Evropské akcie zakončily volatilní týden pátečním poklesem, v týdenním vyjádření se indexy na směru neshodly

Panevropský akciový index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,46 % na 553,35 bodu, německý DAX korigoval o 1,75 % na 23 008,94 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,034 % na 8 679,88 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,94 % a uzavřel na 8 120,80 bodu.

Trh během týdne kolísal v reakci na geopolitické události a firemní výsledky. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek dočasně osvobodil od cel 50 % mexických a 38 % kanadských dovozů do 2. dubna. Tento krok následoval po středečním měsíčním odkladu cel na automobilový sektor a dva dny po zavedení nových celních opatření.

V Evropě se pozornost soustředila na snížení sazeb ECB a prognózy inflace a růstu z dílny centrální banky. ECB uvedla, že měnová politika se stává "významně méně restriktivní", což naznačuje opatrnější přístup k sazbám na dalších zasedáních.

Na trzích se projevil i nárůst výdajů na obranu v celé EU, což vedlo k téměř 6% růstu indexu STOXX Aerospace and Defence. Německé akcie posílily díky nadějím na silnější hospodářský růst a vyšší investice do obrany i infrastruktury, což podpořila historická politická dohoda o fiskální reformě.

Euro výrazně posílilo vůči dolaru. Za týden kurz vzrostl o 4,4 % na 1,0834 EUR/USD, nejvíce za zhruba 16 let. Zatímco ohledně ekonomiky USA panují pochybnosti, euro těžilo z plánů Německa na rozsáhlé investice do infrastruktury a obrany, kde budoucí vládní koalice plánuje vytvoření příslušného fondu v objemu 500 miliard eur.

Za celý týden STOXX Europe 600 odepsal 0,69 %, DAX přidal 2,03 %, CAC 40 se zvedl o 0,11 % a FTSE 100 klesl o 1,47 %. Pro STOXX Europe 600 šlo o první ztrátový týden v letošním roce.

Hlavní páteční události v Evropě

• HDP zemí eurozóny ve čtvrtém kvartálu 2024 mezičtvrtletně vzrostl o 0,2 % (3Q2024: +0,4 %, odhad: +0,1 %), meziročně se výkon ekonomiky zvedl o 1,2 % (3Q2024: +1,0 % po revizi z +0,9 %, odhad: +0,9 %).
• Španělská průmyslová výroba v lednu překvapivě klesla. Výkon španělského průmyslu byl v lednu o procento nižší než před rokem, čekal se naopak růst produkce o dvě procenta.
• Obchodní bilance Francie byla v lednu v hlubším deficitu, než odhadovali analytici. Deficit zahraničního obchodu dosáhl 6,5 miliardy eur (prosinec: 3,5 miliardy eur, odhad: 4,1 miliardy eur).
• Ceny nemovitostí v Británii v únoru vzrostly méně, než se čekalo. Meziměsíčně se index cen nemovitostí banky Halifax snížil o 0,1 % (leden: +0,6 %, odhad: +0,3 %), meziročně ceny domů vzrostly o 2,9 % (leden: +2,9 %, odhad: +3,1 %).
• Objem německých průmyslových zakázek v lednu klesl nečekaně výrazně. Zakázek bylo v lednu meziměsíčně o 7 % méně. Čekal se pokles pouze o 2,8 % po prosincovém růstu o 5,9 % (revidováno z +6,9 %). Propad byl nejprudší od ledna 2024.

Hlavní události týdne v Evropě

• Meziroční růst spotřebitelských cen v zemích eurozóny v únoru podle prvního odhadů zpomalil 2,4 % (odhad: 2,3 %, leden: 2,5 %). Meziměsíčně se ceny zvedly o 0,5 %. Jádrová inflace dosáhla meziročně 2,6 % (odhad: 2,5 %, leden: 2,7 %).
• V pondělí vycházely finální indexy nákupních manažerů: Španělsko 49,7 bodu (leden: 50,9 bodu, odhad: 51,4 bodu), Česká republika 47,7 bodu (leden: 46,6 bodu, odhad: 47,1 bodu), Itálie 47,4 bodu (leden: 46,3 bodu, odhad: 46,6 bodu), Švýcarsko 49,6 bodu (leden: 47,5 bodu), Francie: 45,8 bodu (leden: 45 bodů, odhad: 45,5 bodu), Německo 46,5 bodu (leden: 45 bodů, odhad: 46,1 bodu), eurozóna 47,6 bodu (leden: 46,6 bodu, odhad: 47,3 bodu), Spojené království 46,9 bodu (leden: 48,3 bodu, leden: 46,4 bodu).
• Italský HDP loni vzrostl o 0,7 %, stejně jako v roce 2023. Vláda cílila loni na 1% růst HDP, pro letošní rok vyhlíží expanzi ekonomiky o 1,2 %. Schodek rozpočtu se nicméně v roce 2024 snížil na 3,4 % ze 7,2 % HDP v roce 2023.
• Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pondělí uvedla, že Evropská unie poskytne automobilkám tříletou lhůtu na splnění cílů v oblasti emisí CO₂, které byly původně stanoveny na letošní rok. Změna regulace má být navržena ještě v březnu. V podstatě to znamená, že firmy mohou letos cíle nesplnit, pokud to v následujících dvou letech doženou.
• Akcie rakouské Erste Group Bank, se kterými se obchoduje i na burze v Praze, se po pátečním vyhlášení hospodářských výsledků banky dočkaly několika aktualizací cílových cen a investičních doporučení.
• Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý oznámila dohodu o novém úvěrovém nástroji v objemu 150 miliard eur, který bude určen k financování evropské obrany.
• Míra nezaměstnanosti v Itálii v lednu 6,3 % (prosinec: revize na 6,4 %, odhad: 6,2 %).
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně v lednu zůstala na 6,2 %, čekal se nárůst na 6,3 %. V celé Evropské unii míra nezaměstnanosti zůstala na 5,8 %.
• HDP Maďarska se ve čtvrtém čtvrtletí 2024 mezikvartálně zvýšil o 0,5 % (odhad: +0,5 %, 3Q2024: -0,6 %), meziročně byl vyšší podle očekávání o 0,4 % (3Q2024: -0,8 %).
• OECD předpovídá, že česká ekonomika letos zrychlí růst na 2,4 % HDP z loňského 1 % a příští rok na 2,5 %. Inflace by měla dále slábnout a v roce 2026 dosáhnout 2% cíle ČNB. Deficit veřejných financí by měl letos klesnout na 2,6 % HDP a v roce 2026 na 1,9 %.
• Evropská komise potvrdila svůj záměr, aby od roku 2035 byla všechna nově prodávaná osobní a lehká užitková vozidla v Evropské unii bez emisí CO₂. Zároveň představila opatření na posílení konkurenceschopnosti evropského automobilového sektoru. Mimo jiné oznámila, že vyčlení 1,8 miliardy eur na vybudování bezpečného a stabilního dodavatelského řetězce surovin potřebných pro výrobu baterií.
• Prodeje elektromobilů Tesla v Německu v únoru meziročně spadly o 76 % na 1 429 vozů. Pokles poptávky zaznamenala automobilka přitom již v lednu. Elon Musk, šéf Tesly, před únorovými parlamentními volbami v zemi podporoval stranu Alternativa pro Německo, která je považována za krajně pravicovou.
• Index nákupních manažerů v oblasti služeb v eurozóně v únoru klesl na 50,6 bodu (leden: 51,3 bodu, odhad: 50,7 bodu). Index za celou ekonomiku zůstal na 50,2 bodu.
• Výrobní ceny v zemích platících eurem v lednu meziměsíčně stouply o 0,8 % (prosince: +0,5 %, odhad: +0,5 %), meziročně se zvýšily o 1,8 % (prosinec: +0,1 %, odhad: +1,4 %).
• Maloobchodní tržby v Itálii v lednu meziměsíčně klesly. Oproti prosinci se tržby italských maloobchodů v lednu snížily o 0,4 % (prosinec: +0,6 %, odhad: +0,1 %), meziročně ale stouply o 0,9 % po 0,6% růstu v prosinci.
• HDP Itálie v loňském čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně vzrostl o 0,1 % (odhad: 0 % po 0 % ve 3Q2024), meziročně se zvedl o 0,6 % po +0,5 % ve třetím kvartálu (čekalo se stejné tempo, tedy +0,5 %).
• Průmyslová produkce ve Francii v lednu oproti prosinci klesla o 0,6 % po prosincovém měsíčním sesunu o 0,5 %. Čekal se naopak mírný růst o 0,3 %.
• Inflace ve Švýcarsku byla v únoru vyšší, než se čekalo. Index spotřebitelských cen meziročně vzrostl o 0,3 % (odhad: +0,2 % po lednových +0,4 %), meziměsíčně ceny vzrostly o 0,6 % (odhad: +0,5 % po lednových -0,1 %). Jádrová meziroční inflace dosáhla stejně jako v lednu 0,9 % (odhad: +0,7 %).
• Goldman Sachs zvýšila cílovou cenu akcií Erste z 69 na 76 eur, doporučení ponechala na stupni "koupit".
• Rada guvernérů Evropské centrální banky ve snaze podpořit evropskou ekonomiku opět snížila úrokové sazby. Základní sazbu podle očekávání zredukovala o čtvrt procentního bodu na 2,65 % a depozitní sazbu posunula na 2,50 %. Celková míra inflace dosáhne podle ECB letos v průměru 2,3 %, dále 1,9 % v roce 2026 a 2,0 % v roce 2027. V případě HDP letos ECB v eurozóně čeká růst o 0,9 %, dále 1,2 % pro rok 2026 a 1,3 % pro rok 2027.
• Maloobchodní tržby v zemích platících eurem v lednu meziměsíčně klesly o 0,3 % po prosincové stagnaci (revidováno z -0,2 %), čekal se naopak růst o 0,1 %. Meziročně maloobchodníci utržili o 1,5 % více, čekal se růst o 1,9 % po prosincových +2,2 % (revidováno z +1,9 %). Horší údaje oproti očekáváním tak souvisejí právě s revizí prosincových tržeb výše.
• Průmyslová výroba v Maďarsku v lednu meziročně -3,9 %, maloobchodní tržby +4,7 %.
• Inflace ve Švédsku byla v únoru podle předběžných dat vyšší, než se čekalo. Spotřebitelské ceny vzrostly oproti lednu o 0,6 % (odhad: +0,4 %), meziročně se zvýšily o 1,3 % (odhad: +1,1 %).
• Nových aut se v Německu v únoru registrovalo meziročně o 6,4 % méně.

Výsledková sezóna

• Výsledky Continental (v úterý -11,64 %) za rok 2024: Upravený čistý zisk 2,7 miliardy eur (+6,6 %), tržby podle očekávání 39,7 miliardy eur (-4 %).
• Německá agrochemická a farmaceutická společnost Bayer by se k růstu zisků měla dopracovat až příští rok. Letos firma podle svého prohlášení očekává naopak pokles. To by mohlo prověřit trpělivost investorů s restrukturalizačními snahami generálního ředitele Billa Andersona.
• Tržby Adidasu porostou letos pomaleji, uvedla firma. Oproti silnému roku 2024 o méně než 10 %. To vedlo během ranního obchodování k poklesu ceny akcií sportovní značky. Nižší je i výhled pro provozní zisk. Měl by se pohybovat mezi 1,7 a 1,8 miliardy eur. Analytici přitom očekávali 2,04 miliardy eur. Výhled nezahrnuje příjmy a zisky značky Yeezy.
• Roční čistý zisk aerolinií Air France-KLM loni klesl na 317 milionů eur z 934 milionů eur v roce 2023. Pokles nastal i přes nárůst tržeb o 4,8 %. Zisk byl ovlivněn "efektem olympijských her", kdy se cestující během hlavní letní sezóny vyhýbali Paříži, jinak jednomu z nejnavštěvovanějších měst světa, uvedla společnost. Kromě ušlých příjmů musela firma během tohoto období vyplatit zaměstnancům celkové bonusy v objemu 50 milionů eur.
• Deutsche Post zruší 8 000 pracovních míst. Zeštíhlení se nejvíce dotkne poštovních a balíkových služeb. V loňském roce se firmě sice podařilo zvýšit tržby o 3 % na 84,2 miliardy eur, ale provozní zisk klesl o 7,2 % na 5,9 miliardy eur.
• Lufthansa má za sebou rekordní rok, utržila nejvíce v historii. Tržby společnosti v uplynulém fiskálním roce 2024 dosáhly 37,58 miliardy eur. Lufthansa přepravila přes 130 milionů lidí a vydělala 1,38 miliardy eur.

Zdroj: CNBC