Český rozhlas: Vnitro popírá existenci analýzy, o níž mluvila Schillerová v souvislosti se změnou právního základu nouzových opatření
Ministerstvo vnitra popírá, že zpracovalo analýzu změny právního základu nouzových opatření, která vyhlásila vláda kvůli epidemii koronaviru. Mluvčí ministerstva to uvedl na dotaz serveru iROZHLAS.cz. Údajnou analýzu Ministerstva vnitra zmínila tento týden ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), když vysvětlovala, proč se přechodem z krizového zákona na zdravotní zákon nemění nárok firem na odškodné za ušlý zisk v důsledku vládních opatření. Ministerstvo financí na dotaz ČTK uvedlo, že o právním výkladu vnitra hovořila Schillerová výhradně v souvislosti s náhradou škod, nikoliv ušlého zisku.
Nouzový stav kvůli epidemii koronaviru vyhlásila vláda podle krizového zákona. Později ale za právní základ restriktivních opatření zvolila zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle některých právníků a opozičních politiků tímto krokem vláda podnikatelům ztížila možnost domáhat se náhrady škod v souvislosti s opatřeními státu.
Změnu právního základu hájila ministryně Schillerová s tím, že na případné odškodnění podnikatelů za ušlý zisk nemá vliv. "Já jsem četla výklad právníků z ministerstva vnitra. A výklad, jestli je to podle krizového zákona nebo zdravotního zákona, je úplně stejný, protože ten výklad je takový, že přímá, jasná náhrada škody je v případě, že zabíráte někomu majetek nebo mu přikazujete nějakou činnost," řekla ve středu Schillerová České televizi. Analýzu ministerstva vnitra zmínil i ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) v Radiožurnálu.
Vnitro však existenci analýzy popírá. "Ministerstvo vnitra nikdy nezpracovalo analýzu na téma, proč by vláda měla opustit přijímání krizových opatření podle krizového zákona a nahradit je přijímáním mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví," řekl serveru iROZHLAS.cz mluvčí resortu Ondřej Krátoška.
Pokud jde o náhradu škod podle krizového zákona, zastává ministerstvo vnitra podle Krátošky dlouhodobě názor, že se poškozeným hradí pouze skutečná škoda. "Jde například o zabavení věci, její zničení nebo uložení pracovní povinnosti. Ani v minulosti, například při povodních, nebyly vypláceny náhrady škod za zavřené obchody v postižených oblastech," doplnil.
Podle ministerstva financí Schillerová ve svém vyjádření vycházela z právního výkladu ministerstva vnitra coby gestora krizového zákona. "Podle něhož se v případě žádostí o náhradu škody hradí pouze skutečná škoda v důsledku konkrétního zásahu, nikoli tvrzený ušlý zisk," řekl rozhlasovému serveru Jakub Vintrlík z tiskového odboru ministerstva.
Na dotaz ČTK Vintrlík uvedl, že článek serveru iROZHLAS.cz je postaven na nesprávné interpretaci. "Ministryně financí Alena Schillerová nikdy neřekla, že by se změna přijímání mimořádných opatření podle zákona o veřejném zdraví měla opírat o analýzu, kterou mělo vypracovat ministerstvo vnitra," uvedl. O právním výkladu ministerstva vnitra podle něj ministryně hovořila výhradně v souvislosti s problematikou náhrad škod.
Zdroj: ČTK
