KONTEXT: Abeceda (post)brexitu aneb Jak a na co se (ne)lze připravit

Brexit je jako mexická telenovela plná nejistoty a nečekaných zvratů. To nesvědčí byznysu ve Spojeném království ani na kontinentu. Zaměřme se na druhou skupinu. Co (ne)mohou evropské firmy dělat v rámci přípravy na očekávaný odchod Británie z EU?

To "nejjednodušší" je připravit se na dopady brexitu. Pokud použijeme jako příklad kurz libry, tak ten se může pohnout o 10-20 %, což odpovídá očekávaným tarifům (a zároveň v mnoha případech i průměrným maržím.) Dále má smysl držet větší než obvyklé množství likvidity, což platí zejména o malých a středních firmách. A také je potřeba se pro jistotu připravit na až dva roky trvající podprůměrnou poptávku na britském trhu.

Stále častěji se spekuluje o budoucnosti evropského automobilového průmyslu, a to jak kvůli emisním limitům a ekologii obecně, tak právě kvůli geopolitice, konkrétně možným americkým tarifům nebo dopadům brexitu.

V případě brexitu, zejména neřízeného, se můžete jako firma z kontinentu v důsledku výsledné disrupce ocitnout v konkurenční výhodě. Pokud tomu tak bude, je potřeba jednat rychle, protože půjde o přechodnou záležitost. I proto, že tímto sektorem hýbe mnoho faktorů, přičemž brexit určitě nepatří mezi nejvýznamnější.

K těm vedle zmíněných patří to, že německý výrobní řetězec čelí stále významnějšímu externímu tlaku, což určuje, kde se co vyrábí, jak velké marže jsou výrobci ochotni platit a do jaké míry budou chtít produkci konsolidovat. Čínské automobilky jsou přitom stále konkurenceschopnější a Američané mají menší hlad po evropských autech. Na brexit by se nemělo zapomínat, největší výzvy dneška i zítřka je nicméně skutečně potřeba hledat jinde.

Zmínila jsi čínskou konkurenceschopnost. Jak to bude s tou britskou po odchodu Spojeného království z EU, a to nejen v automobilovém sektoru? Podstatná část expertní obce čeká její pokles.

Na to bych určitě plošně nesázela, podle mě to bude v důsledku mnohem komplexnější. Jistě, krátkodobě dojde k disrupci, s níž přijdou příležitosti. Podle mě půjde o dva až čtyři roky. Dva v případě, že dojde k brexitu s dohodou – je potřeba tento proces posvětit, nastartovat a provést dle dohodnutého scénáře –, čtyři pak, pokud půjde o divoký brexit, v rámci kterého bude nutné nový režim nakonec stejně domluvit, přičemž EU v tomto případě nebude vůči Londýnu nijak extra vstřícná.

V tomto období nejspíše ekonomika Británie poroste pomaleji a bude čelit velké nejistotě, což byznys poškodí.

Přesně tak. Na druhou stranu ale s velkou pravděpodobností přijde "doping" v podobě výrazně slabší libry a nižších daní (brexit znamená vítězství konzervativců, kteří hodlají agresivně snižovat daně), v neposlední řadě pak bude podporou solidní infrastruktura, na kterou se chce Boris Johnson zaměřit. Ta by měla zaručit, že Británie neskončí po brexitu na periferii, ale nadále bude globální křižovatkou.

V těchto případech jde o jasné výhody a nevýhody. Kde je podle tebe ona pomyslná šedá, tedy neznámá, která má potenciál nakonec rozhodnout o tom, zda bude brexit pro britskou ekonomiku po zmíněné dvou- až čtyřleté turbulentní době pozitivem, nebo nebude?

Pro mě je to postoj k imigraci. Co se financí týče, s touto kapitolou vždy lze nějak pracovat, nedostatek talentů se ale nahrazuje těžce. Záleželo by na tom, jak by se probrexitová vláda nakonec postavila k cizincům, o čemž stávající rétorika může, ale nemusí mnoho vypovídat. Pokud hranice pro pracovníky přivře, jak nyní hlásí, budou mít zejména malé a střední firmy na kontinentu v porovnání s britskou konkurencí na dosah a za rozumnou cenu kvalitní pracovní sílu, z čehož budou nepochybně těžit.

Raffaella Tenconi představí detailní studii (po)brexitových hrozeb a příležitostí pro české firmy na semináři, který se koná 3. března 2020. Akci pořádá platforma Alter Eko, která je podepsána pod "českým Davosem" v Kostelci. Předběžná registrace je možná e-mailem na seminare@altereko.info, podrobnosti o akci včetně jmen dalších vystupujících a ceny budou zaslány v lednu.

Aktualita pro rok 2026