Ztráta nezávislosti Fedu by byla velký problém. Proč?
Jedním z důvodů, proč je americký dolar od začátku roku jednou z nejvíce oslabujících měn a jeho znehodnocení v páru s eurem dosáhlo až 14 %, je obava o nezávislost americké centrální banky. Prezident USA Donald Trump po svém znovuzvolení (ani) v této oblasti nedává trhu spát. Investoři se obávají, že jeho výroky směřující k narušení nezávislosti banky nejsou pouhým rétorickým cvičením.
Donald Trump se už během svého prvního mandátu netajil nespokojeností s působením Jeromea Powella ve vedení nejdůležitější měnové instituce na světě. Přestože ho v roce 2018 jmenoval do čela Federálního rezervního systému sám, brzy ho začal obviňovat z toho, že brzdí ekonomiku příliš pomalým snižováním sazeb. V podobném duchu kritizuje (ne)aktivitu centrální banky i letos. Powella musel několikrát bránit i Scott Bessent, který je jinak velice loajálním ministrem financí.
Podle americké legislativy má prezident jen omezenou pravomoc hlavu Fedu odvolat. Funkční období je čtyřleté, to Powellovo končí napřesrok, členství v Radě guvernérů dokonce sedmileté. Přesto se spekuluje, že by se Trump mohl pokusit Powella přimět k rezignaci pomocí veřejného tlaku, mediálního zostuzení nebo politického vyšetřování. Mluví se třeba o údajně přemrštěných nákladech na renovaci sídla Fedu. Kritici tvrdí, že výdaje na přestavbu instituce, která současně udržuje vysoké úrokové sazby pro běžné Američany, jsou výsměchem veřejnosti.
Dopady na trhy v případě ztráty kredibility Fedu by byly okamžité a hluboké. Pokud by nový předseda Fedu, vybraný Trumpem, skutečně zahájil razantní snižování sazeb, krátkodobé výnosy dluhopisů by pravděpodobně poklesly. Naopak dlouhodobé výnosy by mohly růst, protože investoři by začali očekávat vyšší inflaci a ztrátu důvěry v měnovou stabilitu. Výnosová křivka, která je klíčovým indikátorem nálady na trzích, by se mohla prudce stát strmější, což často značí nervozitu a očekávání zrychlení růstu cenové hladiny.
Současně by oslabil americký dolar, protože nezávislost centrální banky je jedním z hlavních důvodů, proč svět používá dolar jako rezervní měnu. V takové situaci by se investoři mohli obrátit k bezpečnějším tržním přístavům, například ke zlatu, švýcarskému franku nebo japonskému jenu. Důsledky by ale zdaleka nepocítila jen Amerika. Význam dolaru v globálním obchodě a financování znamená, že jakýkoli otřes důvěry ve Fed by měl systémový dopad – od rozvíjejících se trhů po ceny komodit.
Fed byl historicky nejúspěšnější ve chvílích, kdy si uchoval nezávislost, tedy když mohl činit nepopulární rozhodnutí, jako je zvyšování sazeb během přehřátí ekonomiky. Připomeňme jeho památný boj s inflací v 70. letech, kdy se tehdejší šéf Fedu Paul Volcker nebál sazby krátkodobě zvýšit až na 20 % (rekord z přelomu let 1980 a 1981) Politicky motivovaný šéf Fedu by ale mohl naopak sledovat krátkodobé cíle, například stimulaci ekonomiky před volbami, i za cenu dlouhodobé nestability. Takový přístup připomíná spíše měnovou politiku v autoritářských režimech, nikoli v zemi, která si zakládá na rovnováze institucí.
