Evropské akcie v pátek výrazně zpevnily, německý index DAX za týden přidal 4,5 %

Panevropský index STOXX Europe 600 v poslední obchodní seanci týdne přidal 1,01 % na 455,82 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,84 % na 15 919,16 bodu, britský FTSE 100 zpevnil o 1,26 % na 7 504,25 bodu a francouzský CAC 40 se zvýšil o 0,91 % na 7 233,91 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně zpevnily akcie společností Siemens Energy (+7,55 %), Sinch (+6,69 %) nebo THG (+6,32 %). Nedařilo se naopak cenným papírům firem Orpea (-16,34 %), MorphoSys (-5,44 %) či Auto1 Group (-3,67 %).

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 přidal 2,82 %, FTSE 100 zpevnil o 1,95 %, DAX se zvýšil o 4,49 % a CAC 40 posílil o 2,68 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 %. V pátek to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace dosáhla 9,5 % a byla druhá nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 % Maďarsko.
• Prodej německé automobilky Volkswagen v Číně bude letos zřejmě nejnižší od roku 2012, protože rychlý přechod k elektromobilům v zemi zvyšuje zájem o domácí značky. A německý automobilový gigant není jediný, který se potýká se slabým prodejem v Číně. Vyplývá to za analýzy, kterou provedla zpravodajská televize CNBC.
• Spojené království: Maloobchodní tržby v říjnu meziročně klesly o 2,7 % (odhad: -1,5 %, září: -1,3 % revidováno z -1 %), meziměsíčně se snížily o 0,3 % (odhad: +0,3 %, září: -1,1 % revidováno z -0,9 %).
• Eurozóna: Běžný účet v září skončil přebytkem 31 miliard EUR (odhad: +20,3 miliardy EUR, srpen: +30,8 miliardy EUR, revidováno z +27,7 miliardy EUR).

Výsledková sezóna

• Největší italské pojišťovně Generali vzrostl za devět měsíců letošního roku očištěný čistý zisk o 29,6 % na 2,98 miliardy eur. Vyšší pojistné kompenzovalo výplatu škod způsobených přírodními katastrofami. Generali to uvedla v pátečním prohlášení.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Nizozemská divize indické ocelárny Tata Steel zruší ve snaze zvýšit ziskovost kolem 800 pracovních míst v závodě ve městě IJmuiden. Závod, který leží u pobřeží západně od Amsterodamu, zaměstnává 9 200 lidí. Znamená to tedy snížení pracovní síly o téměř devět procent. S odvoláním na pondělní oznámení společnosti o tom informovala agentura Reuters. Reorganizace se dotkne především řídících a podpůrných pracovníků.
• Automobilka Volkswagen plánuje snížit náklady na administrativu o pětinu. Je to součást opatření, kterými chce firma ušetřit deset miliard eur. O plánech největšího německého výrobce aut píše s odkazem na interní firemní podcast hospodářský deník Handelsblatt. Škrty se zaměří spíše na snížení nákladů než na počet zaměstnanců, řekl podle listu člen představenstva Volkswagenu zodpovědný za lidské zdroje Gunnar Kilian v rozhovoru s šéfem značky VW Thomasem Schäferem.
• Německý výrobce automobilových součástek Continental hodlá v rámci úsporného programu zrušit tisíce pracovních míst ve svých automobilových aktivitách. Firma to uvedla v pondělní tiskové zprávě, přesnější údaje o rozsahu propouštění ale neposkytla. Časopis Manager Magazin v neděli s odvoláním na zdroje z podniku uvedl, že Continental plánuje propustit 5 500 zaměstnanců, což odpovídá zhruba třem procentům celkové pracovní síly.
• Hospodářský růst v eurozóně zůstane v nejbližší době slabý. Uvedl to v pondělí viceprezident Evropské centrální banky (ECB) Luis de Guindos. Členské země eurozóny by se však podle něj neměly snažit ekonomiku podpořit uvolněním pravidel pro kapitálové rezervy bankovního sektoru, informovala agentura Reuters.
• Aerolinky SunExpress koupí až 90 letadel Boeing 737 MAX. Dohoda zahrnuje 45 modelů 737-8 a 737-10 s možností nákupu dalších až 45 letadel. Přední turecký dopravce pro volnočasové lety, který je společným podnikem Turkish Airlines a německé Lufthansy, rozhodnutí oznámil na leteckém aerosalonu v Dubaji. Aerolinky si od nových letounů slibují další expanzi, uvedl Boeing v tiskové zprávě. O hodnotě kontraktu se firmy nezmiňují.
• Problémy německých průmyslových podniků se zásobováním výrazně polevily a dostaly se téměř na předkrizovou úroveň. Na potíže s nedostatkem surovin a polotovarů si v říjnu stěžovalo pouze 18,2 procenta dotazovaných firem, zatímco v září to bylo 24 procent. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí zveřejnil mnichovský ekonomický institut Ifo.
• Hospodářský model České republiky je zastaralý, země je lapena v průměrnosti. Na svém webu to napsal německý deník Die Welt, podle kterého je skutečně nemocným mužem Evropy právě Česko, které se jako jediné z členských zemí Evropské unie nedokázalo zotavit z ekonomických dopadů pandemie. Česko proto podle listu slouží jako varování před tím, co hrozí i Německu.
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od Rightmove v listopadu meziročně klesl o 1,3 % (říjen: -0,8 %) a meziměsíčně se snížil o 1,7 % (říjen: +0,5 %).
• Ekonomika Evropské unie v třetím čtvrtletí podle sezónně přepočtených údajů stagnovala. Ve zpřesněné zprávě to v úterý oznámil statistický úřad Eurostat. Je to horší výsledek než v rychlém odhadu z konce minulého měsíce, v němž úřad ještě hovořil o mírném růstu. V meziročním srovnání tempo růstu hrubého domácího produktu sedmadvaceti členských zemí kleslo na 0,1 % z 0,4 % v druhém čtvrtletí.
• Polská státní ropná a plynárenská skupina PKN Orlen je v pokročilé fázi jednání o koupi aktiv kuvajtské firmy Kuwait Foreign Petroleum Exploration Company (KUFPEC) v norském kontinentálním šelfu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. PKN Orlen je mimo jiné majitelem českého Unipetrolu.
• Maďarská vláda se dohodla s ruským koncernem Rosatom na časovém harmonogramu výstavby dvou nových bloků maďarské jaderné elektrárny Paks. Informovala o tom v úterý agentura MTI. Maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó na společné tiskové konferenci s šéfem Rosatomu Alexejem Lichačovem uvedl, že nové bloky zahájí provoz na začátku příštího desetiletí.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v listopadu zlepšila více, než se čekalo, a dostala se poprvé od dubna do pozitivního pásma. V úterý to uvedl německý hospodářský institut ZEW. Index důvěry meziměsíčně stoupl na 9,8 z -1,1 bodu. Hodnocení současné hospodářské situace ale zůstává téměř beze změny na nízké úrovni. Její dílčí index vzrostl o 0,1 bodu na -79,8 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali hodnotu hlavního indexu na pět bodů.
• Německá energetická skupina Siemens Energy, která se ocitla v problémech, využije záchranný plán v hodnotě 15 miliard eur. Německá vláda z toho poskytne takzvané protizáruky na 7,5 miliardy eur, informovalo ministerstvo hospodářství. Záchranný balík vláda týdny vyjednávala se soukromými bankami a dalšími stranami. S finančními problémy se Siemens Energy potýká zejména ve své divizi větrných elektráren.
• Eurozóna: Index ekonomické nálady ZEW v listopadu vzrostl na 13,8 bodu (odhad: +4,6 bodu, říjen: +2,3 bodu).
• Spojené království: Nezaměstnanost za tři měsíce do konce září zůstala na 4,2 % (odhad: 4,3 %).
• Francouzský nejvyšší soud nařídil nový proces ohledně pokuty 1,8 miliardy eur, kterou ve Francii dostala švýcarská banka UBS za to, že pomáhala bohatým klientům vyhýbat se placení daní. Soud ve středu vinu banky potvrdil, ale dospěl k závěru, že je zapotřebí učinit nové rozhodnutí ohledně výše pokuty, protože předchozí verdikt nedodržel všechny náležité právní procedury, napsala agentura Reuters.
• Míra inflace v Polsku v říjnu meziročně klesla na 6,6 procenta ze zářijových 8,2 procenta. Ve středu to oznámil polský statistický úřad, který tak upravil svůj rychlý odhad, ve kterém uváděl hodnotu 6,5 procenta. Podle analytiků je možné, že z letošního minima se inflace do konce roku znovu zvýší.
• Automobilka Volkswagen zatím nepřijala rozhodnutí o výrobě elektromobilu za 20 000 eur, řekl ve středu šéf koncernu Oliver Blume na konferenci pořádané listem Süddeutsche Zeitung. Blume je nicméně přesvědčen o tom, že společnost by jej mohla začít vyrábět v druhé polovině desetiletí.
• Evropská komise zhoršila odhad růstu ekonomiky EU na letošní rok na 0,6 procenta. To je o dvě desetiny bodu slabší růst, než s jakým počítala ještě koncem léta. Komise to ve středu uvedla ve své podzimní makroekonomické prognóze. V jarní prognóze, která byla zveřejněna v květnu, komise unijní ekonomice předpovídala na letošek růst o jedno procento.
• Průmyslová výroba v zemích Evropské unie v září podle sezonně přepočtených údajů klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 0,9 procenta. V srpnu naopak o 0,6 procenta vzrostla. Podíl měl na tom hlavně pokles produkce spotřebního zboží a energie. Obdobný vývoj jako v EU byl i v zemích platících eurem. Ve své zprávě to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se výroba snížila o 1,8 procenta, zatímco v srpnu stagnovala.
• Míra inflace v Británii se v říjnu meziročně snížila na 4,6 procenta ze zářijových 6,7 procenta. Oznámil to ve středu britský statistický úřad. Je to nejnižší inflace od října 2021, především díky poklesu cen energií po administrativně nařízeném snížení zastropování. Analytici většinou čekali zmírnění inflace na 4,8 procenta.
• Eurozóna: Obchodní bilance za září vykázala přebytek 10 miliard EUR (odhad: +22,3 miliardy EUR, srpen: +6,7 miliardy EUR).
• Německo: Index velkoobchodních cen v říjnu meziročně klesl o 4,2 % (září: -4,1 %) a meziměsíčně se snížil o 0,7 % (září: +0,2 %).
• Evropská unie dosáhla dohody ohledně zvýšení transparentnosti při shromažďování údajů platformami pro krátkodobé pronájmy, jako je Airbnb. Oznámila to ve čtvrtek Evropská rada. Podle Evropské komise, která za návrhem stojí, opatření sjednotí požadavky na registraci hostitelů. Společnost Airbnb uvedla, že unijní nařízení o regulaci vítá.
• Evropská střední třída zaznamenala v posledních dvou letech zhoršení životního standardu a obává se, že tento trend bude v dalších letech pokračovat. Za největší rizika pro ekonomický vývoj v Evropské unii považuje válečné konflikty a vysokou inflaci. Vyplývá to ze studie Centra pro evropská studia Wilfrieda Martense, jejíž závěry ve čtvrtek v Praze představila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Studie ukázala, že zhoršení osobního životního standardu zaznamenalo v posledních dvou letech 51 % příslušníků střední třídy v Evropské unii, naopak o zlepšení ve stejném období mluví 16 %.
• Letecká společnost Emirates ze Spojených arabských emirátů si na veletrhu v Dubaji objednala od evropského výrobce Airbus dalších 15 letadel A350 v hodnotě šest miliard dolarů. Oznámila to ve čtvrtek firma. Celkový objem jejích zakázek na letadla Airbus A350 se tak zvýšil na 65 strojů.
• Americký výrobce cukrovinek Mars se dohodl na převzetí britské čokoládové společnosti Hotel Chocolat za 534 milionů liber. Oznámila to ve čtvrtek podle serveru BBC firma Hotel Chocolat, které by mělo převzetí pomoci v zahraniční expanzi.
• Světový dluh se v třetím čtvrtletí zvýšil na rekordních 307,4 bilionu dolarů. Ve skupině takzvaných rozvíjejících se zemí pak maxima dosáhl poměr dluhu k hrubému domácímu produktu. Vyplývá to z čtvrteční zprávy Institutu pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě. Institut předpokládá, že globální dluh dosáhne do konce roku 310 bilionů dolarů, což za pět let představuje nárůst o více než 25 %. Varuje také, že posun směrem k politickému populismu by mohl v příštím roce dluh ještě zvýšit.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Holdingové společnosti Porsche SE, která je hlavním akcionářem německého automobilového koncernu Volkswagen, klesl v letošních prvních třech čtvrtletích čistý zisk zhruba o pětinu na 3,80 miliardy eur. Firma to oznámila v pondělní tiskové zprávě.
• Výsledky Vodafone Group v 1HFY2024: EBITDA 6,39 miliardy EUR, tržby 21,94 miliardy EUR (loni: 22,93 miliardy EUR). Společnost oznámila dividendu 4,5 centu.
• Výsledky K+S v 3Q: EBITDA 72 milionů EUR (odhad: -37 %, loni: 633 milionů EUR). Akcie společnost v 9.45 SEČ rostly o 5,1 % na 14,84 EUR.
• Výsledky RWE v 3Q: Čistý zisk 3,81 miliardy EUR (loni: 2,1 miliardy EUR), EBITDA 6,15 miliardy EUR (loni: 3,39 miliardy EUR).
• Výsledky Siemens Energy v 4QFY2023: Čistá ztráta 870 milionů EUR (loni: zisk 354 milionů EUR), tržby 8,52 miliardy EUR (meziročně -2,5 %).
• Výsledky Infineon Technologies v 4QFY2023: Čistý zisk 753 milionů EUR (odhad: 674,8 milionu EUR, loni: 735 milionů EUR, tržby 4,15 miliardy EUR (odhad: 4,04 miliardy EUR, loni: 4,14 miliardy EUR). Společnost navrhla dividendu ve výši 0,35 EUR na akcii.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026