Evropské akcie se v úterý na směru neshodly, panevropský index ale posílil pošesté v řadě

STOXX Europe 600 stoupl o 0,40 % na 456,46 bodu, německý index DAX se zvýšil o 0,35 % na 15 187,07 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,48 % na 7 077,16 bodu, zatímco britský FTSE 100 se snížil o 0,12 % na 7 851,03 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně zdražily akcie společností Leonardo (+4,90 %), TUI (+4,32 %) nebo ProSiebenSat.1 Media (+3,67 %). Nedařilo se naopak cenným papírům firem THG (-21,36 %), Ocado Group (-9,28 %) či Koninklijke Philips (-6,23 %).

Nejdůležitější úterní události na evropských trzích

• Mzdy v Británii rostly za tři měsíce do konce loňského listopadu nejrychleji od roku 2001, za inflací ale zaostaly. Míra nezaměstnanosti zůstala na 3,7 procenta, a je tak nejnižší za téměř 50 let. Údaje v úterý zveřejnil britský statistický úřad.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v lednu výrazně zlepšila, příznivější je už čtvrtý měsíc po sobě. Index důvěry, který sestavuje hospodářský institut ZEW, na tento měsíc vzrostl o 40,2 bodu na 16,9 bodu. Poprvé od loňského února se tak nachází v kladném pásmu. Současnou hospodářskou situaci hodnotí investoři a analytici také opět o něco lépe, ukázal průzkum, jehož výsledky v úterý institut zveřejnil. Hodnocení současné situace se proti prosinci zvýšilo o 2,8 bodu na -58,6 bodu.
• Francouzská automobilka Renault je v závěrečné fázi jednání o snížení svého podílu v partnerské japonské automobilce Nissan Motor ze současných 43 % na 15 %. Uvedla to v úterý agentura Kjódó, která se odvolává na informované zdroje. Snížení podílu bude zásadní změnou v desetiletí trvající kapitálové alianci obou automobilek. Renault zároveň oznámil, že mu loni čtvrtým rokem za sebou klesl prodej.
• Hrubý domácí produkt Ruska se loni podle předběžných údajů snížil pouze o 2,5 %, ačkoli mnozí ruské ekonomice předpovídali pád o 20 %. Na úterní poradě o stavu hospodářství to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Rozpočtový deficit na úrovni 2,3 % HDP označil Putin za jeden z nejlepších ukazatelů ve skupině velkých ekonomik G20.
• Akcie francouzské společnosti LVMH se v úterý dostaly na rekord a tržní kapitalizace skupiny poprvé stoupla nad 400 miliard eur. Firma, která se věnuje prodeji luxusního zboží, si tak upevnila pozici nejhodnotnější evropské společnosti.
• Evropská komise letos představí parametry nového fondu, který má podpořit firmy z unijních zemí v době pokračujících následků krize a zabránit jejich odlivu za masivními subvencemi do Spojených států. Komise také se stejným cílem připraví nový rámec pro státní pomoc firmám a normu, která usnadní podporu produkce klimaticky čistých technologií. V projevu na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu to v úterý oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
• Evropská unie v úterý poslala Ukrajině první tři miliardy eur v rámci letošní osmnáctimiliardové půjčky, kterou schválila koncem loňského roku za českého předsednictví. Ukrajina ovšem bude od unie vzhledem k pokračujícím ruským útokům pravděpodobně potřebovat více peněz. Novinářům to po jednání s unijními kolegy v Bruselu řekl český ministr financí Zbyněk Stanjura.
• Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret umožňující velkým firmám ignorovat názor spoluvlastníků, odstraněných od řízení, ze zemí označovaných za znepřátelené. Takzvaný speciální režim ohledně přijímání podnikových rozhodnutí má platit do konce letošního roku, napsal v úterý na svém webu list Kommersant.
• Svět vstupuje do další fáze globalizace, a pokud jde o technologický sektor, jeho vyhlídky jsou příznivé. Řekl to v úterý šéf německé společnosti SAP Christian Klein. Výhled podle něj nijak nekalí ani současné problémy, kdy se zvyšují úrokové sazby a zůstávají narušené dodavatelské řetězce.
• Kybernetické útoky a přerušení provozu druhý rok po sobě způsobují firmám po celém světě největší obavy. V letošním seznamu rizik se nejvíce nahoru posunul makroekonomický vývoj, do kterého patří inflace, nestabilita finančních trhů a hrozící recese. Letos postoupil na třetí místo, vyplývá z 12. žebříčku největších rizik podnikání Allianz Risk Barometr, který z názorů 2 712 rizikových expertů z 94 zemí připravila společnost Allianz Global Corporate & Specialty (AGCS).
• Německý ústavní soud by mohl rozhodnout o budoucnosti solidární daně na podporu chudších východních spolkových zemí. Naznačil to Spolkový finanční dvůr (BFH), který se jako nejvyšší německý soud pro daňové otázky nyní otázce solidární dani věnuje. Daň, která byla zavedena v roce 1991, nyní odvádějí pouze lidé s nejvyššími příjmy, což někteří považují za protiústavní.
• Německá ekonomika v letošním roce klesne o 0,3 % a německý průmysl se bude nadále potýkat s energetickou krizí, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu. V úterý to předpověděl Svaz německého průmyslu. Podle prezidenta BDI Siegfrieda Russwurma budou sestupné tendence v německé ekonomice převládat začátkem letošního roku, zatímco na jaře by se hospodářská situace měla začít zlepšovat, uvedla agentura Reuters.
• Energetická krize a s ní spojený růst inflace budou ovlivňovat světovou ekonomiku i v letošním roce, v příštím roce by letošní zpomalení hospodářského růstu mohl vystřídat jeho mírný růst spolu s poklesem inflace. Vyplývá to z výhledu pojišťovny Allianz Trade na další dva roky. Prognózy analytiků Allianz Trade, kteří upozorňovali na rizika spojená se zhoršující se geopolitickou situací, energetickou krizí a protipandemickými opatřeními v Číně, se letos promítnou do zpomalení růstu celosvětového hospodářství na 1,4 % z 2,9 % v roce 2022.
• Německý kancléř Olaf Scholz v úterý vyjádřil přesvědčení, že Německo se navzdory energetické krizi nedostane do hospodářské recese. Německá vláda přitom v říjnovém hospodářském výhledu předpověděla, že hrubý domácí produkt Německa v letošním roce klesne o 0,4 %. Spolkový statistický úřad minulý týden oznámil, že v loňském roce růst německé ekonomiky zpomalil na 1,9 % z předloňských 2,6 %.
• Turecko nemá důvod nezahájit ratifikaci vstupu Švédska a Finska do NATO. Na okraj zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu to v úterý agentuře Reuters řekl švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Jeho finský protějšek Pekka Haavisto zase vyjádřil naději, že pozitivní impulz v této věci přinese tento týden cesta šéfa turecké diplomacie Mevlüta Çavuşoglua do Spojených států. Z členských států aliance dosud severní rozšíření NATO nepodepsaly Maďarsko a právě Turecko.
• Růst světové ekonomiky by se měl v letošním roce odrazit ode dna, a to navzdory pokračující válce na Ukrajině a stoupajícím úrokovým sazbám. Uvedla to v úterý podle agentury Reuters šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová na zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu.
• Německý index spotřebitelských cen měřený podle harmonizovaných standardů EU vzrostl v prosinci meziročně o 9,6 %, což je nižší tempo ve srovnání s listopadovým růstem o 11,3 %.
• Eurozóna: Index ekonomické nálady ZEW v lednu dosáhl hodnoty +16,7 bodu (odhad: -17 bodů, prosinec: -23,6 bodu).

Výsledková sezóna

• Největší ruské bance Sberbank loni klesl čistý zisk o 75,7 % na 300,2 miliardy rublů (97,1 miliardy Kč). Hlavním důvodem jsou sankce, které západní státy uvalily na ruské firmy kvůli konfliktu na Ukrajině. S odkazem na sdělení banky o tom informovala agentura Reuters.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026