Evropské akcie v pátek oslabily, v týdenním horizontu se indexy na směru neshodly (28. 3. 2025)

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,77 % na 542,10 bodu, britský FTSE 100 odepsal 0,08 % na 8 658,85 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,96 % na 22 461,52 bodu a francouzský CAC 40 se snížil o 0,93 % na 7 916,08 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 se nedařilo akciím společností TUI (-8,05 %), SalMar (-5,54 %) nebo Commerzbank (-4,74 %). V plusu naopak den zakončily cenné papíry firem CD Projekt (+3,80 %), Castellum (+3,19 %) či Pernod Ricard (+2,86 %).

Za týden STOXX Europe 600 klesl o 1,38 %, FTSE 100 se zvýšil o 0,14 %, DAX odevzdal 1,88 % a CAC 40 se snížil o 1,58 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Francouzský herní gigant Ubisoft připravuje zásadní reorganizaci, vytvoří novou dceřinou společnost, do které přesune své nejznámější značky jako Assassin's Creed či Far Cry. Investorem se stává čínský Tencent, který do projektu nalije 1,16 miliardy eur.
• Britská ekonomika v závěru loňského roku mírně zpevnila, HDP se mezičtvrtletně zvýšil o 0,1 %. Revidovaná zpráva tak potvrdila dříve představený odhad. Meziročně HDP stoupl o 1,5 %, to je výsledek o desetinu procentního bodu lepší proti předchozímu odhadu. Zveřejněna byla v pátek ráno i další data, maloobchodní tržby a výsledek běžného účtu a obchodní bilance.
• Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk se postavila za svůj přípravek CagriSema určený k léčbě obezity, přestože výsledky dvou klíčových studií nedosáhly očekávaných hodnot. Podle generálního ředitele Larse Fruergaarda Jørgensena má látka stále velký potenciál a bude důležitou součástí portfolia firmy.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně v březnu mírně klesla. Její index se snížil na -14,5 bodu z -13,6 bodu v únoru. Potvrdila to finální zpráva Evropské komise. Nižší je i index ekonomické nálady, klesl z 96,3 bodu na 95,2 bodu, když se naopak čekal růst na 97 bodů. Index důvěry v průmyslu stoupl na -10,6 bodu z únorových -11 bodů (revidováno z -11,4 bodu, odhad: -10,5 bodu), zatímco index nálady ve službách se snížil na 2,4 bodu z únorových 5,1 bodu (revidováno z 6,2 bodu), když se čekal výsledek 6,8 bodu. Index podnikatelského klimatu pak stoupl na -0,73 bodu z únorových 0,74 bodu.
• Růst německé nezaměstnanosti pokračuje. V únoru se její míra zvýšila o desetinu procentního bodu na 6,3 %. Počet nezaměstnaných se zvýšil o 26 tisíc. Čekalo se, že nezaměstnanost zůstane na lednových 6,2 % a že počet lidí bez práce stoupne o 10 tisíc. V lednu se počet nezaměstnaných zvýšil o pět tisíc. Nezaměstnanost v Německu roste od jara 2022, kdy dosáhla dna 5 %.
• Důvěra německých spotřebitelů v největší evropskou ekonomiku zůstává stabilní. Její index od GfK pro duben stoupl na -24,5 bodu z -24,6 bodu pro březen. Čekal se lepší výsledek -23 bodů.
• Evropská komise plánuje mezi roky 2025 a 2027 investovat 1,3 miliardy eur prostřednictvím programu Digitální Evropa. Cílem je posílit technologickou suverenitu EU, podpořit vývoj AI a zlepšit digitální kompetence obyvatel.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Firma EP Energy Transition, patřící do skupiny EP Corporate Group (EPCG) miliardáře Daniela Křetínského, se stala jediným vlastníkem německé energetické společnosti LEAG. Od skupiny PPF odkoupila zbývajících 30 procent akcií, čímž LEAG zcela ovládla. Informaci potvrdil v pondělí mluvčí EPCG Daniel Častvaj. Hodnota transakce nebyla zveřejněna.
• Německá softwarová skupina SAP předstihla podle tržní kapitalizace dánského farmaceutického výrobce Novo Nordisk a stala se nejhodnotnější firmou Evropy. Hodnota SAP překonala 312 miliard eur díky rostoucím příjmům z cloudových služeb, zatímco Novo Nordisk ztratil kvůli problémům s vývojem léků na hubnutí.
• Německý koncern Bayer utrpěl další zásadní právní porážku, když soud v americké Georgii nařídil firmě zaplatit odškodnění ve výši 2,1 miliardy dolarů kvůli herbicidu Roundup. Bayer čelí sérii žalob od chvíle, kdy v roce 2018 koupil společnost Monsanto, která kontroverzní přípravek vyvinula.
• Dánská společnost Novo Nordisk vyvolala zklamání investorů poté, co její nová generace léku na obezitu, CagriSema, vykázala ve studiích nižší účinnost, než se původně očekávalo. Výsledky klinických testů ukázaly slabší úbytek váhy, což vedlo k prudkému poklesu hodnoty akcií firmy, které od maxima v roce 2024 ztratily už zhruba polovinu své ceny.
• Předběžné březnové indexy nákupních manažerů v Evropě vyslaly smíšené signály. Kompozitní PMI za eurozónu stoupl na 50,4 bodu (únor: 50,2 bodu) a PMI za výrobu se zvýšil na 48,7 bodu (odhad: 48 bodů, únor: 47,6 bodu), zatímco ukazatel za sektor služeb klesl na 50,4 bodu (odhad: 51 bodů, únor: 50,6 bodu).
• Britská ropná společnost Shell oznámila, že výrazně zvýší návratnost kapitálu akcionářům a sníží náklady, přičemž hlavní pozornost zaměří na oblast zkapalněného zemního plynu (LNG). Firma plánuje do roku 2030 zvyšovat prodej LNG až o 5 % ročně a chce upevnit své postavení světového lídra v tomto segmentu.
• Evropská komise odsouhlasila investice do 47 klíčových projektů ve 13 zemích Evropské unie v celkovém objemu 22,5 miliardy eur. Cílem je posílit a rozšířit přístup EU ke strategickým surovinám a snížit závislost na omezeném počtu dodavatelů.
• Podnikatelská nálada v Německu se v březnu zlepšila, avšak méně, než se čekalo. Hodnota jejího indexu narostla na 86,7 bodu z únorových 85,3 bodu (revidováno z 85,2 bodu). Oznámil to v úterý německý hospodářský institut Ifo, který index sestavuje. Čekal se ale růst až na 86,8 bodu. Ukazatel hodnotící současné podmínky stoupl na 85,7 bodu z 85 bodů, když se čekal růst jen na 85,5 bodu, a index očekávání se zvýšil na 87,7 bodu z únorových 85,6 bodu (revidováno z 85,4 bodu), když se čekal výsledek 87,9 bodu.
• Maďarská centrální banka podle očekávání potvrdila úrokovou sazbu na 6,5 %.
• Evropská komise dala souhlas společnosti Energetický a průmyslový holding (EPH), kterou vlastní český podnikatel Daniel Křetínský, k navýšení jejího podílu ve Slovenských elektrárnách – největším výrobci elektřiny na Slovensku. Tím Křetínského holding získá reálnou kontrolu nad touto klíčovou slovenskou energetickou firmou. Komise, která v rámci EU dohlíží mimo jiné na dodržování pravidel hospodářské soutěže, oznámila své rozhodnutí na svých oficiálních stránkách.
• Společnost Chery plánuje postavit výrobní závod v turecké provincii Samsun s roční kapacitou 200 000 vozů. Prezident Recep Tayyip Erdoğan předal zástupcům firmy ocenění za investici během slavnostního ceremoniálu v prezidentském paláci v Ankaře.
• Analytici z Barclays snížili výhled pro index S&P 500 na letošní rok z 6 600 na 5 900 bodů. Důvodem jsou dopady celních opatření a zhoršující se výsledky podnikatelských průzkumů. Základní scénář počítá s utlumením ekonomické aktivity, avšak bez plnohodnotné recese.
• Společnost GE Aerospace oznámila investice do své evropské výrobní sítě. Zaměří se na divizi pohonných a aditivních technologií, která zahrnuje čtyři klíčové podniky: Avio Aero, Unison, Dowty a Colibrium Additive. Tyto společnosti dodávají technologie pro letecký průmysl v Evropě i ve Spojených státech.
• Inflace ve Spojeném království v únoru klesla výrazněji, než se čekalo. Meziročně se index spotřebitelských cen zvýšil o 2,8 % po 3% nárůstu v lednu, čekal se pokles tempa růstu jen o desetinu procentního bodu. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 %. V lednu klesly o 0,1 % a ekonomové teď čekali jejich růst tempem 0,5 %. Jádrová inflace, která vylučuje vliv kolísavých cen potravin a energií, klesla na 3,5 % z 3,7 %, když se čekal pokles jen na 3,6 %.
• Prezident Donald Trump oznámil zavedení 25% cel na všechna auta, která nejsou vyrobená ve Spojených státech. Tuto možnost naznačil již v pondělí. Nová cla by měla být součástí jeho širšího plánu zavést "reciproční cla", který má být oznámen 2. dubna. Podle Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) bylo loni z EU do Spojených států vyvezeno bezmála 750 tisíc aut v hodnotě asi 38,5 miliardy eur. Meziročně objem vývozu klesl o 6,2 % a jeho hodnota se snížila o 4,6 %. Podle hodnoty vývozu byly Spojené státy pro automobilový průmysl v EU nejvýznamnějším zahraničním trhem. Podle analytiků z Goldman Sachs loni ze zahraničí pocházela celkem téměř polovina z asi 16 milionů aut prodaných v USA.
• Druhý největší britský výrobce oceli oznámil, že hodlá uzavřít své vysoké pece a ocelářské provozy ve městě Scunthorpe poté, co jeho čínský vlastník Jingye nedosáhl dohody o záchranném balíku s britskou vládou. Ohroženo je až 2 700 pracovních míst.
• Německá automobilka BMW ve čtvrtek vyzvala Evropskou unii a Spojené státy k uzavření dohody, která by předešla narůstajícímu obchodnímu konfliktu. Reagovala tak na oznámení prezidenta Donalda Trumpa o nových clech na dovoz automobilů.
• Norská centrální banka potvrdila základní úrokovou sazbu na 4,5 %.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Zbrojovce Colt CZ Group loni vyskočily tržby o polovinu, navrhne 15korunovou dividendu i zpětný odkup akcií. Společnost loni rostla jak organicky, tak díky převzetí výrobce střeliva Sellier & Bellot. Dařilo se jí v Evropě a jako tradičně i v samotném Česku. Letos Colt CZ vyhlíží další armádní zakázky, prioritou jsou pro ni EU a spolupráce s NATO, příležitosti ale vidí i na dalších trzích.
• Výsledky H&M v 1QFY2026: Provozní zisk 1,2 miliardy SEK (odhad: 1,9 miliardy SEK), tržby 55,33 miliardy SEK (odhad: 55,86 miliardy SEK).

Zdroj: CNBC