Evropské akcie se ve čtvrtek po snížení sazeb ECB na směru neshodly

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,22 % na 518,82 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,08 % na 7 417,37 bodu, zatímco britský FTSE 100 se zvýšil o 0,06 % na 8 306,92 bodu a německý DAX zpevnil o 0,08 % na 20 415,55 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 se nedařilo akciím společností Carl Zeiss Meditec (-5,74 %), Allegro.eu (-4,65 %) nebo ABN AMRO Bank (-3,98 %). V plusu naopak den zakončily cenné papíry firem Temenos (+8,85 %), Lonza Group (+4,94 %) či Lotus Bakeries (+4,01 %).

Rada guvernérů Evropské centrální banky přistoupila k dalšímu snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Základní úrokovou sazbu zredukovala na 3,15 % a depozitní na 3,00 %. Podle nové makroekonomické prognózy nyní ECB počítá se slabším růstem HDP než podle zářijového výhledu.

Pro letošní rok čeká ECB růst ekonomiky eurozóny o 0,7 % (říjnová prognóza +0,8 %), příští rok o 1,1 % (říjnová prognóza: +1,3 %) a v roce 2026 o 1,4 % (říjnová prognóza: +1,5 %). V roce 2027 už ale ECB znovu očekává mírné zpomalení růstu a předpokládá, že hrubý domácí produkt se zvýší jen o 1,3 %.

Inflace podle ECB letos bude činit 2,4 % (říjnová prognóza: 2,5 %), příští rok sestoupí na 2,1 % (říjnová prognóza: 2,2 %) a v roce 2026 bude 1,9 % (proti říjnové prognóze beze změny). V roce 2027 by se pak měla zvýšit na 2,1 %.

Nejdůležitější čtvrteční události na evropských trzích

• Rada guvernérů Evropské centrální banky přistoupila k dalšímu snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Základní úrokovou sazbu zredukovala na 3,15 % a depozitní na 3,00 %. S dalším poklesem sazeb ještě počítá, rozsah ale bude v příštím roce záviset na vývoji inflace. Tu chce mít ECB na dvou procentech, v listopadu byla vyšší. ECB také zveřejnila aktualizovanou makroekonomickou prognózu, v ní čeká slabší růst HDP a nižší inflaci. Během tiskové konference prezidentka ECB Christine Lagardeová připustila, že ekonomika eurozóny ztrácí momentum.
• Rakouský energetický koncern OMV ve středu uvedl, že vypověděl smlouvu s Gazpromem o dodávkách zemního plynu. Ruské státní společnosti vyčítá opakované "závažné porušování" kontraktu, který měl původně platit až do roku 2040. Informovala o tom ve středu agentura DPA.
• Ruská státní ropná společnost Rosněfť bude dodávat téměř půl milionu barelů ropy denně indické rafinerské firmě Reliance. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené s dohodou. Desetiletý kontrakt má v dnešních cenách hodnotu kolem 13 miliard dolarů a jde o největší smlouvu, jakou spolu Indie a Rusko uzavřely v energetickém sektoru, píše Reuters.
• Švýcarská centrální banka ve čtvrtek snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 %. Přikročila tím k nejvýraznější redukci úroků za téměř deset let. Většina ekonomů v anketě agentury Reuters předpovídala, že banka úroky sníží o čtvrt procentního bodu.
• Německá ekonomika v příštím roce poroste, zatím ale není jasné, jak silně. Hospodářský institut Ifo ve svém výhledu ve čtvrtek uvedl, že existují dva scénáře, podle kterých vykáže hospodářství růst buď o 0,4 %, nebo o 1,1 %. Záleží na tom, jak se Německo vyrovná se strukturálními problémy a zda se mu podaří nastavit správnou hospodářskou politiku.
• Úvěrové ratingy středoevropských zemí jsou nyní poměrně odolné, negativně by je však mohla ovlivnit politika administrativy příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa. V ratingovém výhledu pro střední a východní Evropu to ve čtvrtek uvedla ratingová agentura S&P Global.
• Evropští telekomunikační operátoři, jako je Orange, Telefónica a několik dalších, volají po deregulaci. Chtějí tak posílit konkurenceschopnost. Zároveň doufají, že se dostanou na roveň velkým technologickým firmám, které podle nich čelí mírnějšímu regulačnímu režimu. Podle agentury Reuters o tom sepsali společný dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a dalším vysokým představitelům unijní exekutivy.
• Dozorčí rada německého automobilového koncernu Volkswagen se staví spíše proti uzavření velkých závodů automobilky v Německu. Uvedla to ve čtvrtek agentura Reuters, která se odvolává na odborný měsíčník Manager Magazin. Závazné rozhodnutí dosud nepadlo. Zatím poslední kolo jednání o mzdách mezi odbory a vedením firmy skončilo v pondělí. Zástupci zaměstnanců přitom jednání spojují s tématem úsporných opatření a hrozícího uzavírání německých provozů.

Zdroj: CNBC