Evropské burzy se v pátek na směru neshodly, týden byl ale pro hlavní akciové indexy ziskový

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek přidal 0,19 % na 547,08 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,44 % na 7 743 bodech, zatímco britský FTSE 100 se snížil o 0,06 % na 9 095,73 bodu a německý DAX klesl o 0,12 % na 24 162,86 bodu.

Investoři byli opatrní kvůli dřívějšímu oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že na Rusko a odběratele jeho ropy uvalí tvrdé sankce, pokud se Moskva s Kyjevem do pátku nedohodne na ukončení války na Ukrajině. Akcie evropských zbrojovek v pátek přesto, nebo možná právě proto oslabily: Rheinmetall -1,25 %, BAE Systems -1,62 %, Leonardo -2,55 %, Thales -0,95 %.

Pozitivně páteční obchodní seance vyzněla mimo jiné pro akcie společností Raiffeisen Bank International (+5,63 %), Novo Nordisk (+4,60 %) nebo voestalpine (+4,52 %).

Za celý týden index STOXX Europe 600 přidal 2,11 %, FTSE 100 se zvýšil o 0,30 %, DAX si připsal 3,15 % a CAC 40 posílil o 2,61 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Podle nejnovější analýzy britského Národního institutu pro ekonomický a sociální výzkum (NIESR) bude britská vláda pravděpodobně nucena na podzim zvýšit daně, pokud chce zaplnit rozpočtovou díru a dodržet vlastní fiskální pravidla. Tato pravidla, která si stanovila ministryně financí Rachel Reevesová, zahrnují dosažení vyrovnaného rozpočtu či přebytku do konce dekády a snížení podílu státního dluhu k HDP do konce současného parlamentního období v roce 2029-2030.
• Rakouská pojišťovací skupina Vienna Insurance Group (VIG) jedná o možné akvizici většinového podílu ve společnosti NÜRNBERGER Beteiligungs. NÜRNBERGER, německá pojišťovací společnost se sídlem v Norimberku, prochází v současnosti procesem transformace a aktivně hledá strategické partnery. Skupina VIG v chystané akvizici spatřuje příležitost posílit svou dlouhodobou růstovou strategii ve střední a východní Evropě a zároveň rozšířit své působení na specifickém a vysoce konkurenčním německém trhu.
• Guvernér Bank of England Andrew Bailey ve čtvrtek pro CNBC uvedl, že mezi britskou centrální bankou a vládou nevznikl žádný spor kvůli zpoždění při udělení dlouho očekávané bankovní licence fintech gigantovi Revolut. Reagoval tak na zprávu Financial Times, podle níž bylo zrušeno setkání ministryně financí Rachel Reevesové s Revolutem a dohledovým orgánem PRA po jeho zásahu.
• Meziroční inflace v Česku v červenci klesla na 2,7 % z červnových 2,9 %. Hlavním důvodem byly nižší ceny potravin, které proti červnu klesly o 0,7 %. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v Česku zvýšily o 0,5 %.
• Podíl nezaměstnaných v Česku podle Úřadu práce ČR v červenci stoupl na 4,4 % z červnových 4,2 %. Počet uchazečů o zaměstnání vzrostl na 329 501, volných míst bylo 95 553. Nárůst souvisí s letním útlumem náborů a vstupem absolventů na trh práce.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny v srpnu výrazně klesla. Index důvěry od společnosti Sentix se propadl z 4,5 bodu na -3,7 bodu, což je výrazně pod očekáváním 6,2 bodu. Index aktuální situace spadl hlouběji do záporného pásma, z -7,3 na -13 bodů, a index očekávání klesl ze 17 na 6 bodů. Ještě horší byla čísla pro Německo, celkový index se propadl z -0,4 na -12,8 bodu, index aktuální situace z -18,8 na -29 bodů a index očekávání z 19,8 na 5 bodů. Podle Sentixu kolaps nálady odráží první reakci investorů na novou obchodní dohodu mezi EU a USA a jejich hodnocení je "drtivé".
• Čínská technologická společnost Baidu plánuje od roku 2026 ve spolupráci s americkým provozovatelem sdílené dopravy Lyft nasadit svá autonomní vozidla v Evropě. První robotaxi se mají objevit ve Spojeném království a Německu. Cílem partnerství je v následujících letech rozšířit flotilu na tisíce vozidel po celé Evropě.
• Švýcarsko: Meziroční inflace v červenci stoupla na 0,2 % (odhad: 0,1 %, červen: 0,1 %).
• Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny v Česku v červenci meziročně vzrostly o 2,7 %. To jí mírnější růst než v červnu (2,9 %). Výsledek odpovídá tržním očekáváním a potvrzuje pokračující zmírňování inflačních tlaků.
• Kompozitní index nákupních manažerů pro eurozónu dosáhl v červenci 50,9 bodu, což znamená zrychlení růstu soukromého sektoru na sedmiměsíční maximum. Revidovaný údaj byl mírně nad tržními očekáváními a ukazuje na pokračující zlepšování ekonomických podmínek.
• Po květnovém poklesu zaznamenaly výrobní ceny v eurozóně v červnu meziroční nárůst o 0,6 %. Meziměsíčně se ceny výrobců zvýšily o 0,8 % po poklesu o 0,6 % v květnu.
• Tesla v červenci prodala na německém trhu jen 1 110 vozů. To představuje meziroční pokles o 55,1 %. Celkový trh s elektromobily přitom rostl.
• Index nákupních manažerů ve stavebnictví eurozóny se v červenci snížil na 44,7 bodu z červnových 45,2 bodu. Ukazatel tak zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem 47,6 bodu a signalizuje pokračující útlum sektoru. Klíčová je úroveň 50 bodů, která odděluje pásmu růstu aktivity v odvětví od pásma jejího poklesu.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v červnu meziročně vzrostly o 3,1 %. To je nejvyšší tempo růstu od září 2024. Meziměsíčně došlo k růstu o 0,3 %, ale výsledek mírně zaostal za očekáváním trhu (0,4 %).
• Objem nových zakázek v německém průmyslu se v červnu meziměsíčně snížil o procento, zatímco trh očekával procentní růst. Pokles způsobily propad poptávky po dopravních prostředcích a slabší zahraniční objednávky. Bez započtení velkých kontraktů objednávky naopak mírně vzrostly.
• Bank of England ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,00 %. Trh krok očekával. Rozhodnutí ale bylo těsné, pro snížení sazby zvedlo ruku pět členů měnového výboru, z toho jeden žádal jejich sražení o 50 bazických bodů, zatímco čtyři chtěli nechat měnovou politiku beze změny.
• Tuzemská měnová autorita také na srpnovém zasedání potvrdila sazby na stávající úrovni. Základní úrok zůstává na 3,5letém minimu 3,50 %. Na tom, zda ČNB sazby znovu sníží ještě letos, nepanuje mezi ekonomy shoda. Odborníci jsou ale jednotní v názoru, že mnoho prostoru pro pokles úroků už není.
• Obchodní bilance Německa skončila v červnu přebytkem 14,9 miliardy eur, nejnižším od loňského října. Vývoz meziměsíčně vzrostl o 0,8 % na 130,5 miliardy eur, zatímco dovoz o 4,2 % na 115,6 miliardy eur. Bilance zaostala za tržními očekáváním ekonomů.
• Průmyslová produkce v Německu v červnu meziměsíčně klesla o 1,9 %, čekal se pokles o 0,5 %. Šlo o nejprudší propad od loňského července, tažený byl zejména poklesem výroby strojů, léčiv a potravin.
• Podle dat banky Halifax se ceny rezidenčních nemovitostí ve Spojeném království v červenci meziměsíčně zvýšily o 0,4 %, nejvyšším tempem od začátku roku. Meziroční tempo růstu cen kleslo na 2,4 %, nejnižší úroveň od července 2024.
• Německý svaz automobilového průmyslu (VDA) ve čtvrtek apeloval na Evropskou komisi a německou vládu, aby prosadily okamžité spuštění obchodní dohody s USA. Podle svazu zůstávají v platnosti sektorová cla ve výši 27,5 %, která nadále výrazně zatěžují německé automobilky a transatlantický obchod.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Britská energetická společnost BP vykázala za druhé čtvrtletí zisk 2,35 miliardy USD, nad očekáváním trhu. Společnost oznámila deset nových objevů ropy a plynu včetně největšího za posledních 25 let u pobřeží Brazílie a zahájila pět nových upstreamových projektů.
• Tržby společnosti Novo Nordisk z prodeje léku Wegovy dosáhly v druhém čtvrtletí 19,53 miliardy DKK, meziročně o 67 % více. Celkové tržby společnosti činily 76,86 miliardy DKK, čistý zisk 26,5 miliardy DKK. Novo Nordisk potvrdila výhled, oznámila restrukturalizaci a jmenovala nového generálního ředitele.
• Akvizice distributora plynu GasNet se energetické společnosti ČEZ vyplácí. Skupina za první pololetí vykázala EBITDA 73,9 miliardy korun, GasNet k tomu přispěl více než šesti miliardami. Dobře si společnost vedla i v oblasti distribuce elektřiny a prodeje. Celkově vydařený půlrok management vede k očekávání silnějších výsledků za celý letošek. Provozní výnosy společnosti v pololetí meziročně stouply o čtyři procenta na 167,5 miliardy korun a EBITDA jí vzrostl o sedm procent. Zisk před zdaněním ČEZ klesl o 15 % na 39,6 miliardy, čistý zisk se snížil o 22 % na 16,5 miliardy a očištěný čistý zisk klesl o 21 % na 16,7 miliardy. Tento vývoj byl dán hlavně zaúčtováním odpisů v celkovém objemu 28,4 miliardy proti loňským 17,9 miliardy korun. Týkaly se mimo jiné právě GasNetu nebo uhelných aktiv.
• Dánský přepravní gigant A.P. Møller – Mærsk výsledky za druhé čtvrtletí překonal očekávání trhu. Vykázal nárůst provozního zisku na 2,3 miliardy dolarů. Firma zároveň zvýšila celoroční výhled zisku i růstu globálního objemu kontejnerové přepravy, a to navzdory pokračujícím geopolitickým nejistotám.

Zdroj: CNBC