Obchodní válka mezi kontinenty: USA jsou v právu, Evropa je rozmazlená a český byznys zaneprázdněný

S ohledem na potenciální krize se české firmy vezou na vlně optimismu. 49 % z nich očekává do roku 2020 růst, některé se však připravují propouštět. Na případnou globální krizi je podle expertů potřeba být připraven, není ale namístě zbytečně s ní strašit.
Na Coface Country Risk Conference proběhla velice živá panelová debata. Mezi řečníky nechyběli Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu a obchodu, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, novinářka a analytička Lenka Zlámalová, proděkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze Miroslav Ševčík či Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.
Tématem konference byla ekonomická rizika nejen v České republice, ale i globálně. Účastníci diskutovali dopady brexitu, obchodní války mezi USA, Evropou a Čínou i připravenost českých podniků na případné krize. "Donald Trump je v právu, jde mu jen o narovnání obchodních podmínek nespravedlivých vůči USA," zaznělo mimo jiné na konferenci.
Během konference a před ní provedla společnost Coface průzkum mezi takřka třemi stovkami různě velkých společností z různých odvětví. Vrcholným manažerům kladla otázky spojené s pravděpodobností nástupu ekonomické krize a s jejich případnými přípravami na oslabení domácí ekonomiky.
České firmy čekají růst, pětina z nich možnou krizi neřeší
Navzdory prvním signálům zpomalení růstu ekonomiky srší většina oslovených firem optimismem. V roce 2020 se povede podle manažerů výrazně lépe než letos 13 % firem, lépe než letos pak 36 % společností. Spíše hůře než v letošním roce bude podle očekávání dotázaných prosperovat 7 % firem, zbylých 43 % očekává v roce 2020 přibližně stejné výsledky jako v letošním roce.
"Vůči krizi, jaká přišla v roce 2008, není nic imunní. Připomínám, že podobné krize jsme zažili za posledních 100 let jen dvě. A ačkoli krizi nelze vyloučit nikdy, 'normální' krize vypadá podstatně lépe než to, co si pamatujeme z období let 2008-2013. Neměli bychom se proto tolik strašit," uvedl Miroslav Singer, člen dozorčí rady pojišťovny Generali a bývalý guvernér České národní banky.
V souladu se svým optimismem se 21 % dotázaných společností nezabývá případným nástupem ekonomické krize. I tak jsou tyto firmy při svém obchodování opatrné, je mezi nimi významný podíl těch, které aktivně řeší běžná rizika z obchodních vztahů (25 % z nich používá produkt pojištění pohledávek, 55 % z nich své obchodní partnery pomocí různých databází prověřuje a investuje do kreditních reportů a analýz).
Případným nástupem krize se aktivně zabývá 20 % dotázaných firem. Zbylých 59 % společností řeší případnou krizi v odvětví průběžně, aktuální situace na trzích je nijak významně neovlivňuje ani je nenutí k preventivním krokům.
"Velké hospodářské krize v historii měly obvykle poměrně originální důvody, rozsah i průběh. Ať už se jednalo o ropné krize, inflační nebo měnové krize, zaměstnanostní krize, až po tu poslední hypoteční, jednu věc si jako ponaučení z historie vzít můžeme: Přijde-li teoreticky dříve či později další ekonomická krize globálních rozměrů, velice pravděpodobně bude mít opět originální spouštěcí mechanismus," komentoval potenciální příští krize s nadsázkou Vladimír Bärtl.
Zaměstnanci v ohrožení
Očekávaný pokles počtu zaměstnanců avizovalo v posledních měsících několik bankovních domů, případnou nutnost redukovat zaměstnanecké stavy však řeší i další společnosti. Podle průzkumu očekává snížení počtu zaměstnanců v roce 2020 oproti současnosti 14 % dotázaných firem (2 % očekávají pokles počtu spolupracovníků o dvacet procent, 12 % o deset procent).
Redukci počtu zaměstnanců očekávají podle průzkumu zejména společnosti z oboru financí, velkoobchodu a výroby. Zatímco v případě finančních institucí je očekávaný pokles počtu zaměstnanců dán především rozvojem technologií a změnou chování zákazníků, u ostatních firem dominují obavy z nedostatku pracovníků a jejich potřebné kvalifikace.
Krize na obzoru?
Riziko zpomalení ekonomického růstu nebo nástup recese v České republice nepředstavují podle účastníků konference jen vnější hrozby (důsledky obchodních válek či brexitu), ale i vývoj domácích ukazatelů. Negativní vliv může mít zejména růst mezd předstihující růst produktivity práce, nedostatek pracovních sil, rekordně nízká ziskovost firem či růst úrokových sazeb.
Přestože vidí budoucnost svých firem optimisticky, obává se většina dotázaných manažerů, že obchodní války mezi USA, Čínou i EU mohou odstartovat novou globální obchodní a ekonomickou krizi. Přesvědčeno je o tom 67 % dotázaných. 13 % manažerů si myslí, že podobná krize v důsledku obchodních válek spíše nehrozí, 21 % si není odpovědí jistá.
Z průzkumu mimo jiné vyplývá, že zejména menší a střední firmy z důvodu současného přebytku zakázek nemají čas řešit budoucí strategii a rizika. Firmy sice vnímají signály zpomalení ekonomiky a obchodních válek na globálních trzích, ale palčivějším problémem je pro ně aktuální nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Případná krize, která dopadne na českou ekonomiku, tak může mít pro nepřipravené společnosti i jejich zaměstnance značné důsledky.
Zdroj: Coface
Aktuality

