Evropské akcie se v pátek na směru neshodly, v týdenním horizontu hlavní indexy stouply

Obchodování na západoevropských akciových trzích v pátek skončilo nejednotně, v týdenním horizontu ale všechny hlavní indexy stouply. Investoři ještě na konci týdne vstřebávali čtvrteční rozhodnutí Evropské centrální banky zvýšit úrokové sazby o dalších 75 bazických bodů.
Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 0,14 % na 410,76 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,37 % na 7 047,67 bodu, německý DAX zpevnil o 0,24 % na 13 243,33 bodu a francouzský CAC 40 posílil o 0,46 % na 6 273,05 bodu. Nedařilo se maloobchodnímu sektoru a odvětví základních materiálů, posílily naopak telekomunikační odvětví nebo sektor zdravotní péče.
V indexu STOXX Europe 600 se dařilo akciím společností OMV (+9,29 %), Electrolux (+5,04 %) nebo Uniper (+4,97 %). Výrazně naopak oslabily cenné papíry firem NatWest Group (-9,20 %), TAG Immobilien (-7,21 %) či CaixaBank (-7,03 %).
Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 stoupl o 3,65 %, FTSE 100 se zvýšil o 1,12 %, DAX přidal 4,03 % a CAC 40 zpevnil o 3,94 %.
Nejdůležitější páteční události na evropských trzích
- Ukrajinská ekonomika v letošním roce klesne o téměř 32 % a meziroční inflace stoupne na 30 %. Mohou za to především škody způsobené ruskou invazí. Uvedla to v pátek ukrajinská centrální banka. Za předpokladu, že se bezpečnostní rizika sníží a poptávka ožije, mohl by hrubý domácí produkt v letech 2023 a 2024 vzrůst přibližně o čtyři až pět procent.
- Ruská centrální banka podle očekávání nechala po říjnovém jednání základní úrokovou sazbu beze změny na 7,5 %. Ukončila tak cyklus snižování úrokových sazeb, který trval několik měsíců. Současné tempo růstu spotřebitelských cen sice zůstává podle banky celkově nízké, varovala však před dlouhodobými proinflačními dopady plynoucími z částečné mobilizace v Rusku.
- Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v říjnu zrychlil na 10,4 % ze zářijových 10 %. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnil spolkový statistický úřad. Za vysokou inflací stojí zejména ceny energií, které v říjnu meziročně stouply o 43 %. Výrazně zdražují také potraviny, jejichž ceny se meziročně zvýšily o 20,3 %.
- Německá ekonomika v třetím čtvrtletí navzdory energetické krizi vzrostla. Hrubý domácí produkt se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,3 % a tempo růstu stouplo z 0,1 % v druhém kvartálu. Vyplývá to z rychlého odhadu, který v pátek zveřejnil spolkový statistický úřad. Největší evropské ekonomice se tak podařilo odvrátit hrozbu recese navzdory vysoké inflaci a obavám o dodávky energie. Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali naopak pokles HDP o 0,2 %.
- Index ekonomické nálady v eurozóně sestavovaný Evropskou komisí v říjnu klesl v souladu s očekáváním na 92,5 bodu ze zářijových 93,6 bodu (revidováno z 93,7 bodu). Index podnikatelského klimatu v říjnu klesl na 0,76 bodu z 0,82 bodu v září (revidováno z 0,81 bodu) a index spotřebitelské důvěry se zvýšil v souladu s očekáváním na -27,6 bodu z -28,8 bodu v září (revidováno z -27,6 bodu). Index důvěry v průmyslu pak klesl na -1,2 bodu ze zářijových -0,3 bodu (revidováno z -0,4 bodu, odhad: -1,8 bodu) a index důvěry ve službách klesl na 1,8 bodu z 4,4 bodu v září (revidováno z 4,9 bodu, odhad: 3,3 bodu).
Výsledková sezóna
- Evropskému výrobci letadel Airbus vzrostl v třetím čtvrtletí provozní zisk bez mimořádných položek o 26 % na 836 milionů eur. Hlavním motorem růstu byly silný dolar a oživení výroby letadel. Vyplývá to z pátečního prohlášení společnosti.
- Německé automobilové skupině Volkswagen klesl v třetím čtvrtletí zisk po zdanění o 26,5 % na 2,13 miliardy eur. Automobilka musela zaúčtovat odpisy 1,9 miliardy eur v souvislosti s ukončení firmy Argo AI. Automobilka současně v pátečním prohlášení snížila výhled dodávek vozů za celý rok.
- Švédský výrobce domácích spotřebičů Electrolux zruší převážně v Severní Americe 3 500 až 4 000 pracovních míst. To odpovídá zhruba osmi procentům celkové pracovní síly společnosti. Firmu ke kroku přiměl pokles poptávky po spotřebičích, kvůli které zaznamenala v třetím čtvrtletí provozní ztrátu 385 milionů švédských korun (861,5 milionu Kč) po zisku 1,64 miliardy švédských korun ve stejném období loni.
Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích
- Aktivita v podnikatelském sektoru eurozóny se především kvůli dopadům inflace dále snižuje. V říjnu podle předběžných údajů společnosti S&P Global klesá nejvyšším tempem za téměř dva roky. Souhrnný index nákupních manažerů, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, v říjnu klesl podle předběžných údajů na 47,1 bodu. V září byl 48,1 bodu. Dílčí PMI pro zpracovatelský sektor se podle předběžných dat snížil na 46,6 bodu ze zářijových 48,4 bodu a ukazatel pro služby klesl na 48,2 bodu z 48,8 bodu.
- Důvěra v českou ekonomiku se v říjnu mírně snížila o 0,3 bodu na hodnotu 89,8 bodu. Pod 90 bodů se takzvaný souhrnný indikátor důvěry dostal poprvé od loňského března. Snižuje se již pět měsíců v řadě. V říjnu ale pokles výrazně zpomalil, v září činil čtyři body. Důvěra klesla u podnikatelů i spotřebitelů. V případě spotřebitelů prohloubila své minimum od počátku zjišťování v lednu 2003. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.
- Švýcarská bankovní skupina Credit Suisse ve Francii urovnala spor, který se týkal daňových podvodů a praní špinavých peněz. Státu zaplatila 238 milionů eur. Pondělní oznámení francouzského soudu vzápětí v tiskové zprávě potvrdila i sama banka. Vyšetřování se zabývalo tím, zda Credit Suisse pomáhala klientům vyhýbat se placení daně z majetku. Jde o další vyřešený právní problém před blížícím se oznámením strategické reorganizace společnosti.
- Finanční trhy uklidnilo, že novým britským premiérem bude s největší pravděpodobností Rishi Sunak. Libra, která se vůči dolaru minulý měsíc propadla na minimum, v pondělí posilovala a vzhůru zamířily i britské akcie.
- Nálada německých podnikatelů se v říjnu mírně zhoršila a zůstává na nejslabší úrovni od května 2020. Firmy jsou méně spokojené se současným podnikáním, mírně se však zlepšilo jejich očekávání, i když se stále obávají nadcházejících měsíců. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil německý ekonomický institut Ifo.
- Německá spolková vláda zřejmě umožní čínské státní rejdařské společnosti Cosco převzít podíl v hamburském přístavu, ale jen menší, maximálně 24,9 %. Tímto postupem by měla zamezit situaci, že čínská firma bude mít vliv na rozhodování provozovatele přístavu. Informovala o tom německá média, která se odvolávají na zdroje z vlády. Před vstupem čínského investora do hamburského přístavu letos varovala spolkovou vládu Evropská komise, která se obává, že by se tím do rukou čínských úřadů mohly dostat citlivé informace o provozu přístavu.
- Ruská společnost Gazprom zahájila zkušební dodávky zemního plynu z pole Kovykta, největšího na východní Sibiři, do plynovodu Síla Sibiře, který vede do Číny. Firma v úterý uvedla, že do ostrého provozu by pole i nová zařízení na přepravu plynu měla být uvedena v prosinci. Gazprom je polostátní podnik, nad kterým má kontrolu Kreml.
- Největší evropská automobilka Volkswagen ještě nepociťovala větší problémy v dodavatelském řetězci, jaké zažívá právě teď. Řekl to firemní šéf nákupu Murat Aksel. Podnik proto podle něj nyní uzavírá smlouvy o přímých nákupech i v těch oblastech, kde to dříve nebylo obvyklé.
- Maďarská centrální banka na úterním zasedání v souladu s očekáváním analytiků ponechala základní úrokovou sazbu na 13 %. Potvrdila tak ukončení cyklu zvyšování úroků, který loni po pandemii zahájila jako první centrální banka v Evropské unii. Maďarsko má teď nejvyšší základní úrok v EU.
- Německý výrobce sportovních doplňků Adidas ukončil s okamžitou platností spolupráci s americkým rapperem Ye, který dříve vystupoval pod svým občanským jménem Kanye West. Firmě vadí série antisemitských a jinak urážlivých výroků, které West v poslední době pronesl. Adidas o tom v úterý informoval v tiskové zprávě.
- Evropský výrobce letecké techniky Airbus kvůli vysoké inflaci a energetické krizi vyplatí svým zaměstnancům mimořádnou prémii. Pracovníci podniku v Německu, Francii a Španělsku tak obdrží jednorázovou platbu 1 500 eur na osobu.
- Německá vláda umožní čínské rejdařské společnosti Cosco převzít jen takový podíl v hamburském přístavu, který bude menší než 25 %. Firma tak nezíská vliv na rozhodování provozovatele největšího německého nákladního přístavu, informovala ve středu tisková agentura DPA. Firma původně žádala 35% podíl a před vstupem čínského investora, který vyvolal spory ve vládní koalici, varovala Evropská komise. Pro kompromisní řešení otázky se ve středu rozhodla spolková vláda.
- Vládní pomoc s účty za energie pro všechny je příliš nákladná, varoval v rozhovoru s BBC prezident Světové banky David Malpass. Programy pomoci v době pandemie nemoci covid-19 nebyly dostatečně zacíleny na nejzranitelnější skupiny a stejnou politiku vlády přijímají i v případě pomoci lidem s rostoucími účty za energie. Splácení dluhu, který takto vzniká, ale potrvá desítky let.
- Evropská komise plánuje rozšířit dočasná pravidla státní pomoci firmám zasaženým ekonomickou krizí i na podniky ohrožené vysokými cenami energií. Podle pracovního návrhu, by mohly těžce zasažené firmy z energeticky náročných odvětví získat od státu pomoc až do výše 100 až 150 milionů eur. Rámec by měl platit do konce příštího roku. Komise chce ve středu jeho navrženou podobu probrat s členskými státy Evropské unie a po jejich připomínkách přijmout finální verzi do konce října.
- Donedávna ruská značka mobilních telefonů montovaných z čínských součástek Inoi opustila Rusko a nyní se označuje za estonskou firmu, oznámil ve středu na svém webu list Kommersant. Příčinou může být snaha distancovat se od ruské invaze na Ukrajinu, aby se společnost vyhnula potížím s partnery a dodavateli, míní experti.
- Britský soud zrušil dočasnou blokaci řízení, která bývalým investorům zkrachovalé ropné společnosti Jukos v Británii znemožňovala vymáhat po Rusku 50 miliard USD. To jsou peníze, které jim byly před téměř deseti lety přiznány v arbitrážním řízení. Soud tak učinil, aby mohl rozhodnout o námitce, kterou Ruská federace vznesla ohledně jurisdikce. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.
- Evropská centrální banka na říjnovém zasedání podle očekávání navázala na zářijové utažení měnové politiky a zvýšila úrokové sazby o 75 bazických bodů. Základní sazba se tak posunula na 2,00 %, nejvyšší úroveň od roku 2009, a depozitní sazba stoupla na 1,50 %. Banka rovněž uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků, zároveň ale zdůraznila, že při rozhodování o nastavení sazeb bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského vývoje.
- Sankce, které kvůli invazi na Ukrajinu uvalily Evropská unie, Spojené státy a další, zatím nezasáhly ruské veřejné finance tak silně, jak Západ doufal. S blížícím se koncem roku ale začínají omezovat schopnost Moskvy generovat příjmy a ruské ekonomice hrozí v dohledné době vážné problémy. Takto po osmi měsících války hodnotí dopady sankcí analytici z bruselského institutu Bruegel. Eurokomisařka Věra Jourová mezitím avizovala debatu o dalším zpřísnění sankčního režimu EU.
- Německo: Index spotřebitelské důvěry od GfK pro listopad stoupl na -41,9 bodu (odhad: -41,9 bodu, říjen: -42,8 bodu).
Výsledková sezóna v uplynulém týdnu
- Společnost Philips v pondělí oznámila, že se v třetím čtvrtletí dostala kvůli provozním a dodavatelským problémům do hlubší čisté ztráty, než se předpokládalo. Prvním krokem k obnovení výkonnosti je snížení počtu pracovních míst zhruba o 4 000.
- Evropským bankám HSBC a UBS prudce klesl v třetím čtvrtletí zisk. Britská HSBC před zdaněním vydělala 3,15 miliardy dolarů, což je propad o 42 %, zejména kvůli růstu rezerv na ztrátové úvěry a odpisům. Největší švýcarské bance UBS pak zisk před zdaněním klesl téměř o 20 % na 2,32 miliardy dolarů, na vině je zejména slabší aktivita na trhu.
- Německá softwarová společnost SAP za třetí čtvrtletí vykázala vyšší tržby díky růstu v oblasti cloudových služeb a potvrdila svůj výhled zisku a tržeb na letošní rok. Tržby společnosti v třetím čtvrtletí vzrostly na 7,84 miliardy eur z předchozích 6,85 miliardy eur.
- Výsledky Novartis v 3Q: Čistý zisk 1,58 miliardy eur (odhad: 3,41 miliardy eur), tržby 12,54 miliardy eur (odhad: 12,89 miliardy eur).
- Největší německá banka Deutsche Bank ve třetím čtvrtletí navzdory zhoršující se ekonomické situaci dosáhla překvapivě zisku přes jednu miliardu eur a podle prohlášení je na dobré cestě k dosažení svých cílů za celý letošní rok. Čistý zisk se zvýšil o 475 % na 1,1 miliardy eur za pomoci výnosů z investičního bankovnictví, které rostly navzdory propadu v uzavírání obchodů.
- Německý výrobce luxusních aut Mercedes-Benz v třetím čtvrtletí zvýšil provozní zisk o 83 % na 5,2 miliardy eur. Automobilce se daří díky vysoké poptávce, zvláště po dražších modelech. Firma ve středečním sdělení zároveň zvýšila výhled zisku na celý rok a oznámila, že se stáhne z ruského trhu. Byznys tam prodá místnímu investorovi.
- Výsledky Standard Chartered v 3Q: Zisk před zdaněním 1,42 miliardy dolarů (odhad: 1,13 miliardy dolarů).
- Výsledky Banco Santander v 3Q: Čistý zisk 2,42 miliardy eur (odhad: 2,15 miliardy eur).
- Výsledky Barclays v 3Q: Čistý zisk 1,51 miliardy liber (odhad: 1,20 miliardy liber), příjmy 5,47 miliardy liber (odhad: 5,91 miliardy liber).
- Výsledky Heineken v 3Q: Čisté tržby 7,79 miliardy eur (odhad: 7,88 miliardy eur), objem prodeje piva se zvýšil o 8,9 % (odhad: +11,8 %).
- Výsledky Iberdrola v 3Q: Čistý zisk 3,1 miliardy eur, tržby meziročně vzrostly o 35 % na 37,9 miliardy eur.
- Švýcarská banka Credit Suisse plánuje získat prodejem akcií novým i stávajícím investorům čtyři miliardy švýcarských franků (98,8 miliardy Kč). Plán navýšení kapitálu je součástí reorganizace, v rámci níž banka zruší i tisíce pracovních míst a ukončí některé činnosti. Současně banka za třetí čtvrtletí vykázala ztrátu více než čtyři miliardy franků, když ve stejném období loni hospodařila se ziskem 434 milionů franků.
- Energetickým společnostem TotalEnergies a Shell v třetím čtvrtletí prudce vzrostl zisk. Připojily se tak k dalším energetickým gigantům, kteří profitovali z růstu cen ropy a plynu v reakci na invazi Ruska na Ukrajinu. Čistý zisk TotalEnergie bez mimořádných položek meziročně stoupl o 106,7 % na 9,86 miliardy USD. Zisk Shellu meziročně vzrostl o 129 % na 9,45 miliardy USD.
- Výrobce spotřebního zboží Unilever v třetím čtvrtletí vzhledem k růstu nákladů zvýšil ceny o rekordních 12,5 %. Tržby firmy tak navzdory poklesu objemu prodeje vzrostly a firma zlepšila odhad růstu svých tržeb za celý letošní rok.
Zdroj: CNBC