Nárok podnikatelů na náhradu škody od státu trvá, tvrdí právníci
Podnikatelé, které poškodil zákaz maloobchodního prodeje, mají právo na náhradu škody podle krizového zákona i přesto, že vláda přešla na formu mimořádných opatření podle zákona zdravotního. Tvrdí to právní analýza advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners. Advokáti jsou navíc přesvědčeni, že po případném zrušení opatření soudem budou moci podnikatelé vymáhat odškodné také podle zákona odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.
Ministryně financí Alena Schillerová dříve uvedla, že stát lidem nebude hradit ušlý zisk, ale pouze skutečnou škodu, která jim vznikne kvůli opatřením proti koronavirové epidemii. Názor, že poškozeným se podle krizového zákona hradí pouze skutečná škoda, zastává i ministerstvo vnitra.
Krizový zákon stanoví, že stát je povinen nahradit lidem i firmám škodu, která vznikla v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Část právníků i opozičních politiků v této souvislosti kritizovala vládu Andreje Babiše za to, že v nouzovém stavu omezuje práva občanů vydáváním mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví podle zdravotního zákona. Podle některých výkladů tím totiž podnikatelům ztížila či znemožnila domáhat se odškodného.
Advokáti z kanceláře Vilímková Dudák & Partners tento názor nesdílejí. Podle nich zůstalo právo na náhradu škody zachováno, i když bylo krizové opatření vydáno formou mimořádného opatření ministerstva.
Argumentují tím, že vláda vzala opatření o zákazu maloobchodního prodeje z 23. března na vědomí usnesením nazvaným "o přijetí krizového opatření". "Pak se zjevně jedná o krizové opatření podléhající režimu a podmínkám krizového zákona," podotkli.
Zároveň uvedli, že mimořádné opatření jakožto tzv. opatření obecné povahy musí splňovat předepsané náležitosti, které však v tomto případě chybí. "Je zřejmé, že mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví nedostává zákonným požadavkům, kdy neobsahuje řádné odůvodnění a zcela v něm absentuje též poučení ohledně opravných prostředků," upozornili advokáti. Tvrdí, že tento fakt je podle ustálené judikatury důvodem ke zrušení opatření.
Nezákonné je podle výkladu právníků i to, že se ministerstvo neřídilo zásadou přiměřenosti daných opatření. Doporučují proto, aby se podnikatelé obrátili na soudy správními žalobami. "Soud pak může nezákonné opatření obecné povahy zrušit na návrh kohokoli, kdo tvrdí, že jím byl zkrácen na svých právech," připomněli. Na základě zrušeného nezákonného opatření se pak podnikatelé mohou po státu domáhat náhrady škody.
"Důležité je zmínit, že v rámci tohoto řízení mohou kromě navrhovatele vystupovat jako osoby zúčastněné na řízení osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním opatření. Je-li počet osob zúčastněných na řízení mimořádně vysoký, mohou svá práva v řízení uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, " doplnili advokáti.
Schillerová již dříve uvedla, že stát lidem bude hradit pouze skutečnou škodu, která jim vznikne kvůli opatřením proti koronavirové epidemii. Odškodné by se tak vztahovalo například na zabavení věci, její zničení nebo uložení pracovní povinnosti. Úřad poukázal na to, že ani v minulosti, například při povodních, nebyly vypláceny náhrady škod za zavřené obchody v postižených oblastech.
Platforma Rekonstrukce státu ve čtvrtek vyzvala vládu, aby ohledně možnosti žádat o náhradu škody zaujala jednotné a jednoznačné stanovisko. Změna právní formy nouzových opatření vyvolala podle platformy právní nejistotu.
Zdroj: ČTK
Aktuality
