Chodskému pivu prospěla dotace z OP Podnikání a inovace

V roce 1960 bylo v západních Čechách 17 pivovarů, které se staly součástí Plzeňských pivovarů. Ne všechny ale měly jistou budoucnost – pivovary v Plzni, Chebu, Karlových Varech a Domažlicích byly označeny za takzvané rozvojové a perspektivní, ostatní, včetně Chodovaru, byly určeny k likvidaci. Chodovaru se ale podařilo přežít.

"Díky privatizaci k 1. květnu 1992 se Chodovar podařilo zachovat do současnosti. Všechny ostatní pivovary byly uzavřeny již v minulém století. A Chodovar, založený v roce 1573, se tak stal nejstarším prosperujícím českým pivovarem v západních Čechách," vzpomíná Jiří Plevka starší, prezident společnosti Chodovar.

Dnešní pivovar

Od roku 1992 je Chodovar společností s ručením omezeným. Na trhu vystupuje samostatně. Provozy pivovaru prošly od převzetí rodinou Plevkových rozsáhlou rekonstrukcí. Firma provedla množství investic za účelem zvýšení kvality a objemu výroby piva.

"Roční produkce se pohybuje na 90 tisíci hektolitrů piva a stáčené minerální vody. Humnová sladovna pivovaru produkuje 1 700 tun sladu ročně včetně speciálních sladů k vaření černého piva," říká Jiří Plevka starší.

Překrásný historický areál pivovaru je zároveň vyhledávaným cílem turistů. Návštěvníkům nabízí atraktivní prostředí stylové restaurace situované v části skalního labyrintu pivovarských sklepů, malé pivovarské muzeum, wellness hotel s originálními pivními lázněmi nebo restauraci a beerarium v historické budově sladovny. Na objekty pivovaru navazuje pivovarská zahrada se stylovým posezením pro tři tisíce hostů. Zahrada je místem konání tradičních slavností piva a mistrovství Evropy v koulení pivních sudů.

Rozsáhlá rekonstrukce

Chodovar byl zakoupen ve velké privatizaci na úvěr u Státní spořitelny. Kromě zaplacení úvěru bylo nutné modernizovat všechna výrobní místa, která již dosloužila.

"Začali jsme plynofikací, rekonstrukcí varny, výměnou lahvárenské linky, vybudováním stáčírny na KEG sudy s automatickou stáčecí linkou, rekonstrukcí ležáckého sklepa a dalších. V roce 2010 jsme pak uvažovali o výměně dožitých železobetonových kádí z roku 1924 za kádě nerezové," vzpomíná Jiří Plevka starší.

Plevkovi předpokládali, že pořízením nové technologie dojde ke zvýšení efektivnosti výrobního procesu, což přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení pozice společnosti na trhu.

Projekt se podařilo zrealizovat v roce 2011 prostřednictvím dotace z Operačního programu Podnikání a inovace. Podpora z programu umožnila nákup nové technologie, která přispěla k odstranění havarijního stavu stávajících betonových kvasných kádí v prostoru spilky, čímž došlo k modernizaci a zkvalitnění výroby piva. Do stávajících betonových kádí byly připevněny kádě nové, nerezové. Dna kádí byla vyspárována k vypouštěcím otvorům a osazena vypouštěcími klapkami. Po celou dobu realizace byli Plevkovým k dispozici zaměstnanci CzechInvestu v Plzni a pracovníci poradenské společnosti Erste Grantika Advisory.

"Díky dotaci se nám podařilo podstatně zkvalitnit výrobu piva, neboť výroba ve starých betonových kádích byla značně riziková a docházelo ke kontaminaci kvasícího piva. Nově vybudované nerezové kádě zajišťují možnost dokonalé sanitace. Klasická výroba je stejná jako dříve, ale s tím rozdílem, že nemůže dojít ke kontaminaci piva, a tak lze zajistit trvale vysokou kvalitu," tvrdí Jiří Plevka starší.

Za trvale vysokou kvalitu vyráběného piva získal Chodovar od Evropské unie označení "chodské pivo".

Základními surovinami potřebnými k výrobě chodského piva jsou ječmenný slad, chmel a voda. Chodovarské artézské studny jsou zdrojem nejměkčí vody používané v českých pivovarech. Veškerý slad potřebný k výrobě piva tu připravují tradičním způsobem ve vlastní humnové sladovně. Původní varná souprava ve varně pochází z roku 1924. V roce 2004 byla kompletně modernizována a umožňuje vařit čtyři dávky za 24 hodin. Vařič tak dokáže za jeden den přeměnit 14 tun ječmenného sladu na 800 hektolitrů nádherně vonící mladiny.

Plevkovi používají výhradně tradiční výrobní postupy, a proto se mladina čerpá na otevřené kádě do spilky. Po zakvašení pivovarskými kvasinkami zde při teplotě do 9 stupňů Celsia vznikne za deset dní takzvané mladé pivo. Ve spilce je instalováno 23 kvasných kádí o obsahu 70 až 320 hektolitrů.

Tradiční výrobní postup značí pomalé dokvašování a zrání piva při nízkých teplotách ve sklepě. Pivo se tak během ležení ve sklepě ideálně sytí přirozeně vznikajícím oxidem uhličitým, získá potřebný říz, chuťově se zjemní a vyrovná.

Čas se zde nepočítá na dny, ale na měsíce. V unikátním, 800 let starém skalním labyrintu pivovarských sklepů tak zraje pivo v 55 ležáckých sudech s obsahem 99 až 450 hektolitrů. Poté se stáčí bez jakýchkoli předchozích chemických či tepelných úprav.