejnila společnosti S&P Global.
• Německý automobilový koncern Volkswagen by v případě přetrvávajícího nedostatku zemního plynu mohl přesunovat výrobu z Německa a východní Evropy do jiných zemí. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na vyjádření zástupců podniku. Upozornila, že koncern Volkswagen má továrny v Německu, České republice a na Slovensku, tedy v zemích, které patří v Evropě k nejzávislejším na ruském plynu.
• Spotřebitelská důvěra v Británii v září klesla na nejnižší úroveň od poloviny 70. let minulého století, kam sahají záznamy. Vyplývá to z páteční zprávy výzkumné společnosti GfK. Údaje naznačily, že náladu spotřebitelů výrazněji neovlivnila nová opatření, která slíbila premiérka Liz Trussová na pomoc domácnostem i podnikům, jež se potýkají s vysokými cenami energií.
• Britská vláda chystá soubor opatření, která mají v zemi podpořit hospodářský růst a pomoci zmírnit nejhorší krizi životních nákladů za desítky let. Součástí pomoci jsou miliardové daňové škrty, největší od roku 1972, a dotace zhruba 60 miliard liber, která má snížit účty za plyn a elektřinu pro domácnosti a podniky. Vládní plán v pátek představil nový ministr financí Kwasi Kwarteng.
• Maďarská ekonomika zřejmě bude po několik příštích čtvrtletí klesat, k růstu by se měla vrátit až koncem příštího roku. Vyplývá to z prognóz, které v pátek představil maďarský ministr financí Mihály Varga. Maďarsko by tak mělo vstoupit do hospodářské recese, která se obvykle definuje jako minimálně dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou.
• Ruská vláda hodlá v letošním roce vynaložit 400 miliard rublů (zhruba 175 miliard Kč) z fondu národního blahobytu na investiční projekty v infrastruktuře. Uvedl to v pátek náměstek ruského ministra hospodářství Ilja Torosov. Rusko už z tohoto státního fondu letos vynaložilo 535 miliard rublů na udržení finanční stability.
• Německý výrobce luxusních automobilů Mercedes-Benz si díly, při jejichž produkci je nezbytný zemní plyn, vyrábí do zásoby. Chce se tak pojistit proti případnému dodávání plynu na příděl. Informovala o tom v pátek agentura Bloomberg. V závodě ve městě Untertürkheim nedaleko Stuttgartu si firma s předstihem vyrobí části převodovek nebo náprav, aby si vytvořila zásoby v továrnách ve Spojených státech a Číně. V případě, že by nedostatek plynu vedl k zastavení provozů automobilky v Německu, závody v Alabamě a Pekingu poběží dál, řekl šéf výroby Jörga Burzer.
• Polský plynárenský gigant PGNiG podepsal dohodu o dodávkách plynu s norskou společností Equinor. Polská firma má díky kontraktu v příštích deseti letech získat ročně 2,4 miliardy metrů krychlových norského plynu, oznámila v pátek PGNiG. Dohoda vstupuje v platnost 1. ledna 2023.
• Španělská vláda vedená socialisty plánuje od příštího roku dočasně zvýšit sazbu daně z příjmu pro procento nejbohatších obyvatel země. Chce tak získat peníze pro lidi v nouzi. Vyšší daň pro milionáře by doplnila mimořádné daně pro velké energetické společnosti a banky.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Připravovaný vstup na burzu by mohl německého výrobce luxusních sportovních automobilů Porsche ohodnotit na 70 až 75 miliard eur. Mateřská společnost Volkswagen totiž oznámila, že stanovila cenu prioritních akcií Porsche na 76,50 až 82,50 eura za kus. V případě dosažení horní hranice stanoveného rozpětí by vstup automobilky Porsche na burzu znamenal třetí největší primární veřejnou nabídku akcií v evropské historii.
• Německý dodavatel zařízení pro energetický průmysl Siemens Energy se v pondělí vrátil do hlavního indexu frankfurtské burzy DAX, ze kterého byl vyřazen v březnu. Siemens Energy v indexu nahradila firmu Hellofresh. Společnost Siemens Energy se v posledních měsících dostala do centra pozornosti v souvislosti s omezováním dodávek ruského plynu do Evropy.
• Finský maloobchodní prodejce elektřiny Karhu Voima vyhlásil bankrot. Firma svůj krok zdůvodnila prudkým nárůstem cen elektřiny, kvůli kterému se její podnikání stalo ztrátovým. Provozovatel finské přenosové sítě Fingrid navíc varoval, že Finové by měli být připraveni na výpadky v dodávkách elektřiny během nadcházející zimy.
• Německý finanční ústav Deutsche Bank, americká Bank of New York Mellon (BNY Mellon) a německý finanční holding Warburg Group zaplatí německým daňovým úřadům 60 milionů eur v souvislosti s daňovým skandálem kolem takzvaných cum-ex transakcí s cennými papíry. S odvoláním na mluvčího Deutsche Bank o tom v pondělí informovala agentura Reuters.
• Německá ekonomika vykazuje čím dál více známek blížící se recese, důvodem je zejména energetická krize. V pravidelné měsíční zprávě to v pondělí uvedla německá centrální banka. Předpověděla, že situace u dodávek zemního plynu zůstane v příštích měsících velmi napjatá. Německý ministr hospodářství Robert Habeck nicméně upozornil, že zásobníky plynu v Německu jsou už plné téměř z 90 %. V případě příznivého vývoje v oblasti úspor plynu a dobrého počasí má podle něj Německo šanci zimu úspěšně přestát.
• Evropské firmy by mohly být v případě krizí podobných těm způsobeným pandemií covidu-19 či válkou na Ukrajině nuceny upřednostnit výrobu nedostatkových strategických produktů. Počítá s tím návrh pravidel pro ochranu jednotného trhu v nouzových situacích, který v pondělí představila Evropská komise (EK). Diplomaté očekávají, že pravidla posilující v případě krizí pravomoci Bruselu narazí na odpor některých států či firem.
• Eurozóna: Stavební výroba v červenci meziročně stoupla o 1,5 % (červen: +1,3 %) a meziměsíčně o 0,3 % (červen: -1,2 %).
• Výrobní ceny v Německu se v srpnu meziročně zvýšily o rekordních 45,8 %, zejména kvůli prudkému zdražování energií. Oznámil to v úterý ráno spolkový statistický úřad. Růst překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na 37,1 %. To by znamenalo nepatrné zpomalení z červencových 37,2 %.
• Lídr italské krajně pravicové strany Liga Matteo Salvini požaduje, aby současná vláda poskytla 30 miliard eur na omezení nákladů na energie pro podniky před zimním obdobím. Řekl to v rozhovoru s agenturou Bloomberg. Salvini je zároveň lídrem koalice pravicových stran, která podle průzkumů patrně vyhraje nedělní parlamentní volby.
• Rusko s ohledem na rozpočtový deficit zvažuje, že v letech 2023 až 2025 zvýší daně v odvětví ropy a zemního plynu až o tři biliony rublů (1,2 bilionu Kč). S odvoláním na informované zdroje to v úterý napsal list Kommersant. Ruské ministerstvo financí odmítlo zprávu komentovat.
• Švédská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 1,75 % a upozornila, že kvůli vysoké inflaci v příštích šesti měsících sazby dále porostou. Zvýšení úroků je přitom nejvýraznější od roku 1992 a vyšší, než čekali analytici. Inflace ve Švédsku v srpnu stoupla na 9 %, nejvýše za 30 let. Hlavním důvodem jsou dopady rostoucích cen energií.
• Německo se chystá odkoupit od finské firmy Fortum její podíl v plynárenské firmě Uniper, která je v zemi největším dovozcem ruského plynu, a vložit do Uniperu dalších osm miliard eur. Uvedla to firma Uniper, která tak reagovala na předchozí zprávu agentury Bloomberg, podle které se německé vláda dohodla s Uniperem a jeho finskou mateřskou společností Fortum na znárodnění. Uniper však dodal, že konečná dohoda nebyla ještě uzavřena.
• Zájem o akcie německé automobilky Porsche několikanásobně převyšuje objem zamýšleného prodeje v rámci primární veřejné nabídky (IPO). S odkazem na zprostředkovatele transakce to v úterý uvedla agentura Reuters. S akciemi výrobce luxusních sportovních aut se na burze ve Frankfurtu nad Mohanem začne obchodovat 29. září. Volkswagen cenu prioritních akcií Porsche stanovil na 76,50 až 82,50 eura za kus.
• Eurozóna: Běžný účet v červenci skončil deficitem 10,1 miliardy eur (červen: +3,24 miliardy eur).
• Německá vláda se dohodla na převzetí společnosti Uniper, která je v Německu největším dovozcem ruského plynu a která se dostala do existenčních problémů kvůli omezení dodávek ruského plynu a výraznému zvýšení ceny této energetické suroviny. Vláda odkoupí podíl od mateřského podniku - finské společnosti Fortum - a posílí kapitál. Po dokončení transakce by vláda měla vlastnit v Uniperu podíl téměř 99 %.
• Francouzský telekomunikační magnát Xavier Niel, který je zakladatelem a většinovým majitelem francouzské telekomunikační skupiny Iliad, koupil 2,5 % akcií v britském operátorovi Vodafone. V tiskové zprávě to ve středu bez uvedení kupní ceny oznámila jeho investiční společnost Atlas Investissement. Podle agentury Bloomberg současná hodnota podílu činí 752 milionů liber.
• V Německu v brzké době začne soudní řízení s bývalým předsedou představenstva zkrachovalé německé finanční společnosti Wirecard Markusem Braunem. Oznámil to ve středu mnichovský soud. Braun, který pochází z Rakouska, čelí obvinění z podvodu a dalších trestných činů. Od července 2020 je ve vyšetřovací vazbě.
• Švýcarská centrální banka ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 0,5 %. Švýcarsko bylo posledním státem v Evropě, který držel zápornou základní úrokovou sazbou. Centrální banky po celém světě nyní zpřísňováním měnové politiky reagují na rostoucí inflaci.
• Britská centrální banka na zářijovém měnověpolitickém zasedání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,25 %. V tiskové zprávě také uvedla, že hodlá pokračovat v boji proti inflaci navzdory předpokládané hospodářské recesi. Při zvyšování úroků byla nicméně tento měsíc méně razantní než centrální banky ve Spojených státech, eurozóně a některých dalších zemích.
• Rusko od začátku invaze způsobilo Ukrajině přímo či nepřímo škody za bilion dolarů, uvedl ve čtvrtek ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Oleh Ustenko na konferenci v Berlíně. Škody odpovídají pětinásobku ročního HDP Ukrajiny, dodal Ustenko.
• Budování evropských terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) přinese od roku 2024 úlevu od vysokých cen této energetické suroviny a možná už v roce 2026 by cena zemního plyny mohla být srovnatelná s rokem 2018, pokud bude do obchodování alespoň částečně zapojeno i Rusko. Vyplývá to ze studie, kterou na zakázku německého plynárenského svazu Zukunft Gas vypracoval Energohospodářský institut univerzity v Kolíně nad Rýnem (EWI).
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry od Evropské komise v září podle předběžných dat klesl na -28,8 bodu (odhad: -25,8 bodu, srpen: -25 bodů).

Zdroj: CNBC, ČTK

Aktualita pro rok 2026