Lék na metamorfózu světa? Posilování nezávislosti a spolupráce se spolehlivými partnery
Probíhající mocenský rebalanc, zastoupený aktuálně navenek primárně válkou na Ukrajině, přepisuje pravidla, jimiž se řídí globální ekonomika, politika, ale i byznys. Stále více státních i nestátních hráčů navíc zneužívá přeshraniční vazby, jako jsou dodávky klíčových součástek a zdrojů, k dosažení svých cílů. O tom, jak se na něco podobného mají státy, firmy a investoři připravit, se diskutovalo v rámci 2. ALTER EKOnomického fóra.
Nejen západní svět v důsledku probíhající deglobalizace doprovázené redefinicí bezpečnostních rizik přichází o jistoty a čelí dění, které bylo donedávna pro většinu lidí jen těžko představitelné. Na tuto nejistotu a dříve nemyslitelné je potřeba reagovat a hledat cesty, jak obnovit politickou i ekonomickou stabilitu.
Intenzivně se v poslední době diskutuje mimo jiné o posilování nezávislosti států, tedy mimo jiné o navracení výroby "domů", a posilování ekonomických a politicko-ekonomických vztahů s partnery, kteří se jeví jako dlouhodobě spolehliví. To souvisí i s nárůstem takzvaných hybridních hrozeb, na které je potřeba se podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR připravovat komplexně, na úrovni celých států a větších politických celků. "Tam, kde jsme schopni snížit svou závislost, bychom se o to měli snažit. Tam, kde toho schopni nejsme, bychom měli budovat spolupráci se spolehlivými partnery," potvrdil.
Roger Tooze, jeden ze zakladatelů mezinárodní politické ekonomie a expert na procesy globalizace, nabídl nejen pro Česko povzbudivý pohled, když vysvětlil, že probíhající světovou metamorfózu lze vnímat i jako příležitost pro menší ekonomiky, které mohou být ve srovnání s "obry" typu Německa nebo Francie flexibilnější. Zároveň ale Tooze varoval před ukvapenými rozhodnutími, protože "to, co fungovalo minulý týden, nemusí fungovat i příští". Každá změna podle něj musí být promyšlená a koncepční.
Odpolední program 2. ALTER EKOnomického fóra se zaměřil na ekonomiku, byznys a investice v kontextu dříve řečeného a nabídl pohled odborníků se zkušenostmi "z praxe".
Jana Matesová, ekonomka a někdejší zástupkyně ČR ve Světové bance, mimo jiné upozornila na sílu Západu v oblasti technologií. Jednou z hlavních "zbraní" Západu je podle ní to, že technologie, jimiž disponuje, nejsou země typu Ruska schopné ani vyrobit, ani získat jinde ve světě. "Tuto výhodu si musíme chránit," zdůraznila a rovněž upozornila, že ekonomické problémy, kterým (i) kvůli ruské agresi na Ukrajině čelíme, staví společnost před klíčovou otázku: Má větší cenu aktuální životní úroveň, nebo hodnoty, na kterých stojí demokracie?
Měnící se ekonomicko-politické prostředí má samozřejmě nemalý vliv také na svět investic, o čemž hovořili na závěr fóra Tomas Michálek, partner STARTer Investment Partners, a Pavel Kohout, člen investičního výboru Algorithmic SICAV. Oba upozornili na potřebu reflektovat politická rizika, tedy nerozhodovat se při alokaci kapitálu jen podle možných výnosů, ale i na základě udržitelnosti investice a záruk investorům.
Právě politická rizika jsou pro Michálka i Kohouta mimo jiné důvodem, proč je pro ně Čína z hlediska investic "zavřená". "Klíčovým slovem je pro mě v současném prostředí ve světě investic likvidita, a to jak interní - schopnost firmy ustát zhoršující se prostředí -, tak externí - snadná obchodovatelnost investice," vyzdvihl Michálek.
Na úplný závěr se oba pokusili odhadnout, co investory na rozvinutých trzích, hlavně v USA, čeká příští rok. Pavel Kohout očekává pro některé možná až překvapivě rychlé odeznívání vysoké inflace. Michálek v o něco obezřetnější předpovědi uvedl, že může ještě rok trvat, než "dojde k definitivnímu zničení nadbytku kapitálu, který vyhnal trhy během dvou let nahoru".
