Evropské akcie ve středu oslabily, pod drobnohledem byla britská inflační data

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o půl procenta na 457,01 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,13 % na 7 559,18 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,55 % na 16 023,13 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,46 % a skončil na 7 260,97 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně zlevnily akcie společností Beijer Ref (-9,81 %), SBB (-7,35 %) nebo Idorsia (-6,83 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem THG (+6,78 %), Husqvarna (+5,57 %) či Orpea (+4,62 %).

Nejdůležitější středeční události na evropských trzích

• Německý automobilový koncern Volkswagen chce do roku 2030 zvýšit rentabilitu tržeb (ROS) na 9 až 11 %. V prohlášení k středečnímu dni kapitálových trhů, na kterém Volkswagen investorům představil nové finanční cíle a aktualizovanou finanční strategii, společnost uvedla, že toho chce dosáhnout nižšími náklady a ukázněným investováním. Finanční ředitel koncernu Arno Antlitz řekl, že koncern se soustředí na udržitelné vytváření hodnot místo na objemový růst.
• Čínská společnost Zhejiang Huayou Cobalt plánuje investovat v Maďarsku 520 miliard forintů (asi 33,4 miliardy Kč) do výstavby závodu na katody pro baterie do elektromobilů. Je to nejnovější velká investice, která podle vlády učiní ze země centrum elektromobilového průmyslu. Oznámil to ve středu podle agentury MTI ministr zahraničí Péter Szijjártó.
• Bankovní rada České národní banky také na červnovém měnověpolitickém jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada rovněž zopakovala, že bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Stabilitu úrokových sazeb podpořilo pět členů bankovní rady, dva navrhovali jejich zvýšení o čtvrt procentního bodu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.
• Rumunská společnost OMV Petrom, kterou většinově ovládá rakouská skupina OMV, se rozhodla pro realizaci projektu těžby plynu v hlubokých vodách Černého moře Neptun Deep, jednoho z nejvýznamnějších nalezišť zemního plynu v EU. Náklady na projekt těžby mají být zhruba čtyři miliardy eur. OMV Petrom bude při těžbě spolupracovat s rumunskou státní plynárenskou skupinou Romgaz a zahájení těžby firma očekává v roce 2027. Vyplývá to ze středečního prohlášení OMV Petrom.
• Německá ekonomika se letos propadne o 0,4 procenta, v nadcházejícím roce ale vykáže růst o 1,5 procenta. Ve středečním výhledu to oznámil hospodářský institut Ifo, který ještě na jaře očekával pro letošní rok pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta. Za důvody výrazně horších očekávání označil hlavní prognostik Ifo Timo Wollmershäuser mimo jiné pokles soukromé spotřeby, snižování stavebních investic a obecně pomalejší zotavování německého hospodářství.
• Čistý dluh Británie v květnu poprvé od roku 1961 překročil 100 procent hrubého domácího produktu. Zadlužení bylo vyšší, než se očekávalo. Inflace v květnu zůstala na 8,7 %, zatímco analytici čekali její zpomalení. Jádrová inflace pak nečekaně stoupla nejvýše od roku 1992. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil britský statistický úřad.
• Spojené království: Meziroční inflace v květnu zůstala na 8,7 % (odhad: 8,4 %, duben: 8,7 %), meziměsíční klesla na 0,7 % (odhad: 0,5 %, duben: 1,2 %).

Zdroj: CNBC, ČTK