Evropské akcie v pátek zpevnily, v týdenním horizontu ale všechny hlavní indexy klesly

Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,84 % na 439,13 bodu, britský FTSE 100 uzavřel se ziskem 0,06 % na 7 476,63 bodu, německý DAX zpevnil o 0,74 % na 14 370,72 bodu a francouzský CAC 40 si připsal 0,46 % na 6 677,64 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 v závěru týdne výrazně posílily akcie společností Credit Suisse Group (+6,76 %), ABN AMRO Bank (+5,67 %) nebo Man Group (+5,34 %). Nedařilo se naopak cenným papírům firem Uniper (-8,17 %), Anglo American (-3,32 %) či Carl Zeiss Meditec (-3,18 %).

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 klesl o 0,94 %, FTSE 100 se snížil o 1,05 %, DAX odepsal 1,09 % a CAC 40 přišel o 0,96 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Francie definitivně opouští plán na restrukturalizaci jaderné energetické společnosti EdF, nad kterou má kontrolu stát. Řekl to v pátek ministr financí Bruno Le Maire. Plán přezdívaný Hercules počítal s oddělením zadluženého jaderného byznysu od zbytku aktiv společnosti.
• Banka Santander dostala od britského Úřadu pro finanční etiku pokutu 107,7 milionu liber za závažné a přetrvávající nedostatky při kontrole, zda její účty nemohou být zneužívány k praní špinavých peněz. Tyto nedostatky mohly otevřít dveře finanční kriminalitě, informovala v pátek BBC.
• Švédský výrobce telekomunikačních zařízení Ericsson uzavřel s americkou technologickou společností Apple globální dohodu ohledně poskytování patentů. Oznámila to v pátek firma. Tato dohoda znamená konec sporu kolem licenčních poplatků za používání patentů souvisejících s technologií 5G v chytrých telefonech iPhone.
• Ukrajinská ekonomika v třetím čtvrtletí překvapivě vzrostla o 9 %, zatímco v druhém čtvrtletí o 19,2 % klesla. Meziroční tempo jejího propadu se tak zmírnilo na 30,8 % z 37,2 % v předchozím tříměsíčním období. Oznámili to v pátek ukrajinští statistici. Příznivěji se vyvíjí také míra inflace, která se za listopad snížila o desetinu procentního bodu na 26,5 %.
• Francouzská společnost TotalEnergies zaúčtuje v čtvrtém čtvrtletí ztrátu 3,7 miliardy USD kvůli odpisu podílu v ruské firmě Novatek.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Obchodní společnost Trafigura si vzala čtyřletý úvěr tři miliardy dolarů na dodávky plynu německém firmě Securing Energy for Europe (Sefe), dříve známé jako Gazprom Germania. Trafigura obchoduje s komoditami a za úvěr mimo jiné ručí i německá vláda. První dodávka plynu se uskutečnila 1. listopadu.
• Německý energetický koncern RWE zahájil kvůli nedodání zemního plynu arbitrážní řízení proti ruské společnosti Gazprom. Deníku Handelsblatt to řekl mluvčí podniku. RWE přitom není v Německu první, kdo se za omezení dodávek ruského plynu snaží od Gazpromu domoci odškodného. Na konci listopadu oznámila společnost Uniper, která je největším dovozcem ruského zemního plynu do Německa, že proti Gazpromu zahájila arbitrážní řízení.
• Šéf britské telekomunikační skupiny Vodafone Nick Read na konci roku odejde z funkce. Prozatímně ho nahradí finanční ředitelka Margherita Della Valleová, oznámila v pondělí firma. Dodala, že spustila proces hledání nového stálého šéfa.
• Eurozóna: Kompozitní PMI v listopadu podle finálních dat S&P Global 47,8 bodu (flash: 47,8 bodu, říjen: 47,3 bodu), PMI pro sektor služeb 48,5 bodu (flash: 48,6 bodu, říjen: 48,6 bodu).
• Francie: Kompozitní PMI v listopadu podle finálních dat S&P Global 48,7 bodu (flash: 48,8 bodu, říjen: 50,2 bodu), PMI pro sektor služeb 49,3 bodu (flash: 49,4 bodu, říjen: 51,7 bodu).
• Německo: Kompozitní PMI v listopadu podle finálních dat S&P Global 46,3 bodu (flash: 47,8 bodu, říjen: 45,1 bodu), PMI pro sektor služeb 46,1 bodu (flash: 46,4 bodu, říjen: 46,5 bodu).
• Spojené království: Kompozitní PMI v listopadu podle finálních dat S&P Global 48,2 bodu (flash: 48,3 bodu, říjen: 48,2 bodu), PMI pro sektor služeb 48,8 bodu (flash: 48,8 bodu, říjen: 48,8 bodu).
• Eurozóna: Maloobchodní tržby za říjen meziročně -2,7 % (odhad: -2,6 %, září: 0 %, revidováno z -0,6 %), meziměsíčně -1,8 % (odhad: -1,7 %, září: +0,8 %, revidováno z +0,4 %).
• Eurozóna: Index důvěry investorů od společnosti Sentix v prosinci -21 bodů (odhad: -27,1 bodu, listopad: -30,9 bodu).
• Situace kolem zásobování pohonnými hmotami v Maďarsku je kritická a jediným řešením je vytvořit podmínky pro zvýšení dovozu. Uvedla to v úterý podle agentury Reuters maďarská ropná a plynárenská společnost MOL. Zahraniční podniky omezily dodávky paliv do Maďarska poté, co tamní vláda loni zavedla cenový strop pro benzin a naftu. Situaci podle firmy MOL v poslední době komplikují snahy lidí vytvářet si zásoby pohonných hmot. Agentura APA v úterý s odvoláním na zprávy médií napsala, že zhruba čtvrtina čerpacích stanic v Maďarsku musela kvůli nedostatku paliv dočasně zavřít.
• Německý výrobce sportovních vozů Porsche po dvou měsících na burze vstoupí do hlavního akciového indexu DAX ve Frankfurtu nad Mohanem. Od 19. prosince v něm nahradí výrobce sportovního oblečení a obuvi Puma, informovala v pondělí burzovní společnost Deutsche Börse.
• Fond obnovy Evropské unie, který má pomoci členským zemím překonat následky koronavirové krize, není v rozporu s Německu ústavou, Německo se tak programu nadále může účastnit. V úterý o tom rozhodl německý ústavní soud. Ten zamítl dvě ústavní stížnosti, ve kterých kritici fondu považovali za nepřípustné naplnění fondu společným zadlužením. Fond má objem 800 miliard eur (19,5 bilionu Kč) v aktuálních cenách, společné závazky pak chce EU splatit do roku 2058.
• Spojené státy a Evropská unie zvažují nová cla na čínskou ocel a hliník, souviset mají s bojem proti emisím oxidu uhličitého. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Bloomberg. Čína má na celosvětové výrobě oceli více než poloviční podíl, USA a EU ji obviňují, že vytváří nadměrnou kapacitu, která ohrožuje život jejich vlastních ocelářských firem.
• Německo: Průmyslové objednávky v říjnu meziměsíčně vzrostly o 0,8 % (odhad: -0,2 %, září: -4 %) a meziročně klesly o 3,2 % (odhad: -7,5 %, září: -10,8 %).
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v listopadu klesl na 50,4 bodu (flash: 51,9 bodu, říjen: 53,2 bodu).
• Německá automobilka Volkswagen investuje do roku 2025 do své kmenové továrny v dolnosaském Wolfsburgu 460 milionů eur a bude tam vyrábět elektrický vůz ID.3. Ve středu to na podnikovém shromáždění prohlásili zástupci automobilky. Šéf automobilové značky Volkswagen Thomas Schäfer uvedl, že vyrábět by se tam výhledově mohlo také elektrické kompaktní SUV.
• Ekonomika Evropské unie v třetím čtvrtletí vzrostla podle sezónně přepočtených údajů o 0,4 %. V konečné zprávě to ve středu uvedl statistický úřad Eurostat. O dvě desetiny procentního bodu tak zvýšil dříve uváděnou hodnotu růstu hrubého domácího produktu sedmadvacítky unijních zemí. Tempo růstu kleslo z 0,7 % v druhém kvartálu.
• Souhrnná hodnota všech soukromých i veřejně obchodovaných technologických firem z Evropy letos klesla o více než 400 miliard dolarů a nyní se pohybuje kolem 2,7 bilionu dolarů. Ve výroční zprávě o stavu evropského technologického odvětví to ve středu uvedla společnost rozvojového a rizikového kapitálu Atomico. Na vrcholu byla hodnota těchto firem koncem loňského roku, kdy činila zhruba 3,1 bilionu dolarů.
• Průmyslová výroba v Německu se po zářijovém růstu o 1,1 % v říjnu o 0,1 % snížila. Pokles je ale mírnější, než čekali analytici. Meziročně se objem průmyslové výroby v říjnu nezměnil, oznámil ve středu německý statistický úřad.
• Eurozóna: Zaměstnanost v třetím čtvrtletí podle finálních dat meziročně vzrostla o 1,8 % proti předchozím +1,7 % (odhad: +1,7 %), mezičtvrtletně vzrostla o 0,3 % proti předchozím +0,2 % (odhad: +0,2 %).
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od banky Halifax v listopadu meziměsíčně klesl o 2,3 % (odhad: +0,9 %, říjen: -0,4 %).
• Míra inflace v Maďarsku v listopadu vzrostla na 22,5 %, zatímco o měsíc dříve činila 21,1 %. Oznámil to ve čtvrtek maďarský statistický úřad. Výsledek překonal očekávání analytiků. Nadále nejvíce zdražují energie a potraviny. Maďarsko má nejvyšší inflaci ze zemí Visegrádské skupiny (V4), kam patří i Česká republika. V meziměsíčním srovnání se ceny zvýšily o 1,8 %.
• Německá vláda může prozatím nadále používat 60 miliard eur v klimatickém fondu. Ve čtvrtek o tom ve zrychleném řízení rozhodl ústavní soud, který ale ještě případ podrobně prověří v hlavním řízení. Zmíněných 60 miliard eur bylo původně součástí schváleného zadlužení pro rozpočet roku 2021, peníze ale Německo nevyužilo, proto se vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze rozhodla sumu převést do klimatického fondu. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU to ale považovala za obcházení dluhové brzdy.
• Internetový vyhledavač Google musí z výsledků vyhledávání odstranit odkazy na informace, které jsou prokazatelně nepravdivé. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie, podle něhož ovšem společnost sama nemusí aktivně pravdivost informací ověřovat. Přesvědčivé důkazy musí poskytnout člověk, který o vymazání konkrétního odkazu žádá.
• V Německu ve čtvrtek začalo soudní řízení s šéfem zkrachovalé finanční společnosti Wirecard Markusem Braunem. Soud začíná více než dva roky poté, co firma zabývající se digitálními platbami zkrachovala, a spolu s ní skončila i naděje Německa na vytvoření nového technologického šampiona, který by konkuroval firmám z amerického Silicon Valley.
• V Německu byl v listopadu nahlášen za letošek nejvyšší počet insolvencí. Ve čtvrteční zprávě to uvedl Leibnizův institut pro výzkum hospodářství v Halle (IWH). Insolvenci nahlásilo 808 veřejných obchodních společností a kapitálových firem, o 86 více než v říjnu. I přes mírný nárůst ale zůstává počet insolvencí v zemi na nízké úrovni a k žádné vlně bankrotů nedochází.
• Polská ekonomika by se měla vyhnout recesi, mohla by však zažít stagnaci. Uvedl to ve čtvrtek podle agentury PAP guvernér polské centrální banky Adam Glapiński. Předpověděl rovněž, že inflace v Polsku se do konce příštího roku vrátí pod 10 %.
• Automobilový koncern Volkswagen o několik měsíců odkládá rozhodnutí o tom, kde ve východní Evropě postaví továrnu na baterie do elektromobilů. Koncern v prohlášení mimo jiné uvádí, že vzhledem k současné energetické krizi není třeba jednat okamžitě. Původně se očekávalo, že Volkswagen výběr místa pro továrnu oznámí v pátek 16. prosince. O projekt takzvané gigafactory až za 120 miliard korun se uchází i Česká republika, která Volkswagenu nabízí pro výstavbu letiště v Líních u Plzně.

Zdroj: CNBC