Evropské akcie v pátek klesly a v minusu skončily benchmarky i v týdenním horizontu. Index pařížské burzy CAC 40 za pět dní spadl o více než 6 %

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,97 % na 511,05 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,21 % na 8 146,86 bodu, německý DAX přišel o 1,44 % a uzavřel na 18 002,02 bodu a francouzský CAC 40 spadl o 2,66 % na 7 503,27 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně oslabily akcie společností Forvia (-6,89 %), Continental (-6,27 %) nebo Valeo (-6,11 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem BT Group (+3,37 %), Tesco (+2,55 %) či ORLEN (+1,93 %).

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire v pátek varoval, že Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, by se mohla ocitnout na prahu finanční krize, pokud v nadcházejících parlamentních volbách ve Francii zvítězí krajní pravice nebo levice. Oba směry mají v plánu vysoké výdaje, uvedl podle agentury Reuters Le Maire.

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 odepsal 2,39 %, FTSE 100 se snížil o 1,19 %, DAX odevzdal 2,99 % a CAC 40 klesl o 6,23 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Německý antimonopolní úřad schválil plán investiční skupiny EP Corporate Group (EPCG) českého podnikatele Daniela Křetínského na převzetí podílu v ocelářské divizi německé firmy thyssenkrupp. S odvoláním na oznámení úřadu o tom v pátek informovala agentura Reuters.
• Německá ekonomika se po období útlumu opět rozjíždí. V pátek to uvedl ekonomický institut DIW, podle kterého se hrubý domácí produkt v letošním roce zvýší o 0,3 % a v roce příštím o 1,3 %. Institut poznamenal, že výhled růstu na letošní rok je sice skrovný, ale že největší evropské hospodářství už teď stabilně nabírá na síle. Růst by měla zajistit hlavně soukromá spotřeba.
• Francouzský ministr financí Bruno Le Maire v pátek varoval, že druhá největší ekonomika eurozóny by se mohla ocitnout na prahu finanční krize, pokud v nadcházejících parlamentních volbách ve Francii zvítězí krajní pravice nebo levice. Oba směry mají v plánu vysoké výdaje, uvedl podle agentury Reuters Le Maire.
• Americká technologická společnost Microsoft plánuje investovat 7,16 miliardy dolarů do nových datových center ve Španělsku. O tom, že firma požádala o povolení k výstavbě, informovala podle agentury Reuters aragonská regionální vláda. Potvrdila tak dřívější zprávu místního listu El Heraldo. Na severovýchodě země v Aragonii vzniká významné cloudové centrum.
• Eurozóna: Obchodní bilance v dubnu bez sezónního očištění skončila přebytkem 15 miliard eur (odhad: 20 miliard eur, březen: 23,7 miliardy eur).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Evropská komise zahájila hloubkové šetření navrhovaného prodeje části telekomunikačních aktiv české skupiny PPF v Bulharsku, Maďarsku, Srbsku a na Slovensku společnosti Emirates Telecommunications Group Company z emirátu Abú Zabí, která působí pod značkou e&. Komise má předběžné obavy, že společnosti e& mohla být poskytnuta státní dotace, která by mohla narušit vnitřní trh EU. Komise to v pondělí uvedla v tiskové zprávě.
• Evropská komise zřejmě tento týdne oznámí zvýšení cel na dovoz čínských elektromobilů. Dosavadní poplatek by se tak mohl zvýšit z 10 procent na 20 až 35 procent, uvedla v pondělí agentura APA. Představitelé automobilek BMW, Mercedes nebo Volkswagen chystané opatření kritizují, protože se obávají odvetných opatření ze strany Číny.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v červnu osmý měsíc ze sebou zvýšila a dostala se na nejlepší úroveň od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022. Hospodářské oživení v zemích používajících euro nicméně provázejí obtíže, uvedla v pondělní zprávě výzkumná společnost Sentix.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Maďarsku v květnu stouplo na 4 % z 3,7 % v předchozím měsíci. Inflace se tak zvýšila druhý měsíc za sebou. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil maďarský statistický úřad. Květnový růst cen byl nicméně pomalejší, než očekávali analytici. To podpořilo vyhlídky na další snižování úrokových sazeb v Maďarsku.
• Itálie: Průmyslová výroba v dubnu klesla meziročně o 2,9 % (březen: -3,2 %, revidováno z -3,5 %) a meziměsíčně se snížila o 1 % (odhad: +0,3 %, březen: -0,5 %).
• Meziroční inflace v Česku v květnu zpomalila na 2,6 % z dubnových 2,9 %. Důvodem bylo hlavně zlevnění potravin. Rostly naopak náklady na bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny nezměnily. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad.
• Zadlužená francouzská společnost Atos přijala nabídku na restrukturalizaci svého dluhu od konsorcia vedeného jejím hlavním investorem Davidem Layanim. Firma to uvedla v úterý na svém webu. Layaniho nabídku tak upřednostnila před návrhem českého miliardáře Daniela Křetínského.
• Evropská komise musí zaplatit úroky z vrácené části pokuty, kterou před deseti lety neoprávněně uložila společnosti Deutsche Telecom. Na svém webu to v úterý uvedl Soudní dvůr EU. Komise firmě v roce 2014 vyměřila pokutu 31 milionů eur za účtování neférových velkoobchodních cen na Slovensku. Rozsudek je konečný a nelze se proti němu odvolat.
• Úspěch krajní pravice a radikálních stran ve volbách do Evropského parlamentu může podle šéfa mnichovského ekonomického insitutu Ifo Clemense Fuesta ohrozit spolupráci členských států v obchodní politice. Vyostřit se mohou mimo jiné konflikty ohledně zadlužení členů eurozóny. Fuest to v úterý řekl v Drážďanech.
• Zahraniční investice do ukrajinské ekonomiky loni navzdory pokračující ruské invazi dosáhly 4,25 miliardy dolarů. To je sice více než v předválečných letech, ale nestačí to, uvedla v úterý v Berlíně ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.
• Těžařská společnost Rare Earths Norway objevila největší prokázané ložisko vysoce ceněných kovů vzácných zemin v Evropě. To může znamenat přelomový okamžik pro Norsko i pro celý region, uvedl v úterý server zpravodajské televize CNBC. Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro mnoho technologicky vyspělých výrobních procesů, používají se třeba ve výrobě elektromobilů nebo vojenského vybavení. Jejich největším světovým producentem je Čína.
• Světová banka zlepšila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 2,6 %. Světové hospodářství by tak mělo růst stejným tempem jako v loňském roce. V předchozí prognóze, která je z ledna, Světová banka předpovídala zpomalení růstu na 2,4 %. Za zlepšením výhledu stojí zejména příznivý hospodářský vývoj ve Spojených státech, uvedla banka v úterní zprávě.
• Spojené království: Nezaměstnanost za tři měsíce do konce dubna vzrostla ze 4,3 % na 4,4 %, počet zaměstnaných se snížil o 140 tisíc (předchozí období: -177 tisíc).
• Americký přepravce zásilek FedEx plánuje zrušit 1 700 až 2 000 pracovních míst v kancelářích a zázemí v Evropě. Důvodem je snaha snížit náklady kvůli slábnoucí poptávce po přepravě zásilek, uvedla firma ve středečním prohlášení. FedEx podle svých internetových stránek v Evropě zaměstnává více než 52 000 lidí.
• Americká automobilka Ford Motor plánuje ve Španělsku v závodě ve Valencii zrušit dalších až 1 600 pracovních míst. Už loni přitom oznámila, že propustí asi 1 100 zaměstnanců. Továrna na východě Španělska nyní dává práci 4 700 lidí. Firma to podle agentury Reuters uvedla ve středečním sdělení.
• Francii hrozí dluhová krize, pokud v blížících se parlamentních volbách zvítězí strana Marine Le Penové, varuje ministr financí Bruno Le Marie. Jeho výrok je sice politicky motivovaný a má vystrašit francouzské voliče, zároveň je však logicky doznáním, že Emmanuel Macron a jeho kabinet nedokázali dluh druhé největší ekonomiky eurozóny ani po letech vládnutí dostat na udržitelnější dráhu vývoje.
• Světové automobilové koncerny zvýšily na začátku roku jak tržby, tak zisk. Naproti tomu německým automobilkám Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz se v prvním čtvrtletí dařilo hůře než zahraniční konkurenci. Podle agentury DPA to ve středu uvedla poradenská společnost EY. Dobrá není ani celková situace v odvětví.
• Obrat velkých německých podniků loni poprvé v historii překonal jeden bilion eur. Jde o meziroční nárůst o 4,7 procenta, informoval v úterý spolkový statistický úřad Destatis. Velké podniky Destatis definuje jako firmy ve zpracovatelském a těžebním průmyslu, které zaměstnávají minimálně tisíc lidí. V roce 2022 obrat těchto 675 firem činil 955,6 miliardy eur a o rok dříve 786,3 miliardy eur.
• Německo: Meziroční inflace v květnu podle finálních údajů vzrostla v souladu s odhady na 2,4 % z dubnových 2,2 %.
• Spojené království: Deficit obchodní bilance se v dubnu prohloubil na 6,75 miliardy liber (březen: 1,10 miliardy liber).
• Mexický telekomunikační magnát Carlos Slim koupil zhruba tříprocentní podíl v britské telekomunikační společnosti BT, jehož hodnota činí kolem 400 milionů liber. Informoval o tom list Financial Times s odvoláním na oznámení firmy BT. Dodal, že zatím není jasné, proč se Slim podíl rozhodl koupit.
• Německá letecká společnost Lufthansa pravděpodobně získá souhlas Evropské unie s převzetím podílu ve státem vlastněné italské letecké společnosti ITA Airways. S odvoláním na informované zdroje to ve čtvrtek uvedla agentura Reuters.
• Studie ukázaly, že projekt společnosti Rio Tinto na těžbu lithia v Srbsku nebude mít škodlivé dopady na životní prostředí. S odkazem na tvrzení tohoto britsko-australského podniku to ve čtvrtek uvedla agentura Reuters. Srbsko firmě plán na těžbu lithia za 2,4 miliardy dolarů zastavilo v roce 2022 právě s argumentem, že není pro přírodu bezpečný. Pokud by firma přece jen v oblasti Jadar na západě Srbska těžit začala, mohlo by se tak pokrýt 90 % současné potřeby lithia v Evropě.
• Průmyslová výroba v eurozóně se v dubnu meziročně snížila o 3 % po revidovaném poklesu o 1,2 % v předchozím měsíci.
• Německo: Index velkoobchodních cen v květnu meziročně klesl o 0,7 % (odhad: -0,6 %, duben: -1,8 %) a meziměsíčně se zvýšil o 0,1 % (odhad: +0,2 %, duben: +0,4 %).

Zdroj: CNBC, ČTK